Koleje osudu

Úžasný námět podle skutečné události, podmanivá kamera, perfektní Colin Firth, ale na druhou stranu utahané zpracování se slabým scénářem, které stahuje film dolů, což je velká škoda. Tohle mohla být pecka, film, který mohl oslovit široké publikum a strhnout na sebe velkou pozornost. Bohužel já o něm donedávna vůbec nevěděl a počet hodnocení napovídá, že se o něm všeobecně neví. Přitom by mohl být díky svému rozuzlení a poselství mnohem cennější než takový Krvavý diamant nebo třeba Rwanda. 75% (28.02.2015)

,,MOŽNÁ PROTO JSEM JEŠTĚ NAŽIVU. PRO TENTO DEN. MOŽNÁ JSME OBA ŽILI PRO TENTO DEN....“ /// O chlápkovi, kterýmu se nedaří vyrovnat s tím, co tenkrát prožil. Přes nezáživnou ,,současnost“ se dostáváme k zážitkům vod řeky Maenam Kwae Yai, který film zvedaj minimálně vo půlku, páč japonskej tábor není žádnej pionýrák (googluj vole). Vlastně bych byl radši, kdyby to bylo pojatý jako válečný drama, který graduje (nebo má gradovat) v současnosti a dokázat, že nic nemá větší cenu než lidskej život. Film má silnej námět, ale to zpracování je dost krkolomný a k výsledným (mým) 4* se dostává dost složitě. Hodně pomáhá parádní casting. Bez něj … - no radši nemyslet. Válečnej divák se opět rád mrkne do Thajska a dramatici romanticky založení (se sklony k happy endu) voceněj současnost, snad i kvůli něčemu jinýmu, než je N. Kidman. Pokud ne, tak nechte za 3*. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou autobiografii Erica Lomaxe, která vyšla v roce 1995, jsem nečetl. 2.) Rád se dozvím něco vo historii železnice v Kanchanaburi. 3.) Thx za titule ,,lukasekm“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (07.05.2014)

Silné téma pojednávající o aspektech války, o kterých se zas tak často nemluví, ale mluvit by se mělo. Pátrání po minulých křivdách bylo napínavé tu více, tu méně, ale podpořili ho vynikající herci. Mě překvapila hlavně nezvykle civilní a neumělá Nicole Kidman. Celkově to tak nějak poklidně plynulo, doplulo to tam, kam jsme všichni očekávali, ale to v podstatě nevadí. I když vykřesat šlo z tak závažného tématu zajisté více. Hlavně emocí bylo pomálu. (26.06.2014)

Vlastně jsem se na takový druh filmu vůbec nechtěla dívat (za to může můj neblahý zvyk, nečíst si obsah před projekcí, dřív, než ho vytáhnu z kolonky "chci vidět", z čehož už neodhadnu důvod, z kterého jsem si ho tam vůbec umístila) a rozhodně jsem se nehodlala dozvědět , co se dělo v oné místnosti, ale dozvěděla... Přesto převládají rozporuplné pocity, já nevím, sice si Japonce dost pletu, ale tady jsem si téměř jistá, že tím, kdo Lomaxe mučil, nebyl tlumočník, ani jsem nezaznamenala, že by k úkonům vydával přímé rozkazy, asi jsem naivní (nebo blbá, chcete-li), ale v mých dojmech mě utvrzuje i konec příběhu, protože hajzl zůstane vždycky hajzlem, který svých činů nedokáže litovat, natož se je pokoušet čímkoli vykoupit, japonského poručíka tak vidím jako klasickou oběť války, spolu s miliony dalších, ve všech konfliktech lidstva... Je to nerozhodně - buď měl zkreslené vnímání sám Lomax - díky nelidskému zacházení - nebo já - díky rodičům... i když se, minimálně herci, patrně snažili, mě tedy neoslovili. (12.05.2014)

Naprosto precizně rozjeté drama muže, který si za války prošel soukromým peklem. Po boku Stellana se nechtěl Colin nechat zahanbit a dokopal s k zatím nejlepšímu životnímu výkonu. A pak přijde rána mezi oči i pod pás a divák leží knockoutován ve výkalech patosu a kanou na něj japonské slzy. Proč? Proč někdo natočí skvělý film a pak si ho sàm pohřbí nesmyslným, nelogickým, ale o to patetičtějším závěrem? (27.10.2019)