Ať žije nebožtík

Sakra, i po těch letech je to pořád dobré, Haasovy gagy a hlášky jsou vtipné, působí spontánně a vůbec ne trapně a podbízivě. Příběh je, pravda, jak z červené knihovny, ale především díky hravému Haasovi ta plytkost příliš nevadí. Baví mě to více, než současné české komedie, které už prostě (až na pár výjimek) neumíme dělat. (29.03.2024)

Upraveno v květnu 2020. Ať žije nebožtík, jedna z nejpřehrávanějších pamětnických veseloher, je ztřeštěností roztomilého klauna s recesistickou podvratností, určenou melodramatickému kánonu. Martin Frič moderuje varietní pobídku komikova charismatu, laskavosti, klaunství a slovního žonglérství. Základem pohybu filmu je groteska a povznesení se nad fádní tíží běžné každodennosti, potom se život stává nekonečným obzorem romantického dobrodružství. Hlavním atributem vzletné ztřeštěné nálady roztomilé hřejivosti je Petr Suk, původně zvaný Petr Kornel (velmi příjemný Hugo Haas), nenapravitelně lehkomyslný hochštapler se sklony k romantickému furiantství. Je vynalézavě hravý ve své cestě za tou svou nejniternější motivací nutné potřeby uspokojivého životního naplnění. Ani finanční problémy nejsou důvodem ke ztrátě noblesy šarmu osobnosti. Nejvyšší výhrou klaunovy zběsilosti je Alice Machová, provdaná Suková (příjemná Adina Mandlová), svědomitá ošetřovatelka Sukova zajištěného strýčka a nevinné křehké pokušení toho lehkomyslného floutka. Nezkušené mládí touží po velikosti života. Výraznou postavou je Baltazar Souček (příjemný Václav Trégl), starostlivě snaživý Sukův sluha. Vždyť jeho úkolem je to kárání a lamentování nad nezodpovědným hýřením zaměstnavatele. Důležitou postavou je Petr Kornel (zajímavý Karel Hašler), Sukův zámožný strýc, rozezlený doběla nad neměnností svého líného synovce. Z dalších rolí: na nezvedeného synovce laskavá strýčkova hospodyně Barbora (Milada Gampeová), Sukův kamarád, statečně vyjednávající rozvodový právník JUDr. Liška (František Kreuzmann st.), Sukův pomocný sluha Filip (Stanislav Neumann), neobvyklou úhybnou strategií zmatený Sukův věřitel Maděra (František Černý), chudé Alici přející kolegyně, též ošetřovatelka (Emilie Nitschová), Kornelův spolehlivý komorník Jakub (Jan W. Speerger), či zkušený lékař diagnostiky (Antonín Marlé). Ať žije nebožtík je lehkou filmovou ztřeštěností, která má rozdávat radost, laskavost a uvolnění. Osvěžující to pobavení. (22.09.2009)

„Dovolíte, abych vás na něco upozornil?“ – „Na co?“ – „Na sebe.“ Úplný začátek mě zrovna nechytl, nicméně po nějakých 10-15 minutách se to docela solidně rozjelo a dech film začal ztrácet až úplně ke konci. Film stojí jednoznačně na Haasovi (ostatní jen nevýrazně sekundují a v případě „nesmělé“ Mandlové je to spíš tragédie než zábava), hláškách a v neposlední řadě hravosti. Scény jako loterie, svatba, čalouník, plat, či „vousáč“ jsou nápadité. A dokonce i některé prvoplánové vtípky typu karet či koňaku díky Haasovi stejně zafungují a nevyzní trapně, což je docela kumšt. Ani opilecká sekvence není vůbec špatná. Ale jak už jsem naznačil, k závěru filmu dochází šťáva, a to především kvůli přílišnému natahování „omylu“, kdy už má divák skoro potřebu tam naběhnout a objasnit to za postavy. Ale celkově je to solidní zábava, které rád ty slušné 4* přiklepnu. „Počkej, ještě něco. Jo pohřeb mně musíš zařídit! Ve 4 hodiny hraju ještě poker, o půl páté asi začnu tak přibližně umírat, tak řekněme v 5 hodin, aby si pro mě přijeli, ne?“ (13.07.2016)

Martin Frič mi mnohokrát předvedl, že rozhodně umí výrazně lépe. Celý děj se točí kolem předvídatelné a ani za mák vtipné romantické naháněčky. Taková červená knihovna dob minulých, takže ruce pryč od toho. Až na pár vtipných hlášek, které se točily především kolem alkoholu, se moc nebylo čemu smát. Vše je tradičně předvídatelné a opět se Frič drží starého známého tématu, kdy se hrdinové postupně zamotávají více a více do svých lží. Příliš mi nesedl ani Hugo Haas. Přitom samotný nápad s "nebožtíkem" je sám o sobě vynikající a otevřel potenciál spoustě zajímavých nápadů. Nezbavím se pocitu, že se zde určitě dalo vymyslet něco zajímavějšího a vtipnějšího. Nevyplodím ze sebe více, než velice otřepané dva kousky. které dávám s jedním okem zcela zavřeným a druhým přivřeným na maximum. (13.05.2019)

Takto si dobrú starú českú komédiu celkom nepredstavujem, no niektoré momenty stáli za to. Iné boli zase celkom zbytočným naťahovaním času, ako napríklad asi jeden z mála Číňanov v českom filme tej doby. Na prehnané herectvo a teatrálne výkony starších filmov som celkom zvyknutý, ale Hugo to tu preháňal, a pritom Adina takýto problém nemala. Koniec dobrý, všetko dobré, v tomto prípade celkom priemerné. (25.12.2014)