Režie:
Lamont JohnsonScénář:
Gerald GreenKamera:
Charles CorrellHudba:
Ernest GoldHrají:
Richard Chamberlain, Alice Krige, Kenneth Colley, Melanie Mayron, Stuart Wilson, Bibi Andersson, Mark Rylance, Jimmy Nail, Relja Bašić, Ferdy Mayne (více)Obsahy(1)
Všichni znají jména jako Nicholas Winton či Oskar Schindler. Málokdo však zná Raoula Gustava Wallenberga. Muže, který během deportací Židů z Maďarska v roce 1944 jako švédský diplomat přímo pod rukami Adolfa Eichmanna zastavoval pochody smrti a bránil deportacím do nacistických vyhlazovacích táborů. Ač vyzbrojen jen švédskou vlajkou, diplomatickou imunitou občana neutrálního státu, obrovskou lidskostí a odvahou, podařilo se mu zachránit až 100 000 lidských životů. Konce války se i přes neustálé střety s Němci a Maďary dožil, byl ale 17. 1. 1945 zatčen Rusy. Ti jej obvinili ze špionáže a následně byl odvlečen do Ruska, kde "zmizel" jako miliony dalších. Raoulu Gustavu Wallenbergovi bylo v sedmdesátých letech uděleno Izraelem ocenění Spravedlivý mezi národy. Toto je jeho příběh... (Big Bear)
(více)Recenze (2)
43. Zlatý Glóbus za rok 1985 - nominace (1) - Nejlepší herec v minisérii / TV filmu - Richard Chamberlain ()
Filmů o holocaustu jsem již viděl hodně, ale nic odehrávající se ve válečném Maďarsku. Maďarská vláda ráda podporovala nacistické snažení o ,,vyčištění'' maďarského prostoru od Židů a tak tam celkem efektivně probíhaly transporty do míst ,,nového přesídlení'' což po šílené cestě ve vagonu pro dobytek znamenalo povětšinou plynovou komoru, nebo otrockou práci pro nacisty do posledního dechu... V té době už svět začínal tušit, že to s tím přesidlováním nějak neštymuje. Jednak pár lidí uprchlo z koncentráků i se seznamy vězňů, ale jejich vyprávění byla tak šílená, že jim nikdo nevěřil... To by civilizovaní, kulturní Němci, potomci Heineho, Schillera, Bacha a Beethowena přeci neudělali ty všechny popisované věci o masovém vraždění a mučení. Sem tam také někdo ještě nedeportovaný dostal lístek z koncentráku od příbuzných (vězni museli poslat po příjezdu příbuzným korespondenční lístek, že se mají dobře - aby další transporty probíhaly bez hladce a bez problémů). Jenže se tam občas podařilo propašovat podivný vzkaz typu: Máme se dobře, zdraví vás babička Rachel... Jenže babička zemřela ještě před válkou, deportovaná nebyla a tak bylo adresátovi jasné, že to tam nebude v pořádku... Kdo chtěl vědět věděl, málo bylo těch, co se situaci s deportacemi v okupovaných zemích snažilo nějak komplexněji řešit a transporty zastavit. Jedním z takových byl i pan Raoul Gustav Wallenberg . Je až neuvěřitelné, čeho dosáhl v podstatě jen lství, pomocí úplatků a své diplomatické imunity občana tehdy neutrálního Švédska. Je podivné, že Němci jej se skřípáním zubů v podstatě tolerovali a že jej neodstranili. Výdyť by to bylo tak snadné a nikdo takový by jej už nezastoupil, protože nikdo takový už nebyl. Mohli říci pak Švédsku omluvu třeba, že došlo k nešťastné události atd.. Co by Švédsko mohlo? Nezabilo jej však ani osvobozování Maďarska a s ním spjaté boje, ani bombardování Budapešti, ani často vyhrocené střety s maďarským vojsme a četnictvem či přímo s Němci. Je zvláštní, že jej zabili Rusové na jejichž příchod tak úpěnlivě s desetitisíci lidí čekal jako na záchranu. Tohle je další obžaloba ruské paranoi ze špionů a zločinů za Stalina. Je to o to smutnější, že tento člověk měl být po válce veleben jako hrdina a člověk s obrovským srdcem. Tento film je mu myslím důstojnou poctou a je smutné, že ani o tom filmu se moc neví a není pouštěn např. na ČT. Ke zpracování nemám výhrad, jen ta stopáž mohla být krapet kratší. Dávám za 4 potvrzení, že dotyčná osoba je občanem Švédska! * * * * ()