Celeste a Jesse navždy

Velmi netradiční a svěží vztahovka, která má celkem tradiční výchozí příběhovou pozici, ale následný postup, kterým se vydá už tak klasický není a dokáže v mnohém příjemně překvapit. Snímek funguje dobře ve všech rovinách a dokáže rozesmát i dojmout a to velmi civilním dojmem. Tvůrci se totiž nesnaží uvrtávat postavy do přehnaných a nerálných situací a naopak se pokouší vytvořit co nejrealističtější dojem připomínající opravdový život. Film se tak povětšinou celkem úspěšně vyhýbá tradičním filmovým kliše a když už na ně dojde, působí díky přirozenosti jednotlivých situací uvěřitelněji a méně nuceně, než u konkurence. Celeste a Jesse navždy je opravdu povedenou romantickou komedií, která ve vás zanechá hřejivý pocit. (27.03.2018)

Další indie vztahová sonda, která tentokrát míří někam mezi přátelství a lásku, a snaží se tyto pojmy představit v nejednoznačném propletenci, v němž jsou hranice citů velmi těžko rozlišitelné. Právě určitá míra podivnosti, netradičnosti a obtížné zaškatulkovatelnosti činí z Celeste and Jesse Forever nadprůměrnou podívanou, která je sice chvílemi utahanější než by bylo zdrávo, ale pořád se dostatečně vyvíjí natolik, aby udržela divákův zájem. Celé herecké obsazení je navíc velice sympatické, takže si tahle vztahovka rozhodně pozornost zaslouží. (15.02.2013)

Máte vztah, který klape, ale neuvědomujete si to. Partner vám přijde nesoběstačný, bez cíle, děti byste s ním mít nechtěla. Podáte žádost o rozvod. Ale pořád si s tím chlapem rozumíte... Rashida Jones si napsala scénář na tělo. A jak už to bývá, chtěl ten její příběh dramaturga, některé její ambice jí někdo mohl vymluvit. Ale nestalo se. Když pak je člověk přesvědčen, jak bezvadně si to sepsal a zahrál (naštěstí nerežíroval, to obstarala kamarádka), nevidí zápory svého díla. Přitom námět je chvályhodný – tématem je nutnost umění dospět. Umět si přiznat, kde jsou mé hranice, vidět to skutečně důležité, nebo v sobě objevit a nepotlačovat city. Hlavní hrdinka filmu sice podá žádost o rozvod, ale Jesse jí pořád chybí. Přitom ten se už chce pohnout dál, takže si najde partnerku, ta ho motivuje na sobě pracovat a stát se respektovaným výtvarníkem, čekají rodinu. Zato do té doby úspěšná Celeste dělá najednou jednu chybu za druhou, v práci se nedaří, a najednou zjišťuje, jak jí Jesse chybí. Snaží se o to, aby se vrátil, ale věci už zkrátka nejsou tam, kde byly. A to ani, co se předbíhání ve frontě týče (důležitý motiv, jenž dostaneme jako diváci naservírovaný třikrát, s podivným vysvětlením, že předbíhání je vlastně správné). Špatně postavená je celá kostra vyprávění. U některých scén si jen můžeme odškrtávat povinné položky (mejdan, snaha se opít, nevydařená snaha o jiné rande...), jindy přijdou na řadu trochu podpásovky (veganská restaurace). Avšak hlavní problém je, že herec Andy Samberg vedle herečky Rashidy Jones vypadá maximálně jako její mladší brácha. Bývalého manžela mu těžko věřit. Stejně tak vedení příběhu je kostrbaté, a tam, kde mělo být vtipné, je zoufale nudné. Nechybějí nakonec ani středostavovské atributy – svatba jejich kamarádů i s proslovem, nestíhání této svatby apod. Jako kdyby autorka měla nakoukané romantické filmy, a až na sraz na Empire State Building všechny využila. Jenže lacině, bez dalšího nápadu. Navíc u obrazu těžko sem tam něco poznat, neb kamera nepostojí, pořád se kýve a sem tam dokonce juká na herce z nemyslných podhledů nebo nadhledů. Potěší konec, který není romantickou nelogickou slaďárnou, ale vychází z určité psychologie postav (nakolik nám byly představeny skutečně jen letmo) a reálného světa. Je to však málo, i přesto, že se nám opět dostane ponaučení o tom, jak předbíhat ve frontě je správné. (19.04.2013)

Rashida Jones mi tady udělala obrovskou radost. Ať byla jakákoliv, nevím proč, trošku jsem jí v tom jejím chování rozuměl. No a právě proto se mi pak na film koukalo hezky. Dokonce i ten Andy Samberg mi nevadil. Na vztahovačku děsně příjemná práce, která nenadchne, ale ani neurazí. No a otevřený konec, ten vyloženě potěší, protože život takový prostě je. (15.11.2013)

Někdy prostě dospějete do bodu, kdy po dlouholetém vztahu máte toho druhého sice rádi, ale není to partner úplně podle vašich představ a vycházíte s ním spíš jako s nejlepším kamarádem. Přestože ho odkopnete s nadějí na lepší vyhlídky, vystřízlivění přichází ve chvíli, kdy se ten druhý nečekaně pohne dál.. Hodně pravdivá vztahovka na pohodu, která osloví především lidi, jenž pochopili cenu milovaného až když ho ztratili. Je to tak a bude vždycky. Co tohle tak-trochu-komediální-drama vyzvedává z průměru je právě ta pravdivost a (víceméně neobvyklý) konec. Trochu to ale zabíjí pomalejší tempo a až moc "jsem v pohodě!" hlavní hrdinka (ta s tou strašnou ofinou). Ale co, za tu účast E.Wooda a konečně nepřehrávající Emmy Roberts se smiluji. (23.05.2013)