Derek

Gervaisova verze etické (r)evoluce, která i přes svou nedostatečně zabroušenou naivitu dokáže oslovit. Bohužel rozhodně ne řadového diváka, na to je Derek paradoxně až moc populistický a dojímavý - což dokazuje slabší pilotní díl, který ještě neobsahuje mnoho z později kontrastně peprné druhé strany mince. Co se nedá Rickymu upřít, je odvaha jít do podobného konceptu takřka na vrcholu své popularity. Jen ale aby své pozitivně-evoluční moralistické apelování, které od něj posledních pár let pozvolna probublává, nepřehnal. Krutý ironik v něm je mnohem cennější než populistický dobrozvěst. (15.04.2013)

Pilot: Na pilot je to tak akorát, mě to rozhodně dost navnadilo a dalším dílům bych se nebránil. Překvapivě dost srandovní (takovým tím černým nebo až lehce zvráceným způsobem) a vtipné hlavně na začátku (Karl by nemusel nic říkat a chechtal bych se stejně i když by měl jen tu "paruku"), co mi snad jediné vadilo, byla ta ukrutně dlouhá zármutková sekvence. To bylo moc, chtělo to zkrátit, dívat se snad 3minuty herecky průměrně ztvárněné postavě autisty/postiženého (u mě totiž převládá pocit, že sleduju nikoliv Dereka, ale Rickyho - a on není nijak extra herec, nejvíc vidím Rickyho při akci s Karlovým Douglasem) do tváře, jak pláče, je prostě příliš. Zatím 60% (18.04.2012)

Ani ne tak zábavné, jak jsme zvyklí u Gervaise a jeho fiktivních dokumentů, ale hlavně dojímavé. Kdy se Ricky přeladil na tuhle vlnu? Těžko říct, ale funguje to! Žádný náznak sentimentu. Opět skvěle zahrané a napsané. Jen škoda, že tato série už tolik nedbá na ala dokumentární styl, což sice může v některých momentech pomoct, ale v celku si myslím, že to spíš zhazuje uvěřitelnost celého seriálu. (27.04.2014)

„Povím vám, proč tu jsem. Protože jsem jako spermie vyhrál závod k vajíčku. Proto tu jsem, o tom život je, takto to funguje. Jako spermie jsem vyhrál závod k vajíčku. A to byla poslední věc, kterou jsem vyhrál.“ Dereka doporučuju spíše těm, kteří už mají s Rickym nějakou tu seriálovou zkušenost (=jsou zvyklí na jeho humor), avšak i ti asi budou trochu zaskočeni. Derek je tragikomedií, avšak dost zvláštní. Gervais to risknul a divákům nachystal odvážný mix dojemných, vážných, a na druhé straně humorných a satirických scén, a to tak, že se téměř pořád pohybuje na tenké hranici (za níž číhá citové vydírání, přílišný sentiment a vulgární humor), a přitom ji (alespoň po většinou) nepřekračuje. Navíc si ke svému „doku-stylu“ (a pohledům do kamery) troufl přidat ještě jednu přísadu. Ricky zde moralizuje, resp. dává důraz na ty správné hodnoty (pozor, bez uvozovek!), avšak dělá to tak, že mu to (i když jistě ne každý) divák bere, a to kvůli specifickému prostředí, a z něho vyplývajícím postavám. Tady je na místě zmínit především titulního Dereka (Ricky byl v jeho roli neuvěřitelný!), cynického Dougieho a pak problematického Keva, někdy hodně vtipného (zničující přirovnání typu „Jako bezsrstý zívající krtek.“), jindy skoro vůbec. A právě poslední jmenovaný (a jeho zpověď) naznačí budoucí směr seriálu. Druhá řada totiž pokračuje výrazným trendem „zvážňování“ (což jistě leckoho odradí), ovšem člověk, který se „správně“ naladil už dřív (a nedělají mu tak problém scény podbarvené dojemnou hudbou), si ji může v klidu užít, navíc její závěr je dost dobře zvládnutý, což platí také o asi nejlepším Rickyho bonusovém dílu. Objektivně seriál na 5* nemá, ale za tu v pravdě průkopnickou odvahu poslední hvězdu přidám. „Ale i mimo školu se můžeš hodně naučit. Nikdy nejsi stará na to, aby ses něco naučila. Čteš?“ – „Ano.“ – „A co čteš?“ – „Twitter.“ (08.08.2015)

1. série - ***** (100%) Ricky Gervais překračuje svůj stín drze originálního a setsakramentsky vtipného komika a představuje se jako skutečně koncepční tvůrce, který se netopí ani v dramatické rovině. Použil stejnou pseudodokumentární formu jako u Officu a jeho nové dítko, autistický dobrák, Derek, patří do skupiny hrdinů, skrze které díky jejich nevinnosti a dobráctví promlouvají životní moudra s všeříkající přímočarostí. Derekovy osudy v prostředí domova důchodců dojmou a rozesmějí ve stejný okamžik, přičemž obě roviny jsou udržovány v dokonalé rovnováze díky pestré plejádě postav, kdy každá si za prvních šest dílů získá svého diváka. Starostlivá Hannah, udržbář roku Dougie, prasák Kev, nebo v neposlední řadě sám Derek, stačí si vybrat. Já se nadchl pro všechny, protože Ricky napsal, zahrál a zrežíroval s tak vysokým life indexem, že dojetí pod návalem slz se stejně jako já nevyhnete, ale hlavně ucítíte, že ta vaše pumpa pořád pulsuje správným směrem. (29.01.2014)