Beware!
Obsahy(1)
Prvý slovenský hraný film nakrútený po druhej svetovej vojne. Mnohí Slováci pred prvou svetovou vojnou emigrovali do Ameriky za lepším životom, pretože na Slovensku vládol útlak zo strany vládnucej maďarskej moci a ľudia si nedokázali nájsť prácu. Tak ako iní, za more odchádza aj mladý horal Ondrej Muranica (Paľo Bielik), aby si vo vysnívanom Novom svete našiel prácu a zarobil peniaze pre svoju rodinu. Sny a nádeje na lepší život mu však zmarí banská katastrofa. Ondrej sa síce zachráni, ale stratí pamäť. Vyhlásia ho za nezvestného a keď sa mu po rokoch náhodou vráti pamäť, Ondrej sa rozhodne vrátiť domov. Až po návrate do vlasti zistí, že sa jeho žena Eva (Jiřina Štěpničková) vydala za jeho najlepšieho kamaráta Miša (Július Pántik). Ako inak, schyľuje sa ku katastrofe... V období rokov 1918-1938 dominovala v Československu česká kinematografia, na Slovensku sa vyskytli len ojedinelé snahy vybudovať filmový život. Vďaka štátnej podpore v období 1939-1945 sa dotvorili obrysy slovenského filmu, ktoré ukončil vznik hraných snímok Varúj...! a Vlčie diery (1948) v demokratickom Československu. V snímke Varúj... síce stále zohráva nezanedbateľnú úlohu česká tradícia a jej reprezentanti vo všetkých zložkách filmovej produkcie (režisér, kameraman Václav Hanuš, scenárista Karel Steklý), ale po prvý raz sa československá spolupráca z 30. rokov stáva slovensko-českou. Voľba adaptácie drámy Ivana Stodolu Bačova žena ako prvého slovenského filmu produkčnej spoločnosti Slofis mala viacero dôvodov. Pre Friča bol príťažlivý dedinsko-folklórny rámec príbehu, pre Bielika zase skúsenosť so Stodolovou drámou z čias pôsobenia v Slovenskom národnom divadle, kde hral postavu Ondreja Muranicu, a jej sociálno-kritické zázemie. Z politického hľadiska téma vyhovovala zameraniu nového života, pripomínala maďarský útlak a zrod Československa roku 1918 ako paralelu k budovateľskému optimizmu prvých povojnových rokov. Paradoxom je, že po nedemokratickom prevrate v roku 1948, sa naplno rozbehla činnosť cenzúrnych orgánov, ktoré o dva roky neskôr snímku spolu s ďalšími 541 filmami vyradili z filmovej distribúcie, pretože nevyhoveli ideologickým kritériám. O rok neskôr pri prehodnocovaní naďalej zostal film v trezore, pretože ho komisia považovala za vadný z hľadiska ideovej hodnoty. Podobne dopadli napr. aj Vlčie diery a Čertova stena, ktoré nesú plné stopy buržoáznej filmovej tvorby i buržoázneho nacionalizmu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (48)
Tak tomuhle říkám kurva survival! Kam se hrabe Leopardo Di Kardio na Ondreje Muranicu!!! To je borec co se pánů nezalekne, medvěda přemůže i ze zasypanýho dolu se vyhrabe. Aby toho nebylo málo ztratí paměť a doma ho zatím prohlásí za mrtvého. Pro mě obrovský překvapení. Neuvěřitelně silný lidský drama nabitý neskutečně sugestivní atmosférou. Silný nacionalizmus je v tom cítit, ale to je v pořádku. Nepoznám tak dobře Slovenskou historii, ale z pár filmů už jsem dobře pochopil proč mají Slováci právo nemít rádi Maďary asi jako my Češi Němce. Bielik podává strhující výkon a paradoxně z toho co jsem zatím viděl, tak mě přesvědčil víc jako herec než režisér i když má určitě zásadní podíl na nastartování Slovenské kinematografie. Tak jako tak velký pokrok oproti úsměvnému Jánošíkovi. Tohle je film jehož poselství se neztratí ani v dnešní době. Robota pod zhýralým panstvem nebyla žádný med, ale ani v Americe nebylo blaze a proto Varúj! 80% ()
Na filmu je nejlepší scénář a Bielik, Frič mnohokrát předvedl, že umí mnohem více, tento snímek zcela postrádá jeho hravost a především neotřelý střih. Hudba je přehnaně velkolepá, až působí rušivě. Nejhorším aspektem filmu je příšerně přehrávají Štěpničková a taky naprosto minimální účast Františka Dibarbory, který se objeví pouze ve dvou krátkých scénách. Osud Ondreje Meresjeva Muranici šel natočit rozhodně mnohem lépe. ()
Velmi vlastenecký a bez diskuze životní film Paľa Bielika, který se na něm podílel, kde se jen dalo. Nebylo by s podivem, kdyby film posloužil tvůrcům jako Zachar, Ťapák, či Ciel k jejich budoucí tvorbě. Šel za štěstím a potkal smrt, vymanil se z jejich okovů, aby zjistil, že není pro co žít. I takový může být osud člověka, nicméně vždy je pro co žít, což je základní vyústění filmu, jenž po technické stránce trochu pokulhává a ve kterém je až příliš cítit nadšení z časů, přinášející naději...alespoň na chvíli. ()
Film Varuj je v prvom rade silne socialne drama o emigracii a vecami s tym spojenymi. Bielik bol ovela lepsi reziser ako herec /podla mna hrat nevedel/, ale ma to dokonca akcnu scenu /medved ..../ a ma to dobovy kontext /utek do USA sa ukaze ako zhubny..../ Ale rezia je na urovni a a mraziva scena uteku z bane funguje dodnes. 79 % ()
Film "Varúj...!" je povzbuzením slovenského národního uvědomění, pro jehož zpevňování je občas zapotřebí přinést také intimní oběti. Legendy, bolesti a slabosti, bída a pot, temperament vzdoru a odhodlání, a koneckonců i ta nutná schopnost přežití, to vše definuje svéráz národní slovenské duše v dobré víře procesu uvědomování a vzájemného posilování. Martin Frič a Paľo Bielik vycházejí z akčního doletu slovenského hrdiny Jánošíka, aby se skrze píseň hutníka a hornickou baladu prorubali až k melancholii patosu okázalého utrpení a vlasteneckého zapálení. Slovenská hrdost má svůj největší přínos v obrazech, ve skladbě a uspořádání, v lyrické poezii, v krasopisu horského hymnu a v uvolněnosti lidové slovesnosti. Tím hrdinou filmu, akce a národního posilování je Ondrej Muranica (sympatický Paľo Bielik), bača, slévač, horník s amnézií a statný, zdravý symbol národní obrody. Uvědomění si prekérnosti intimní situace stojí za přilnutím k vlastenecké ideologii a do budoucnosti se hledí s nadějí. Hlavní ženskou postavou je Eva Muranicová (příjemná Jiřina Štěpničková), milující choť a starostlivá matka. Věrná a pracovitá žena se bez vlastní vůle dostává do stavu biandrie. Důležitou postavou je též Mišo (příjemný Július Pántik), Ondrejův nejlepší kamarád, jeho věrný druh americké anabáze a prostý slovenský pastýř ovcí. A rozhodující hráč intimně osobních vztahů. K výrazným postavám patří také Ondrejko Muranica (jako malý klučina Jaromír Garvold a jako mladík Štefan Sliuka), přirozeně inteligentní, zvídavý a nebojácný synek Ondreje s Evou. On je tou nadějí v lepší zítřky, impulsem a novou, obrozenou energií. Z dalších rolí: do posledního zbytku vůle doufající a čekající Ondrejova matka (Leopolda Dostalová), v lepší sociální zítřky věřící místní stařešina (Arnold Flögl), nekompromisní a maďarské moci panstva agilně poplatný panský správce (Andrej Bagar), či malá slovenská hrdost a hlavní důlní inženýr v Americe Gregor (Mikuláš Huba). Film Varúj...! je slovenským vykoupením možných hříchů, vždyť státem řízenou amnézií lze hravě předejít zbytečné negaci hrozícího vnitrostátního napětí. Je také bizarní osobní zkušeností v té křehké poloze niterné rozervanosti. Film je nejhodnotnější pro svou vizuální podobu. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (31)
- Jedná sa o prvý slovenský hraný zvukový film, nakoľko producentom bola prvýkrát slovenská spoločnosť. (Biopler)
- V roku 1945 Slovenská filmová spoločnosť Slofis hľadala čo najvhodnejší materiál, ktorý by bol hodný titulu prvého slovenského filmu. A hoci sa veľa diskutovalo aj o Stodolovej veselohre "Marína Havranová", výber nakoniec padol na "Bačovu ženu". (Biopler)
- Distribúcia očakávala slušné príjmy z premietania v českých kinách, povedzme ako na úrovni českých filmov premietaných v slovenských kinách. Opak bol pravdou. Celkové tržby boli slabé. České kiná vykazovali vyťaženosť len na úrovni 35%, čo bolo, oproti vyťaženosti 80% na strane slovenských kín, vskutku málo. (Biopler)
Reklama