Imigrant

MOŽNÉ SPOILERY: "Zpěv slavíka zní sladce i v tu nejtemnější hodinu." To jsou slova tetičky Ewe, ale nějak se s nimi v tomhle příběhu o velkém snu a jeho následném tvrdém probuzení nedokázala moc ztotožnit. Byl to úžasný koncert tří hereckých es, kteří dokonale ztvárnili tři různé osobnosti, každá s jiným charakterem a jejich přístupu k životu. Ani trochu mně nevadilo pomalejší tempo, jak se tady občas někdo zmiňuje. Naopak k pochopení každého z těch tří protagonistů to byl velmi dobrý režijní tah. Nechal nám prostor pro naše hlubší vnímání a následnou empatii, či odsouzení. V mých očích vévodila Marion Cotillard v roli Ewe, která ačkoliv se zdála možná až příliš naivní, tak byla spíš naprosto zoufalá v té bezvýchodné situaci a jako silně věřící, čistá v srdci, byla svolná jít s Brunem, který jí nabídl pomocnou ruku. A s obrovskou urputilostí zachránit Magdu byla pak schopná jednat i tak, kde by to za jiných okolností považovala za naprosto nemožné. Phoenix hraje všechny své role bezvadně a ani tady to nebyla vyjimka. Velmi přesvědčivě Ewe ukázal, že on je ten pravý, který jí a Magdě dokáže pomoct. Netušil jak velký vliv bude mít toto setkání na jeho dosavadní způsob života, který mu docela vyhovoval. Třetí osobou, která hrála velmi důležitou roli v životě Ewe, byl Orlando, který se tam nečekaně objevil a mírně oživil tu pochmurnost situace svým vystupováním, které působilo sice trochu hejskovsky, ale sympaticky. On to kluk o sobě moc dobře věděl a tak nebylo těžké dostat se do přízně krásné Ewe s příslibem pomoci. Na Jeremym bylo přímo vidět jak ho ta role baví, výborná volba, to byla trefa do černého. Pak už jsem byla jen zvědavá na konfrontaci těchto dvou mužů, ale ta, která se odehrávala na chodbě domu, kde bydlel Bruno, byla víc než překvapující. Vyústění bylo syrové, smutné, ale v dané situaci snad jediné možné. Je to film, který má duši a takových je dnes už moc málo, takže jsem se rozhodla, že i přes pár menších přešlapů dám nejvyšší ohodnocení a opravdu mě mrzí, že je to jeden z filmů, který je téměř zapomenutý a neúměrně podhodnocený. Rozhodně se přidávám k některým zdejším uživatelům a budu ho doporučovat dál. (30.10.2014)

James Gray velmi zručně recykluje a moderně restauruje tak trochu zašlou slávu filmových malířů minulých generací. Nechybí osudový milostný trojúhelníkový propletenec, pomalé a precizní stupňování tempa a vyjmečně silné herecké výkony (Cottiard mluví dokonale polsky !). Některé pasáže jsou zbytečně navíc, takže tempo je možná až příliš vlažné a charaktery ve filmu jsou extrémně odosobněné, přesto však impozantně představené. Užil jsem si obrazovou fantazii a dokonalou výpravu, užil jsem si Marion i čarokrásný NYC dvacátých let, ale vidět znovu není nutné. Tvůrce se až příliš drží přesně nalinkovaných mantinelů a nikdy nejde přes limit (např. striktně omezená nahota, mluva, násilí). (14.12.2017)

Zaujala Marion Cotillard a líbil se mi i vizuál. Ale jinak se jednalo o nudný příběh o nedobrovolně dobrovolné prostitutce, která tak trochu trpí Stockholmským syndromem. Docela mě zklamal Phoenix, od něhož jsem čekal trošku víc, ale je pravda, že vzhledem k mizerně napsané roli a stejně mizerné režii toho asi přiliš předvést nemohl. 25% (29.09.2014)

Marion Cotillard má jeden nesporný talent - skoro v kazdé roli mi leze strašně na nervy, hlavně ten její trpitelský výraz. Na Imigranta jsem se těšila i z osobních důvodů - můj pradědeček se v roce 1920 rozhodl, že si vyrazí do světa a tak tady opustil moji prababičku a své tři malé děti a odjel do Ameriky a už se nikdy nevrátil. V dostupných archívech jsem si o něm vyhledala pár informací a před deseti lety jsem navštívila i Ellis Island, takže mám představu o tom, jak to tenkrát asi probíhalo. Tenhle film mě ale naprosto otrávil, postava Ewy byla strašně naivní a nesympatická, od půlky už jsem koukala jen s rychlopřehrávačem a děsný konec jako z pochybné červené knihovny tomu úplně narazil korunu. Nikdy více. (25.03.2015)

Jak je možné, že zrovna tenhle film tu vidělo tak strašně málo lidí. Jak je sakra možné, že tenhle příběh okamžitě zapadl takřka po celém světě. Vždyť při čtení komentáře od uživatele Rob Roy mi bylo až smutno, kam to tenhle film dotáhl...nebo vlastně naopak. Výsledkem je totiž fakt, že o něm nikdo neví a pokud nejste fanoušek Marion Cotillard, Joaquina Phoenixe nebo Jeremy Rennera, tak se o něm vlastně nikdo ani nedozví. To já všecky tyhle tři herce mám hrozně rád a Imigranta jsem nějaký ten čas sledoval. Sledoval hlavně proto, protože jsem byl zvědavý, co z toho filmu vzejde. A víte co? Není to jednoduchý film. Je hodně syrový, poctivý, pomalý, ale o to lepší má atmosféru, na kterou budete vzpomínat ještě hodně dlouho po něm. A herci? Ti jsou lahůdkou na závěr, kterou ocení každý, koho tenhle film byť jen překvapí. A věřím, že těch lidí, kteří se k němu dostanou nebude málo. (29.10.2014)