Mravnost nade vše

Obsahově skvělá komedie. Moc se mi líbilo jak Haas přijal Ferbasovou jako nevlastní dceru do rodiny a jak políbil svou manželku Svozilovou. Nejvíc mě však pobavila ta scéna večer, kdy měli být všichni v posteli, ale vzhledem k tomu, že si každý přečetl ten vzkaz, tak se věci vyvinuly trošku jinak. :D Jedinéco považuji za trapné a zbytečné z celého filmu, je scéna kdy se Elijáš zamiluje do Mandlové. Když ji nemiloval od začátku a vůbec si ji nevšímal, tak by se asi v realitě z toho vzniklo těžko něco víc. Láska na první pohled se projeví hned a člověku by mělo správně záležet na tom, jak se ten druhý chová a né jak vypadá. (18.08.2017)

Při svém prvním seznámení s Hugem Hassem Ať žije nebožtík mě komediální výkon Hasse zaujal, ale film samotný mě z dnešního pohledu už zrovna dvakrát neoslovil. Druhé setkání po čase dopadlo v tomto ohledu o něco lépe. Hlavně začátek s puritiánsky přednášejícím Hassem, jeho vyčiněním dětem, že mají fantazii a nápadem udělat mu bistu vypadal velmi slibně a zábavně. To bylo skvěle. Pak když přišlo odhalení dávného profesorova hříchu z minulosti v podobě nemanželské dcery slibovalo to další zábavu, navíc, když se dcera přistěhovala jako vychovatelka rovnou k němu domu. A přineslo to spíše jen takový neurážející pamětnický průměr, kdy některá místa již zestárly, některá se povedly, ale některá  hluchá místa (i třeba jen s hudbou bez dailogů) přece jen vzhledem k úvodu trochu zamrzí.. Adina Mandlová se mi navíc do role zakřiknuté dívenky moc nehodila a Věra Ferbasová tak nějak neinteligentně předváděla to co, později inteligentně předváděla Nataša Gollová (jak trefně poznamenala jedna dobová kritika.) Z herců tedy opět hodně ční samotný Hass, který se mi opět hodně líbil a roli pokryteckého profesora si skvěle užil. Ale ještě alespoň Václav Rašilov jako rozesmatý doktor nebyl špatný.Určitě překvapí na tu dobu docela ustěpačné a odvažné myšlenky, které vyvrcholí v závěrečném profesorově monologu, o tom co je doopravdy mravé, který mě zaujal a dobře to zakončil. To se mi opět hodně líbilo- Leč i tady cítím, že i přes skvělého Hasse Fričovo nejlepší období příšlo až s Novým a Gollovou. Mravnost relativně příjemně pamětnicky potěšila, neurazila a u toho bych zůstal v podobě smířlivých tří hvězdiček, plus se speciální pochvalou za závěrečný monolog. (12.03.2021)

"Členy mravnostních spolků nebývají mladé a hezké dívky, nýbrž právě naopak." Tak to jsi jim to, profesore, pěkně natřel, ježibabám závistivým. On vůbec ten jeho závěrečný proslov o mravnosti je vynikající, poučný a "mravní" báby při něm omdlévají. Poučný je třeba v tom, že říkat pravdu je mravní, což se tak úplně nedá říct o pomlouvání za zády a vynikající postřeh je i ve zjištění, že dlouhé sukně nemusí být mravní, když pouze zakrývají křivé nohy. Já jsem tedy mravní od rána do včera, pak je to trošku slabší, ale skutečným pokrytcem bývám většinou jenom kolem půlnoci. Jinak ovšem: Mravnost nade vše. (14.02.2017)

MRAVNOST je dalším projevem rodící se nesporné kvality českého filmu československé éry třicátých let. Už scénáristická trojice - Frič, Haas, Vávra - byla velkým příslibem, který Fričova režie dokázala ještě dále zhodnotit a posunout. Úsměvný ortel nad zbytky rychle se bortící secesní prudérie spolu s tím, že role vznikaly opravdu na tělo - je to evidentní z pracovní svěžesti jak realizačního štábu, tak hereckých protagonistů - nenápadně naznačuje nástup nové kultury druhé poloviny minulého století. Film umožňuje také pochopit, jak je možné, že řada herců, které z té doby známe z jejich dobových šarží diblíků, mladomilovníků, tragédů, zvládaných až na ochotnické úrovni, se o dvacet-třicet let později mění v nezapomenutelné koryfeje nové vlny klasického moderního filmu let padesátých až sedmdesátých. Uvážíme-li navíc, že film byl realizován v obvyklých drakonických technických i časových limitech doby, obdiv a radost, kterou pociťujeme po jeho zhlédnutí, se mění v zasloužený obdiv. Vynikající, v mnohém oproti jejich dobovému kontextu atypické herecké výkony Haasův, Mandlové i Ferbasové doplňuje nenápadný debut Jiřího Hlinomaze (podle fyziognomie obličeje soudě možného příbuzného herce a naivistického malíře Josefa Hlinomaze) a pozoruhodně vyrovnaná, vzorně provedená kreace Saši Rašilova. Svěží, rychlým spádem probíhající nápaditý děj dotváří skvělý dojem z komedie, která si v době svého uvedení kladla nanejvýš skromný cíl: pobavit co nejdéle co nejvíc diváků. Cíl, který nejenže byl dosažen, ale i - jak se dnes ukazuje - také nadčasově překonán. (24.04.2008)

Další kvalitní komedie s výtečným Hugo Haasem a kurážnou Věrou Ferbasovou... Ovšem tentokrát mám velký problém s Adinou Mandlovou. Nevím, čí to byl nápad, obsadit ji do role zakřiknuté, nenápadné a nemotorné dívky, ale byl to nápad špatný a je vidět, že se v roli cítí nesvá. Srovnání s přirozenými výkony všech ostatních je přímo zoufalé. Původně jsem tedy chtěl Mravnosti nade vše dát tři hvězdičky, ale za omdlévací závěr musím čtvrtou přidat. (13.12.2015)