Když Burian prášil

Jedna z nejlepších Burianových komedií, kterou miluji od mala. Vlasta Burian jako skvělý imitátor a vyprávěč o svých nimrodských kouscích, Čeněk Šlégl - hrabě Kocharowski (taky možná nejlepší jeho role), naivní, ale hlavně krásná a mladinká Zorka Janů a její manžel - v osobě Oldřicha Nového, který zde má poněkud civilizovanější projev než ve vychvalovaném Kristiánovi; neodbytná tetička Anna Steimarová, Bendovi rodiče Marvan a Nollová, ovšem také Meda Valentová - všichni v krásně profesionálně zvládnutých rolích. Milá zápletka s řadou nedorozumění nechává smích na ústech ještě dlouho po skončení filmu. (27.09.2014)

Jeden z nejlepších burianovských filmů je současně festivalem nevšedních hereckých výkonů předních dramatických umělců té doby. Některé upoutává hrrrabě Kocharrrovski Čeňka Šlégla, jiné živelné hercovství Marvanovo, další burianovská noblesa vzorné evidence alimentů a náležité svědomitosti při vyplácení těchto nedobrovolných závazků života; skvělou práci odvádí i Oldřich Nový. Pokud se nemýlím, jednu z největších ploch ve své krátké umělecké dráze tu dostává tragická sestra Lídy Baarové Zorka Janů-Babková a její křehký, i dnes působivý dívčí půvab a nepopiratelný, bouřlivě se rozvíjející talent. Český hraný film má v uchopení a zvládnutí této klasické látky lehkého žánru štěstí na dva Mistry komiky: Buriana a Kopeckého. Je to štěstí nejen naší kinematografie, ale i filmového diváka. Patrně všech žijících a snad i budoucích generací. (27.08.2007)

No tenhle film musel nak zapadnout mezi Burianovo znamejsi kousky, protoze jsem ho ted videl poprve, ale musim uznat, ze se jedna o jeden z nejlepsich, co natocil. Navic i kdyz ma Burian par svejch klasickejch vystupu, tak se celkem kroti a tim padem vyniknou ostatni herci, jako Novy nebo Slegr. Jinak film je takova ta klasicka zapletka, kde nekdo nekoho chce, ale cely se to nak zamota, jenze tady se to zamota fakt pekelne a je to hodne vtipny a sem tam padne i naka slusna hlaska. Akorat skoda, ze se to na zaver nak poradne nevysvetli, prislo mi to takovy usekly a taky nak nechapu, co to ma spolecnyho s Prasilem. Dobre sem se bavil, ale na 5* to neni. (13.09.2007)

No, podle mě jeden ze slabších Burianových filmů, který mě příliš nebavil. Známý baron Archibald Prášil, britský šlechtic, který měl spoustu ženských a je nejlepší v lovu holubů, vlastní zámek. Na něj přijíždí nový tajemník Benda, který je už tajně ženatý s Prášilovou dcerou Karličkou. O tom neví ani baron, ani jeho žena Olga. Baron dostane večer v hospodě cenu za to, že se mu ráno povedlo sestřelit několik holubů. Pak řekne myslivcům vymyšlenou historku o svém pradědovi a jeho lovu jelena a pak hraje na imaginární hudební nástroje. Benda se mezitím baví s baronkou a vypadá to, že po ní jede, ale ve skutečnosti jí chce vysvětlit, že je ženatý s její dcerou. Opilý baron v noci vypráví další vymyšlenou historku svému věrnému sluhovi Ronaldovi, tentokrát o medvědovi. Ronald také vede evidenci všech baronových levobočků. Druhý den se však situace zkomplikuje a baronka usoudí, že Benda je její syn, kterého měla s hrabětem Kocharowskim. Baron si však také myslí, že Benda je jeden z jeho parchantů. Největším gólem je ovšem zjištění, že Benda je s Karličkou ženatí - vždyť jsou to sourozenci, i když jen nevlastní! K tomu se ještě objeví pravý otec Bendy, což je jistý Bedřich, se svou manželkou. Nikdo tomu nevěří a tak dojde k bitce. Ale nakonec to snad dobře dopadne. Možná se také vyřeší záhada, proč při každé lži spadne ze stěny talíř. Pro mě tedy takový zamotaný film o levobočcích, nevyřešených románcích z minulosti, vyprávění hloupých příhod a také padajících talířích. (12.12.2023)

Jeden ze slabších Burianových filmů. Pouze několik málo scén lze označit za vtipné, ovšem mezi nimi se člověk těžce nudí. Zaujalo mě dekadentní, hodně lechtivé vyznění snímku. Každý druhý tam má nemanželské děti a nepociťuje kvůli tomu k partnerovi žádné výčitky svědomí, vyskytuje se zde domnělá láska mladého muže ke starší ženě (ve skutečnosti byl Nový jen o rok mladší než Valentová), Nový s kapku úchylným úsměvem klidně vykládá, jak sál mateřské mléko... tak to jsem taky slyšet nemusel. A on navíc svůj vztah k Zorce silně a celkem nechutným způsobem přehrává, to jejich pusinkování... Mimochodem, scéna s parohy ze sádry je obšlehnuta z Jerome Klapka Jeromových Třech mužích ve člunu, pravda, tam se jednalo o rybu. (08.02.2014)