Apostle

The Wicker Man 1905, u kterého by jeden v kolonce scenáristy a režiséra dle stylu i průběhu očekával spíše S. Craiga Zahlera než Evanse. Navzdory nejedné masařce (především pak neopodstatněné délce a trestuhodně nevyužitých svátečních masek) jde o veskrze sympatické dílo, které sice do sektářského thrilleroidně-horrorového subžánru nic moc nového nepřináší, ale je tak dobře nasnímané, odehrané, intenzivní, bizarní a oplývající hutnou nekompromisní atmosférou, že to stěží lze brát jako zápor. (13.01.2019)

Gareth Evans ukazuje, že není "pouze" akčním bohem, ale dokáže i atmosférický horor. Scénář není úplně předvídatelný a z toho, co na první pohled působí jako vykrádačka Wicker Mana se rychle stane trochu přestřelenější podívaná, která se ale nebojí překvapovat. Dočkáme se i slušné porce ultranásilí a pár vynalézavých minisoubojů, kde Evans zužitkoval svoje předchozí zkušenosti. Zahrané je to slušně. Dan Stevens má celej film dost maniakální výraz a popravdě si nejsem jistý, jestli to byl záměr :) (28.12.2018)

Dan Stevens odjíždí najít svou sestru, kterou unesl podivný kult z odlehlého ostrova. Na místě ale zjišťuje, že tahle komunita má pár nehezkých tajemství, díky kterým tu velmi brzy vypukne peklo. Režisér akčních nářezů Raid Gareth Evans natočil pomalý a hodně drsný film, který se nebojí vyhýbat se lekačkám a sází na zajímavý děj, dobré herce a hodně nepříjemnou atmosféru. Klasický horor opravdu nečekejte. (30.10.2018)

Ponuré, mysteriózní, brutálně temné a konečně po dlouhé době i originální zfilmování něčeho vysloveně tajuplného, zlého, ale zároveň kousavě nahlodávajícího a donucujícího vědět víc. Apostle ve mně po dlouhé době vyvolal strach. Navíc vlastně i hnus, ale nejdřív bych asi zmínil ten strach. Strach tu je totiž ze sekty, od které nevím, co čekat a tak sleduji, zírám a chvílemi skláním pomyslný klobouček, protože to, co tu režisér s kameramanem kolikrát vymyslel za obrazy hrůzy, z toho mě fakt až jímala husina. Přemýšlel jsem, kdy naposledy jsem se u televize cítil podobně a myslím si, že podobnou náladu mi naposled dopřála první série Temného případu. To už je let… (11.12.2019)

Jakmile Evans najede na full horror mód, nelze si stěžovat v podstatě na nic. Řada scén (preparace mozku, masomlýnek, podzemní tunely) patří mezi to nejsilnější, co se letos v rámci žánru (a že letos je konkurence vcelku nadstandardní) urodilo. Trochu bohužel ale drhne to kolem, co se snaží nebýt pouze přímočarým hororem. A drhne to zejména na vztazích mezi postavami a jejich vývoji. Paradoxně, ačkoli má Apostle až lehce přestřelenou stopáž, přišly mi vztahy mezi postavami nedotatečně prokreslené a jejich proměny uspěchané. Třeba mezi Thomasem a Malcolmovou dcerou má být evidentně v druhé polovině jakési emocionální pouto, které ale opravdu netuším, kde se vzalo. Nicméně kolem a kolem je Apostle určitě dobrým dobovým hororem, který zajímavě míchá atmosféru The Witch, Wicker Mana a lovecraftových příběhů a dochucuje to špetkou intenzivní hororové řezničiny. Celkově značně bizarní atmosféře pak nahrává i hlavní hrdina Dana Stevense, který celou dobu působí, jako kdyby byl na drogách, na pokraji šílenství, nebo jako když ho zrovna někdo něčim majznul po hlavě a on každou chvílí omdlí. Dan si tak po The Guest může připočíst další pozoruhodný žánrový výkon. (20.10.2018)