Nemají pokoj svévolníci

Reziser Enrique Urbizu mi nic nehovri, a film to bol len priemerny. No habra Paz Para Los Malvados ma teda nijako neoslovil, na zaciatok je divak svedkom jednej silnejsiej sceny ... a potom nic, nastupia len prazdne dialogy a kopa nudy. Kulisy boli dobre, ale nic sa tam uprostred nedialo, tempo je hrozne pomale az zaspate. Keby nebolo toho zaveru, tak by som dal par percent, takto sa to dotiahlo aspon an priemer : 50 % (05.12.2015)

Kriminální příběh, ke kterému si postupně nacházíte cestu. Inspektor Santos se neusměje, chlastá, má psychické problémy a současně nemá problém vás sejmout.Tak trochu Rambo, který si líže rány bez cizí pomoci a jde tvrdě za svým cílem. Minimalistické, syrové, až dokumentaristické drama s drsným finále. Myslím, že španělský divák bude mít asi delší dobu problém s hasícími přístroji... (25.08.2015)

Absolútne chápem, že je tento film v modrých číslach a mnohým ľuďom nesadol. Tento policajný triler nie je okrem začiatku a konca vôbec akčný a obsahuje na prvý pohľad zdanlivo veľa hluchých miest. Na druhej strane tak vytvára špecifické napätie, ukryté v bežnom veľkomestskom každodennom živote, čo sa potvrdí záverečnou sériou záberov. Z jednej strany pocta žánru (určite si vieme predstaviť, že v 70. rokoch by na takýto scenár reagovali Belmondo, Delon a ďalší), z tej druhej komentár k súčasným sociologickým problémom, akými sú terorizmus a obrovská neprehľadná celosvetová sieť drog. Môžeme ich vnímať ako svoje ekvivalenty, voči ktorým je polícia a špeciálne zložky vždy aspoň sčasti bezbranné. Potešia detaily ako telefonát sudkyne so svojim dieťaťom, ktorý v závere nadobudne svoj konotačný význam. Toľko aj k tým zdanlivo bezvýznamným a hluchým miestam. (05.12.2015)

Na atmosférický neo-noir to není dostatečně sevřené a soustředěné na hlavního (anti)hrdinu, kriminálka by měla trochu organizovaněji pracovat s informacemi, které předkládá svému divákovi, do thrilleru tomu zase schází napětí, protože tady se jede přes pomalu budovanou atmosféru bez výrazných vrcholů a pádů. Vlastně velké zklamání z filmu, který mohl být v mnoha směrech naprosto brilantní žánrovkou, ale ve výsledku postrádá ucelenou strukturu a záměrným matením diváka maximálně znechutí. 45 % (07.07.2015)

Santos Trinidad je drsný chlapík, o které by dnešní feministé prohlásili, že je skrz naskrz prolezlý toxickou maskulinitou. U policejních nadřízených se mísí respekt z jeho zkušeností a zarputilosti s obavami z chování nezřízené střely. V jeho minulosti neradno šťourat, mise v Latinské Americe totiž skončila krvavým skandálem, kolem něhož se dosud chodí po špičkách. Když mu jednoho pozdního večera nasáklého alkoholem zkříží cestu muž, s nímž má nevyřízené účty, začnou se dít věci. Trinidad je charakter, který typově navazuje na tvrdé muže z amerických a francouzských kriminálek 70. let. I policejní metody, jakkoli účinné, mají pramálo společného s dobou internetu a umělé inteligence. Thriller je silně ovlivněný žánrem noir, pro který mám slabost. Navíc se mi líbí, že režisér a scénárista nedávají divákovi nic zadarmo, nutí ho přemýšlet o činech, postavách i motivacích a udržují ho dávkováním informací v neustálém napětí. Na druhou stranu, nic nepochopitelného, natož záhadného, v příběhu není. Snímek dává bystrému pozorovateli jasnou odpověď, co je Santos Trinidad zač a jestli se vyplatí mít takovou existenci (nejen) v policejním sboru. Film jde v určitých ohledech proti zaběhlým žánrovým zvyklostem, a tudíž proti očekávání (především popkornových) diváků, což je u mě jasné plus. Já si tu cestu za naplněním vlastní definice spravedlnosti nadmíru užil. Celkový dojem: 90 %. (22.07.2021)