Richard II (S01E01)

Vilfrýd Šekspír vyžaduje vždy maximální dávku pozornosti a správnou náladu. Tu jsem dnes nepochybně neměl, anebo udělali angličtí soudruzi při natáčení chybu. Ty bezbřehé dialogy ve chvílích těsně před bitvou mi povětšinou vůbec nevadí, ale tady mi připadá, že ani o nic jiného nejde, jelikož se vůbec, ale vůbec nic neděje. Z historického hlediska stačí deset minut wikipedie a víme vše. Takže jedině milovník krále dramatiků si užije naplno. Já jen na 60% (12.12.2014)

Komorní film s krásným shakespearovským žargonem (aby ne, když jde o dílo na motivy Shakespearovy hry). Richard II. je příběh o slabém králi, který je sice inteligentní, ale k vládnutí i tak nezpůsobilý, což stojí za jeho pádem. Na počátku si říkám, zda mu mám fandit či přát pád. S blížícím se závěrem se však přikláním k první variantě. Tento velice divadelně působící film (v dobrém mínění) je také charakterově rozmanitý, jak to sám Shakespear ve svých historických dramatech dokázal. Ovšem zde žádné čisté zlo či čisté dobro nenajdeme. Všichni mají své odstíny šedi a nikdo není jen hodný či jen zlý. Rozhodně ne tedy u hlavních postav. Herci své role zvládají s bravurou par excelence a vše co jsem očekával, jsem vlastně i dostal. Proto hodnotím s menší rezervou v očekávání na kvalitu dalších epizod. 80% (23.04.2015)

Zaprvé je třeba říct jedno: Nečekejte moderní verzi ani moderní dialogy, kterým budete hned rozumět. Když BBC, tak holt klasický Shakespeare se všemi "thee, doth, thou". A to je asi důvod, proč dám Richardovi II. "jen" 4*. Jakmile jeden aspekt filmu odvede moji pozornost tak, že se nemůžu pořádně soustředit na jeho další aspekty, tak je to holt pro mě mínus. To ale neznamená, že by dialogy nebyly prvotřídní. Ben Whishaw jako Richard je naprosto fenomenální a nespustíte z něj oči. Ostatní herci jsou taky skvělí. Výpravou mi to připomínalo The Fall. A to hlavně kvůli krásné hře s barvami a úhly kamery. Je to tak nádherně natočené, že mi padala čelist. Jsem zvědavá, s čím se vytasí další díly. (04.07.2012)

Chtěla jsem se koukat na Bonda, ale zjistila jsem, že nejsem Fantozzi a x-té opakování odvety Bond versus Zloun už mě tolik nebaví, a tak jsem přepínala a přes dementní reklamy a dementní bláboly na ostatních doslova kanálech jsem rychle dopřepínala až k ČT art a tím vlastně definitivně, protože to, co jsem viděla, už mě nepustilo. Byla jsem ihned a postupně čím dál víc fascinována excelentním výkonem Bena Whitshawa, který dokázal mluvit shakespearovskou afektovanou královskou angličtinou naprosto přirozeně, protože Richard v jeho pojetí afektovaný byl. Byla jsem totálně nepřipravená a neinformovaná, protože jsem kvůli stále stejným omílaným programům přestala číst TV program. Takže jsem netušila, že cyklus dávají a tuhle lahůdku si nenahrála. Musím ještě ocenit vynikající výkony Davida Sucheta a Patricka Stewarta jako Gaunta, scéna, kdy Richardovi s posledním dechem vmete do tváře své pohrdání byla teda něco. Richard mi byl jaksi povědomý, nicméně parfémového vraha jsem v něm poznala až druhý den. Je to obrovský talent a doufám, že s ním někdo natočí Hamleta, kterého už prý výborně zvládl v divadle. Přestože tvrdím, že Mozart a Shakespeare se nedají zkazit, přece jen mě adaptace v maskáčích a s tanky nebo samoúčelnými excesy dokáží rozladit, a jsem proto opravdu vděčná za poctivé pojetí, navíc filmové. Někdo v komentářích navrhoval dabing - no tak to opravdu prosím ne! Ten patří možná k "anglicky" mluveným americkým filmům, kde obzvlášť kňákání hereček je nejen nesrozumitelné, ale pro mě i nesnesitelné. (03.03.2015)

Richard II. byl pro mě vždy ve stínu zbylých Shakespearových historických děl; a to nikoli kvůli atypicky striktně květnatě veršované formě, ale čistě z toho důvodu, že jeho hlavní postava mi připadá nejnezajímavější z Shakespearových velkých hlavních postav. Což je v přímém kontrastu s Bolingbrokem, který ač má mnohem méně prostoru a méně deklamací, tak je v mých očích neskonale zajímavější i rozervanější postavou. Každopádně odvážné Whishawovo "zženštilé" pojetí Richarda II. tuto postavu v mých očích výrazně vylepšuje. Vezmu-li v potaz, jak moc je jeho výkon svázán absolutní věrností původnímu textu, tak si rozhodně nezaslouží nic menšího než slova obdivu. Každopádně to i tak nic nemění na tom, že Bolingbroke je pro mě hlavní postavou Richarda II. a právě v jeho představiteli nacházím kámen úrazu této adaptace. Jak mám Rory Kinneara rád (a jak rozhodně není špatný!), tak v té plejádě pánů herců je přeci jen poněkud na druhé koleji. Což je věčná škoda i s ohledem na to, že předčasným vrcholem je již konfrontace Johna z Gauntu s Richardem. (18.05.2013)