Ruby Sparks

Tehle film ve mě uhodil na špatnou strunu. Spisovatel "magicky" vytvoří dívku svých snů (přičemž jako jednu z prvních věcí o ní jí vymyslí list minulých problematických partnerů - její učitel, alkoholik, o generaci starší chlap). Když zjistí, že dívčina udělá/bude se chovat, podle toho, jak/co jí napíše, neváhá a udělá to. Změní její chování, pocity, to, jak mluví... Vše podle toho, aby mu to vyhovovalo. Ještě jsem totiž nezmínila, že náš hrdina je sobec a neurotik. Podle námětu jsem se těšila na pěknou romantiku a prvních cca dvacet minut je fajn, ale ve chvíli, kdy Calvin začne svoji dívku snů zneužívat ke svým vlastním potřebám a měnit ji... bleh. Sorry, to u mě není žádná romantika. Film si je té problematiky do jisté míry vědom a adresuje ji, ale klouže jen po povrchu. SPOILER Calvin si po dost hnusné scéně, kdy vyvrcholí "drama", uvědomí, že musí Ruby dát svobodu tím... že jí vymaže paměť? Opravdu, jeho poslední změna Ruby je, že zařídí, aby si ho nepamatovala. Což - šok - vede k tomu, že se Calvin a Ruby náhodou znovu potkají a mohou začít znovu, protože si ona nepamatuje, že je jen výplodem jeho mysli a jak se k ní hnusně choval. Happy end jako vyšitej. A když pomyslím na to, že scénář napsala žena! :-D Zoe Kazan by očividně chtěla být sofistikovaná, ale z původně dobré myšlenky jí vznikl hrozný a problematický mišmaš. (26.01.2016)

Úplně si dokážu představit, že před lety bych tenhle film miloval a stejně tak Zoe Kazan. Dnes už jsem ale starší a trochu moudřejší a dovedu růžové brýle (alespoň částečně) sundat z obličeje. Sympatický mix Kristen Schaal-Zooey Deschanel-Judy Greer Zoe Kazan si napsala a odehrála se svým skutečným manželem oddechovou dekonstrukci různých klišé z romantických filmů, ale zároveň jich dost stále ve filmu následovala (*ehm* 500 Days of Summer, zejména v epilogu). Jako fantasy koncept to bylo ale dechberoucí, zejména v chování postav, stále gradující a vrcholící jednou určitou scénou. Ti, kdo viděli, vědí. Ti, kdo neviděli, těm vzkážu jen to, že bych si to dovedl představit jako epizodu Black Mirror. Kamarádit se s hlavním hrdinou bych rozhodně nechtěl (až jsem se občas jeho chování dost divil), ale cit pro volbu slov měl dobrou, moc hezky se jeho dílo poslouchalo/četlo. (24.11.2018)

Dlouhou dobu jsem film sháněla a těšila se na něj. Měla jsem obrovská očekávání a přesto jsem nečekala tolik, moje očekávání byla překonána. Tenhle typ filmů prostě miluju, připomnělo mi to trochu můj jeden z nejoblíbenějších snímků 500 dní se Summer. Romantika, ale ne přehnaná, humoru akorát. Prostě vše jako šité na míru divákovi jako jsem já. Oba hlavní hrdiny jsem doteď nezaregistrovala, ale to byl chyba, v Ruby Sparks jsem poznala dva skvělé herce. Hlavně tedy Zoe Kazan (která mi připomíná Zooey Deschanel) jsem si zamilovala ihned díky její bláznivosti a energii. Ta pointa byla opravdu jen třešničkou na dortu. Hned po prvním zhlédnutí putuje Ruby do mých TOP10! :)) (29.12.2012)

Velice příjemná a originální romance se špetkou fantasy. Rozhodně by neškodilo více originálních a příjemných snímků, jako tento o spisovateli a jeho románové postavě, která náhle ožije a on zjišťuje, že jí může velice jednoduše ovládat, pouhým psaním vět. Výborní a reálně působící herci, chytře napsaný scénář a citlivá režie. Velice pěkné. (13.01.2013)

Při letmém okouknutí to vypadá, že někdo pod vlivem Stranger than Fiction sepsal lehkou a přímočarou high concept romanci. Teprve zesílení interakce mezi liniemi partnerského soužití a tvůrčí kontroly film obohacuje o nečekaně temnou a přitom velmi zábavnou rovinu. Nesejde na tom, nakolik reálnou a živoucí postavou Ruby je (moc ne). Najednou úplně stačí, že vzhledem i chováním představuje zhmotněný sen nejednoho geeka. Neplní totiž úlohu hrdinovy plnokrevné partnerky - její přítomnost pouze iniciuje zátěžovou zkoušku Calvinova charakteru. Dokáže přijmout fakt, že se jeho sen zabydlel v realitě, kterou sám obývá? Dokáže žít bez toho, aby Ruby podřizoval své autorské kontrole, aby jí připomínal, kdo je pánem? ___ Film jakožto produkt patriarchální společnosti ukazuje ve chvílích nejupřímnější žánrové sebereflexe, že jsou to muži, kteří ženám předepisují jednat dle melodramatických konvencí, tedy hystericky. Během těchto demonstrací mužské dominance z filmu vyprchává veškerá lehkost a jenom krůček jej dělí od psychologického hororu, který se ve skutečnosti skrývá pod vnějším půvabem většiny hollywoodských romantických komedií. Trauma z tohoto nahlédnutí za oponu však není rozvedeno dál, například směrem k prohození rolí autora a díla, a film končí velmi banálně, SPOILER – hrdinčiným vykoupením a hrdinovým „sestoupením“ do její reality (přepsáním jejich společné historie se stává postavou téhož vyprávění, už jí, a pravděpodobně i ženám obecně, rozumí). Opětovné nahození líbivé fasády vyznívá pokrytecky, jako dobrovolné přijetí falše, před kterou nás film sám varoval. KONEC SPOILERU ___ Scénář s chytrým nápadem by vůbec potřeboval pevnější režijní uchopení (vyprávění občas stagnuje – např. rodinné intermezzo s Banderasovým vtipným, ale zbytečným cameem) a zacelení některých děr v logice (proč Ruby její „přepisování“ rozruší až poté, co se o něm dozví, dříve si náhle povahy/schopností neuvědomovala?). ___ Ruby Sparks je milou historkou s morálním ponaučením (ideál musíme objevit a udržet v sobě, ne v druhých), která zákonitosti tuctových romancí sice odhaluje, ale moc dalšího s nimi nedělá, což je škoda, protože zde podle mne bylo v druhém plánu zaděláno na naratologickou delikatesu první jakosti. Ten první plán je ale, hlavně zásluhou rusovlasé Zoe Kazan, pořád hodně fajn. 75% Zajímavé komentáře: Jeržik, Terzeus (28.01.2013)