Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvý slovenský hraný film nakrútený po druhej svetovej vojne. Mnohí Slováci pred prvou svetovou vojnou emigrovali do Ameriky za lepším životom, pretože na Slovensku vládol útlak zo strany vládnucej maďarskej moci a ľudia si nedokázali nájsť prácu. Tak ako iní, za more odchádza aj mladý horal Ondrej Muranica (Paľo Bielik), aby si vo vysnívanom Novom svete našiel prácu a zarobil peniaze pre svoju rodinu. Sny a nádeje na lepší život mu však zmarí banská katastrofa. Ondrej sa síce zachráni, ale stratí pamäť. Vyhlásia ho za nezvestného a keď sa mu po rokoch náhodou vráti pamäť, Ondrej sa rozhodne vrátiť domov. Až po návrate do vlasti zistí, že sa jeho žena Eva (Jiřina Štěpničková) vydala za jeho najlepšieho kamaráta Miša (Július Pántik). Ako inak, schyľuje sa ku katastrofe... V období rokov 1918-1938 dominovala v Československu česká kinematografia, na Slovensku sa vyskytli len ojedinelé snahy vybudovať filmový život. Vďaka štátnej podpore v období 1939-1945 sa dotvorili obrysy slovenského filmu, ktoré ukončil vznik hraných snímok Varúj...! a Vlčie diery (1948) v demokratickom Československu. V snímke Varúj... síce stále zohráva nezanedbateľnú úlohu česká tradícia a jej reprezentanti vo všetkých zložkách filmovej produkcie (režisér, kameraman Václav Hanuš, scenárista Karel Steklý), ale po prvý raz sa československá spolupráca z 30. rokov stáva slovensko-českou. Voľba adaptácie drámy Ivana Stodolu Bačova žena ako prvého slovenského filmu produkčnej spoločnosti Slofis mala viacero dôvodov. Pre Friča bol príťažlivý dedinsko-folklórny rámec príbehu, pre Bielika zase skúsenosť so Stodolovou drámou z čias pôsobenia v Slovenskom národnom divadle, kde hral postavu Ondreja Muranicu, a jej sociálno-kritické zázemie. Z politického hľadiska téma vyhovovala zameraniu nového života, pripomínala maďarský útlak a zrod Československa roku 1918 ako paralelu k budovateľskému optimizmu prvých povojnových rokov. Paradoxom je, že po nedemokratickom prevrate v roku 1948, sa naplno rozbehla činnosť cenzúrnych orgánov, ktoré o dva roky neskôr snímku spolu s ďalšími 541 filmami vyradili z filmovej distribúcie, pretože nevyhoveli ideologickým kritériám. O rok neskôr pri prehodnocovaní naďalej zostal film v trezore, pretože ho komisia považovala za vadný z hľadiska ideovej hodnoty. Podobne dopadli napr. aj Vlčie diery a Čertova stena, ktoré nesú plné stopy buržoáznej filmovej tvorby i buržoázneho nacionalizmu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (48)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Film Varuj je v prvom rade silne socialne drama o emigracii a vecami s tym spojenymi. Bielik bol ovela lepsi reziser ako herec /podla mna hrat nevedel/, ale ma to dokonca akcnu scenu /medved ..../ a ma to dobovy kontext /utek do USA sa ukaze ako zhubny..../ Ale rezia je na urovni a a mraziva scena uteku z bane funguje dodnes. 79 % ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

P.Bielik už v 46. roku dokázal pútavo vyrozprávať príbeh , ktorému aj po toľkých rokoch dám prednosť pred hociktorým holywoodskym trhákom. Narozdiel od uživateľa Phobia vo filme nevnímam náznak komunistickej propagandy, jednoducho nešťastia v baniach sa stávajú. Komunisti sa dostali k moci až v 48. roku preto neverím, že v 46. mohli mať nad filmom čo i len štipku kontroly. Chudoba a emigrácia sú témy , ktoré sa dotýkajú mnohých slovenských rodín a ani tá moja vlastná nebola výnimkou,preto stotožnenie sa s hlavným hrdinom mi nerobí žiaden problém. P.Bielik v hlavnej úlohe je chlap na pravom mieste , nemazná sa ani s medveďom..."Medveďa som ja zabil koža by mala byť moja!" Scéna zo zavalenej bane je mrazivá ešte aj dnes.Vzhľadom na rok výroby neskutočne vyzrelé a pozerateľné dielo, preto musím dať plný počet. 100%. ()

Reklama

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Tak tomuhle říkám kurva survival! Kam se hrabe Leopardo Di Kardio na Ondreje Muranicu!!! To je borec co se pánů nezalekne, medvěda přemůže i ze zasypanýho dolu se vyhrabe. Aby toho nebylo málo ztratí paměť a doma ho zatím prohlásí za mrtvého. Pro mě obrovský překvapení. Neuvěřitelně silný lidský drama nabitý neskutečně sugestivní atmosférou. Silný nacionalizmus je v tom cítit, ale to je v pořádku. Nepoznám tak dobře Slovenskou historii, ale z pár filmů už jsem dobře pochopil proč mají Slováci právo nemít rádi Maďary asi jako my Češi Němce. Bielik podává strhující výkon a paradoxně z toho co jsem zatím viděl, tak mě přesvědčil víc jako herec než režisér i když má určitě zásadní podíl na nastartování Slovenské kinematografie. Tak jako tak velký pokrok oproti úsměvnému Jánošíkovi. Tohle je film jehož poselství se neztratí ani v dnešní době. Robota pod zhýralým panstvem nebyla žádný med, ale ani v Americe nebylo blaze a proto Varúj! 80% ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Na snímku je patrný odborný dohled Karola Plicky, ovšem v tom nejlepším slova smyslu. Jako většina prvních slovenských filmů je silně vlastenecky založený, ukazuje krásu slovenských hor, zaměřuje se na prostý lid, slyšíme lidové písně, vidíme horaly a jejich ženy v krojích. Jako předloha posloužila divadelní hra Ivana Stololy Bačova žena, ale scénář je velmi kvalitně přepracovaný pro filmovou řeč. Svoje zkušenosti předával nejen Plicka, ale i zkušený režisér Matin Frič. I když se objevují poměrně dlouhé pasáže spíš dokumentárního charakteru, máme tu dobře vystěvěný lidský příběh. Je zde několik dramatických vyvrcholení. Osobně se mi líbíla scéna, kdy se Ondejovi vrací paměť. Jeho návrat je velmi citlivý bez zbytečných dramatických gest. Rozhodně jde o prvenství, na které mohou být bratia Slováci pyšní. ()

roswelll 

všechny recenze uživatele

Nádherný emotivní snímek z rukou mistra československé režie Martina Friče. Dlouho jsem neviděl tak emotivní scénu, jak se zraněný Ondrej Muranica krok po krůčku posouvá úzkou rourou ze zavaleného dolu na světlo a na svobodu. Škoda jen, že nedošlo k setkání jeho ženy a kamaráda Miša, ale sám viděl a vyslechl, co se za jeho nepřítomnosti událo a nechtěl tak narušit nový svazek a probouzet už spící city..setkání se synem mu ale vše vynahradilo. Vůbec nechápu, že někdo tak krásný a pozoruhodný snímek mohl dát do trezoru. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (31)

  • Dlhá klaustrofobická scéna Ondrejovho predierania sa na slobodu je inšpirovaná ruskou filmovou školou. Pri gradácii deja naopak tvorcovia zvolili postup typický pre americký spôsob narácie. Využívané sú dvojexpozície, rozostrené zábery a dynamický strih, ktorý ozvláštňuje náležite hudobný motív. (Biopler)
  • Bielik, autor námetu, chcel dielom upozorniť na dobu, keď Slovákov fackali za ich reč, chcel upevniť pocit spolupatričnosti, ktorý bol maďarizáciou mnohokrát narušený. (Biopler)

Reklama

Reklama