Babovřesky

Já vlastně s Troškou ani jeho filmy problém nemám. Protože je nevyhledávám, nebo vím, že jsou přesně takové, jaké jsou, tedy ne nějak zvlášť pro mně. I když u Kaměňáků jsem se i tu a tam zasmál. A nemám problém ani s tím, že na zrovna jeho filmy lidi chodí. Prostě tomu tak je. Není to asi nic reprezentativního, jenže ten problém nesymbolizuje jen Troška. A celý ten poprask kolem Babovřesk mi připadal dost směšný. Tím tuplem teď, když jsem je viděl. Vždyť podobně bezduchých filmů se u nás točí několik do roka. Proč se ten humbuk nestrhl kolem nich? Protože do Trošky se strefuje jednoduše a je velké procento jistoty, že vám to každý odkýve. A to se pak rýpe a shazuje levou zadní. Babovřesky jsou strašně nudný film. Vlastně jsem se u něj ani jednou nezasmál. Trošku mě zklamalo, že se Troška prostě snažil natočit Slunce, seno 4, jen věděl, že přímo by mu to neprošlo. A neprošlo mu to ani takhle oklikou. Ten film není nějak extra hloupý, jen je nijaký, bezduchý a primárně útočící na první signální a hlavně strašně prázdný, o ničem, možná proto nefunguje. Taky jasně, třeba výběrem hudby, ukazuje, na koho je ten film cílen. Nechápu ale jen jednu věc. Proč Troška všem hercům, i těm, kteří to normálně umí, zakázal hrát? Každopádně, určitě jsem viděl nějaký český porevoluční film, který je horší než tohle. (02.10.2013)

Zdeněk Troška je rozporuplná postavička československej filmovej tvorby. Režisér, ktorý má svoj charakteristický rukopis, ktorý však mnohým filmovým kritikom nesmierne vadí, ale na druhej strane si získal pomerne výrazné sympatie bežného, jednoduchého diváka. Ja som ku jeho tvorbe hodne zhovievavý, nezatracujem jeho snímky, vždy sa snažím im dať šancu a v kľude si ich pozriem. Väčšinou však zostanem sklamaný. Tak tomu bolo i v prípade snímku "Babovřesky", ktorý pán Troška natočil v roku 2013. No nebol som len sklamaný, ale aj doslova znechutený z tých trapností, ktoré som tam videl. Celé to bolo absolútne pod úroveň diváka, ktorý má IQ aspoň sedemdesiat. Človek musí byť fakt idiot, aby sa pri tomto dokázal pobaviť. Je to nestráviteľný odpad! (15.10.2023)

Gratuluji všem, kteří obětovali nekřesťanský peníz za návštěvu kina a pak se jim to nelíbilo. Ono to totiž chce mimořádně bystrý mozek k rozpoznání toho, že když Zdeněk Troška natočí film o venkovských drbnách, tak to patrně nebude největší filmová událost tohoto tisíciletí. Nerad se chlubím, ale mám úžasnou inteligenci o rozměrech 32x24x18 mm a patrně proto jsem se nenechal napálit a na Babovřesky jsem nespěchal do kina na 3D, ale mrknul jsem se na plochý obraz v kostele po kázání. Nic pěkného to skutečně nebylo, ale k odpadovému davu se nemohu připojit. Jednak si musím nechat hodnotící rezervu pro avizovaná pokračování a jednak jsem skutečně viděl celkem dost filmů, které o hodnocení odpadem žádají s větší naléhavostí. (22.11.2013)

Moje jediný štěstí bylo, že jsem seděla vedle zábradlí, takže jsem se na něj mohla celou dobu projekce věšet. Jinak jsem si přečetla všechny pozitivní komentáře a nerozumím té základní situaci, ve které je Troška reprezentantem příjemné malé letní komedie, u které si běžný český divák rád odpočine - vzhledem k tomu, kolik je tu vyloženě nečeských vsuvek, formálních postupů a nápadů zcela v konstrastu s touhle základní hypotézou. Jsou tu dva falešné konce, z nichž jeden vypadá jako Nahota na prodej, stornován je metodou filmu Klik - život na dálkové ovládání, pokračuje to nezastíranou parafrází na tzv. americký konec z jakéhosi fiktivního muzikálu. Parodie na jeptišku je vypůjčená z francouzské série o Četnících. Linie strašidelného domu kolísá mezi detektivkou Agathy Christie, Vřískotem s Scary Movie, přičemž ikonická maska z Vřískotu se tu skutečně objevuje. A to nemluvím o poslední kapce, o plížení drbny Boženy Němcové ve stylu Sellersova Růžového pantera. Čili pokud toto všechno zamícháme do "typicky českých kulis a narážek", vychází nám z toho pěkný blivajz. Extrémně rušivá je pak umělost a vyprázdněnost celého Babovřeského prostoru, protože i ve Slunce, senu bývali ty Hoštice plné různých lidiček dotvářející kolorit vesnice a tady nepotkáváme během celého filmu nikoho jiného, než ty postavy, které mají jasně určené role ve scénkách, jakoby tomu bylo v Kameňácích. Ve stylu Kameňáků se pak nese i soundtrack, ve kterém nám úsměv na tváři (případně jinou grimasu) vykouzlí zejména Hanička Zagorová a její Ahoj, léto nebo Krystalky a jejich hitovka Tenhle kluk. A na toto se Lucka Plekancová snaží tančit v šatech po stoleté Trudě čili v něčem, co by mělo připomínat meziválečný haute couture. Na každý pád už teď se hrozím pokračování, protože nedořešených "dějových" linií nám zůstalo požehnaně. #finaleplzen (25.04.2013)

Připravuju velkou kritickou analýzu o úpadku českého filmu, a tak sleduju všechny možné sračkovité české filmy. Je jich fakt hodně. Ovšem tohle... pokud to není dno, tak k tomu má zatraceně blízko. Jasně, Kameňáky jsou ještě horší, jenže Kameňáky nejsou v pravém slova smyslu film. Tahle zrůdnost filmem být má. A tady je špatně úplně všechno. To se hodně málo vidí, že opravdu všechno... dokonce ani ta letní atmosféra, která Troškovi ve Slunce, seno tak šla, se tady nějak nepovedla. Z letargie ztrácených více než dvou hodin života mě vytrhl jen vtip s "alternativním koncem". Nebyl k smíchu, ale bylo to oživení. Toť vše. Dokonce mě ta sračka tolikrát přiměla stydět se za tvůrce, že zvažuju víc se fenoménem "trapna z viděného filmu" zabývat v dalších textech. Masochista jsem na to dost. Nakonec, další díly Babovřesků mě teprve čekají. (30.03.2018)