Amélie z Montmartru

Divný film pro divné publikum, dalo by se říci. Jenže takovýto film se opravdu jen tak často nepoštěstí vidět. Zvláštní rozhodně je, stejně jako jeho hlavní postava: Amélie. Jenže jestli je něco zvláštní, tak pro toto je zvláštnost slabé slovo. Film, jako je tento, dle mého ani neexistuje a nikdy existovat nebude. Je to taková nezávazná existence sama pro sebe, která započne a skončí kvalitou hodně na hraně toho nejvyššího, co dokáže francouzská kinematografie nabídnout. Výborní herci už jen dovršují rychlou dekádu života holky, která je tak trochu praštěná, ale rozhodně ne hloupá. Jen tak trochu vychcaná, stejnak jako je tento film. Vytváří a ukončuje jednu malou epizodku ze světa neskutečna v centru samotné Paříže. (25.12.2007)

To, že režisérem tohohle snímku je stejný člověk, jenž natočil Vetřelce : Vzkříšení je pro mě stejná záhada, jako bermudský trojúhelník. Myslím, že popisování toho, jak je tenhle film dokonalý, jedinečný, úžasný a nevím jaký ještě by bylo jen nošením dříví do lesa. Každý, kdo ho ještě neviděl, by si měl zjistit, zda jej v blízkém okolí nedávají někde v kině, eventuelně si jej sehnat na videokazetě a CO NEJDŘÍVE jej shlédnout. Nejlépe ihned. Co, vy tady ještě sedíte a čtete tenhle můj komentář ? Okamžitě vypněte počítač a jděte jej shánět ! (19.07.2002)

Oscar 5 nominací: Cizojazyčný film, Kamera, Výprava, Zvuk, Scénář ........Křišťálový glóbus Po zhlédnutí tohoto filmu máte nutkavý pocit šířit dobro nebo alespoň poslat trpaslíka na cestu kolem světa. Mimochodem, tímto filmem jsem bez problémů doporučoval animovaného Shrecka, neboť zvítězil nad Amélií u diváků v Karlových Varech. (31.03.2003)

Další z řad filmů pro který není počet hvězdiček dostatečný. Je to takový filmový lék na deprese a "blbou náladu" Tenhle film je ibuprofen mezi filmy. Kamera Vám vyléči oči , scénář a režie Vám vyléčí duši a myšlení . Humorné scény Vám vyladí úsměv a hudba Yanna Tiersena Vám opraví sluch . A kukadla Audrey Tautou ---ty jsou navíc . (25.06.2006)

Nápad a atmosféra na jedničku. Vzpomínám si, že svého času podlehl kouzlu té křehké Francouzky snad každý. I můj šéf :-) Mě to minulo, i když nelze říct, že by mě snímek vyloženě zklamal, spíš jsem od něj čekal větší emoce. Ještě větší emoce než tam byly. Často jsem se od plic zasmál (zelinář) a dojal (opravář), nicméně film má i svoje slabší okamžiky. Čímž ovšem nechci napsat, že by se mi to nelíbilo. BEZ TEBE BY MÉ DNEŠNÍ CITY BYLY JEN SKOŘÁPKOU CITŮ DÁVNÝCH... (15.12.2003)