Něžnost

Křehký, romantický, hořkosladký, usměvavý a hlavně francouzský film. Zdejší kritici jsou zklamáni, že v Paříži nesehnali vepřo knedlo a zelo nebylo zelené. Přitom je to přesně ta Francie, co voní čerstvým chlebem, Chanelem a mořem. Švéd je proti tragicky zesnulému Francouzi tragický, ale v pohádkové zemi nad Seinou může i tragéd najít lásku nebeskou. Mně zas Audrey nepřipadala jako femme fatale, ale oběť PTS, ale copak není hezké si představovat, že ať vás život podrazil jakkoli, stejně ho můžete převézt a najít svého Švéda? „Nevím, co je dobře. Dělám prostě to, co cítím.“ Nevím, jestli je Něžnost dobrý film. Hodnotím prostě, jak to cítím. (07.07.2017)

"Traumatický zážitek, jak z Ikey nábytek. Švéďák pindá s tůtou Tautou, hodinu a půl, já si hryžu nehty nudou, prstů už jen půl." Chudinka křehká květinka, kvalitně a drsně ušpiněná v Londýně, i zde utrpěla trauma jak řemen. Ostatně já taky. Ona z přesunu svého milovaného manžela z lože do rakve, já z toho, jak se dá zrakvit i film s dobrým námětem a špičkovou herečkou. Jednu hvězdu za ostrý start citově rozhárané truchlící Audrey a nečekaný polibek od šéfky v kanclu. Dal bych i druhou, z piety k zesnulému manželovi, ale to by mi mdlý scénář musel alespoň nakousnout, jaké že trauma v minulosti utrpěl náš políbený fousatý introverťák, že na rande furt dělal Zagorku a vůbec že se choval jak švédský slon v citovém porcelánu. Co já vím, třeba že se mu v pubertě něco nepovedlo s jeho dívkou... asi sestavit dle manuálu IKEA nábytek :-). (21.11.2020)

A co bylo tohle za experiment? Chápu že režisér toužil natočit tak trochu jiný romantický film, ale jediné co zvládl alespoň uspokojivě byl námět. Příběh Nathalie je ale natočený tak sterilně a nezajímavě, že by nedopadl dobře ani kdyby to byla klasická lovestory. A scénář který měl by potřeboval daleko lepší zpracování. Abych jenom nekřivdil, pár scének je povedených a hudba je doopravdy skvělá a dokázala přinést alespoň nějaké emoce. (01.07.2012)

Hrozně jsem si přála, aby se mi ten film zalíbil, navíc když tam hraje skvělá Audrey, ale nějak jsem se s ním nedokázala sžít. Smrt milovaného manžela, beznadějně zamilovaný a žárlivý šéf, nepříliš pohledný Marcus, kterého všichni považují za největšího ňoumu pod sluncem a nakonec dojemná rádoby poetická chvilka u babičky na zahradě. To je na mě příliš velké sousto. Je to poměrně milý film s decentním francouzským humorem, ale to je vše, Pro mě bohužel postrádá to symbolické něco, kterým by se mi vryl do paměti. Takhle zapadne do šuplíku mezi ostatní průměrné romantické snímky. (19.09.2012)

Film, který bere jako samozřejmost, že se k lidem chováme podle toho, jak vypadají. A nejenom, že to příběh považuje za normální, ale ještě to zveličuje ad absurdum. Nikoliv jako kritický nebo humorný prvek, ale jako běžnou součást života. Proto se všichni k průměrně vypadajícímu Markusovi chovají - právě jen kvůli jeho vzhledu - jako k Hitlerovi, který omylem přišel na chanukovu večeři. A nad Nathálií všichni vzdychají, jaká že je úžasná a skvělá - a přitom je jen pěkná. ____ Snad nejhorší je, že tenhle postoj přijal za svůj i ústřední pár, takže Markus je vděčný za to, jaká krasavice a hvězda se k němu snížila a ona tak trochu blahosklonně poskytuje svoji záři obyčejnému člověku. ____ Film s povrchním poselstvím je navíc zbytečně natahovaný. /12. 10. 12./ (12.10.2012)