Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Energický a neúplatný revident bankovní filiálky v Renešově Popelec Hadimrška je vyslán do Prahy se závažným úkolem zachránit před bankrotem velkoobchod s gramofony, firmu Zlatník a spol. Její mladý majitel se totiž víc než o obchody stará o kabaretní zpěvačku Mici Angoru. Popelec vtrhne do podniku jako vichřice s pevným úmyslem uvést vše do naprostého pořádku za každou cenu. Mimo jiné oznámí panu Zlatníkovi, že se musí oženit s Astou, dcerou bohatého konzula Wielanda. Ta se sice nebrání sňatku s mužem, který jí byl poněkud nezvyklým způsobem vybrán, ale chce se přesvědčit, jaký je. Domluví se s dívkou ucházející se u Zlatníka o místo sekretářky, aby se mohla s budoucím manželem co nejlépe seznámit. A Popelec se pouští do boje s Mici Angorou, která se nehodlá vzdát snadného života z peněz Zlatníkovy firmy. (TV Nova)

(více)

Recenze (185)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Keby som Hadimršku nespoznal, nič tragické by sa nestalo. Je to síce dobrák, ale zároveň vôl na kvadrát, žeby sa aj Homer mohol uňho veľa veciam priučiť. Film mi občas pripomenul Diggers of 1933 a celkovo štýl nablýskaného Hollywoodu, lenže bohužial som nikdy neprišiel Burianovi na chuť a tak jeho komediálne výstupy považujem na rozdiel od úplne všetkých užívateľov za najväčšiu slabinu filmu. Ja som sa pri nich ani raz nezasmial. Potešilo vykreslenie ženských postáv ako silných osobností, ktoré si robia s mužmi čo len chcú, čím snáď ešte len predbiehajú zlatú dobu Hollywoodu. Je otázne, či je značne prekombinovaný scenár na takýto typ komédie vhodný, mne už bolo po čase jedno, ako to celé skončí a záver je asi vhodným vyústením absurdity celého scenára. Samozrejme myslené v dobrom. ()

RadimFišer 

všechny recenze uživatele

Abych zde byl plně pochopen. Považuji tento film za prvé česko-kinematografické předvedení tvrdé zásadovosti a čisté pečlivosti. Dále zde chci pozvednout jedinečný výkon ženy, která mě učarovala. Byla to žena, která si v přestrojení hrála na sekretářku, aby zjistila, jestli její muž je ten správný. Zde snad vidíme prvky feminismu, který se u nás za první republiky velmi ukazoval. Buďme shovívaví k době našich minulých rodičů a pradědů a připušťme si, že jejich filmy stále patří a budou patřit mezi největší poklady české kultury. A to je taky důvod proč se na tyto filmy dívám. Abych byl schopen podávat svědectví o českých zemích a jejích impozantnosti a vyspělosti, která se projevuje ať už kulturou, architekturou či v politické sféře, která bohužel není tak stabilní a plná jak bych si představoval. Nyní závěrem: Pan Burian mi podal ruku a já mu ji rád potřesu. Ano, skvěle jste to zvládl a já vám dávám 4 hvězdy. Pane Popelče, pro příště, již se prosím naprosto vyrovnejte se svoji minulostí, ať vás nerozhodí zpěvačka. :-) ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

Vlasta Burian jako Hadimrška když vlítne zrevidovat do Prahy gramofonovou firmu, to je tajfun, uragán a smršť!! Prostě a jasně - Král Komiků!! "Od prvního se vám sníží plat o pět set korun a začne se víc dělat! Aby jedna jehla vydržela na padesát desek!" "To je nějaký tempo? Taková chcíplá čeládka? Já vám vokážu, jak se to dělá!! " Těch hlášek je úplná potopa :D :D . ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších českých filmů z prvního období zvukového filmu u nás je zajímavý z více zorných úhlů. Pomineme-li špičkové herecké výkony značné části protagonistů (Plachta, Burian, Marvan, Šlégl, Fiala), projevuje se ve valné části děje výrazně jevištní herectví příznačné pro lidové prostředí Burianova divadla (platí to zejména pro scény a výstupy v Angořině vile, zlomkově jsou zachyceny i některé projevy burianovského podbízení a proslulého přihrávání ostatních herců svému hereckému řediteli a šéfovi). Neobvyklé jsou i retrospektivy a vcelku slušně zvládnuté náběhy na parodování sladkobolných příběhů rodokapsu, braku a červené knihovny právě tak jako snaha představit Buriana jako chlapce. Honičková scéna, prvoplánově inspirovaná americkou groteskou němé éry, jen dále dotváří poměrně členitý půdorys scénáře i režie filmu. Připočteme-li k tomu dobově nadprůměrný scénář, úspěšnou Lamačovu snahu o vytvoření souvislého příběhu a ne jen volně navázaného řetězce kabaretních skečů (tak dopadl např. Honzlův a V+W PUDR A BENZÍN) i organicky včleněné reminiscence bouřlivě nastupující hospodářské krize (s dokumentárně zajímavou vězeňskou scénou), objevuje se jeden z nejpřesvědčivějších a nesporně nejzdařilejších Burianových filmů. Tato kvalita je současně špičkou celé tehdejší české kinematografie československého období české státnosti. ()

Véronique 

všechny recenze uživatele

Jedna z nejlepších Burianových komedií. Tak moc ještě připomíná starší éru němého filmu, některá gesta herců jsou nadbytečná. Přesto má film své nezaměnitelné kouzlo již od samého počátku, kdy poznáváme poctivého Popelce Hadimršku ve své domovině, malé české vesničce. Tam ho zastihne příkaz z vyšších míst, aby se odebral do města a zkrotil rodinným majetkem rozhazujícího mladého majitele gramofonové společnosti... Hadimrška se tak zaplétá do spletence vztahů, který nemůže skončit jinak, než komicky:) Velmi povedený je šlágr "To neznáte Hadimršku", který provází celý film a dotváří už tak příjemnou atmosféru filmu. Na plátně se objevuje celá škála tehdejší herecké špičky, což plně dokazují v mnoha nezapomenutelných scénkách. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (5)

  • Ve filmu zazněla píseň s názvem „Píseň psacího stroje“, ke které složili hudbu Jára Beneš, Ferry Gyulai, Jan Stark, text písně napsali Jaroslav Mottl, Fráňa Vodička a nazpívali ji Marie Grossová a Lída Theimerová. Dále zazní píseň „Mne koupali co děcko v horké lázni“, ke které hudbu složili Jára Beneš a Bedřich Kerten, text písně napsali Jaroslav Mottl, Fráňa Vodička a nazpíval ji Vlasta Burian. Také zde zazní píseň „Růžové psaníčko“, ke které hudbu složil Jára Beneš a text písně napsali Emanuel Brožík a Fráňa Vodička. (GASTON73)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno