Reklama

Reklama

Růžena

(festivalový název)
  • Česko Růže (festivalový název) (více)
Trailer

Obsahy(1)

Jméno režiséra Wojciecha Smarzowského není českým divákům zcela neznámé. Jeho předcházející celovečerní snímky Svatba (Wesele, 2004) a Zlý dům (Dom zły, 2009) byly uvedeny na řadě festivalů a přehlídek včetně Letní filmové školy. V Polsku se Smarzowského výrazně krutá, místy až drastická poetika, dotýkající se vážných otázek a okořeněná hořkým humorem, těší velkému zájmu diváků.
V případě filmu Růžena režisér poprvé nevycházel z vlastního scénáře, ale zfilmoval materiál oceňovaného producenta a scenáristy Michała Szczerbice. „Potřeboval jsem si trochu provětrat hlavu a dostat do ní nová témata. Vždy jsem chtěl natočit film o lásce - a tenhle scénář o ní byl. Vše na pozadí poválečného osidlování Mazur v kombinaci s dalšími tématy německého i polského nacionalismu," komentuje svou volbu režisér.
Děj filmu se odehrává v období krátce po skončení 2. světové války a je situován do zmíněného kraje Mazur, jenž byl osídlen z velké části Němci. Když byli totiž v roce 1920 jeho obyvatelé ve všelidovém hlasovaní postaveni před volbu, ke které národnosti se přihlásit, vybrali si příslušnost k Německu, které jim tehdy přinášelo větší pocit bezpečí než nově vznikající polský stát. Těsně po válce byli považováni za viníky a po masovém odsunu začínají jejich majetky obsazovat Poláci.
Tvůrci do tohoto kontroverzního dějinného období zasadili sugestivně vypjaté melodrama o dvou outsiderech zraněných válkou, mezi kterými se začne rodit milostný vztah. Tadeusz, bývalý příslušník partyzánské Zemské armády, utíká před minulostí do zapadlých končin Mazurských jezer. Celý jeho svět se zhroutil, když mu hitlerovští vojáci na konci Varšavského povstání zabili milovanou ženu. V okolí jezer poznává Růženu, jež je poznamenaná válkou snad ještě víc: znásilnili ji ruští vojáci, kteří ještě stále řádí v kraji. Zároveň je jí - coby Němce - automaticky přisouzena odpovědnost za válečné hrůzy. Setkání této dvojice se ukáže jako jejich životní šance. Budou ji umět využít? Budou schopni prolomit bariéry, které je omezují - a to jak ty vnitřní, psychické, tak ty vnější, společenské? Jak do všeho zasáhne osud? Tento zdánlivě prostý snímek skoupý na dialogy chystá divákovi mnoho překvapení a zvratů a nejednou staví své hrdiny před těžké výzvy. Promlouvá k divákovi s velkou sugestivitou a místy i přesně mířenou agresivitou, která znepokojuje a provokuje, dokonce může budit kontroverze. Pro Smarzowského je těžká i zoufalá doba budování nové skutečnosti zároveň válkou o přežití a nejednou otevřeně odhaluje pravdu o systému, v němž budou muset Poláci následující půl století žít…
Velký podíl na vyznění filmu mají představitelé jak hlavních, tak epizodních rolí, zejména excelují oceňovaní herci Marcin Dorocińský a Agata Kuleszová jako Tadeusz a Růžena. (Letní filmová škola)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (50)

Mulosz 

všechny recenze uživatele

Každý nový film Wojciecha Smarzowského je diváky i odborníky vždy netrpělivě očekáván. Ne jinak tomu bylo i v případě Róźi, ve kterém autor potvrdil své vysoké kvality, které dal najevo i v předchozích filmech Wesele (2004) a Dom zly (2009). Jeho nejnovější film není založen na složitém či spletitém příběhu, ale naopak na poctivé a zručné práci, která dokladuje, že v jednoduchosti mnohdy bývá největší síla. Marcin Dorociński je čím dál lepší. Neodpoustím si varování, u tohoto filmu si divák moc neodpočine, Zajímavost - na některých polských filmových kopiích byly dialogy slezského herce Mariana Dziedziela opatřeny polskými titulky. Nějak si nedokážu představit, kdybych já (také Slezan) byl hercem a museli mě překládat do češtiny:-) ()

Fr 

všechny recenze uživatele

A I KDYŽ NEVIDÍŠ BODOUCNOST, POKOUŠÍŠ SE ZVÍTĚZIT.... /// Ani v Polským pohraničí to po válce nebyla žádná selanka. Poláci, Němci, Rusáci – to nebylo zrovna ideální složení obyvatelstva. A o rozložení moci už nemá cenu mluvit vůbec. Róza Kwiatkowska by mohla mít kliku, bo se u ní na statku rozhodl zůstat Tadeusz, ženista a perspektivní občan. To víte, takovej statek to je furt něco: odminovat pole, vodhánět prznitele, zasadit brambory.... ,,ŘÍKALI, ŽE MĚ OBĚSEJ, JESTLI NEODEJDU“ Habermannův mlýn je proti životu týhle ženský rodinná selanka. Příběh z toho drsnějšího soudku o životě plným strachu a kterej je ,,nádherně“ DEPRESIVNÍ (víš jak to myslím…). Hlavně tou sílou člověka žít a snášet všechny příkoří a útrapy, a zároveň věřit, že právo začne zase fungovat. Člověk pochytí i politický souvislosti, leccos chápe (že Sudeťáci), ale přesto mě není dobře ,,po těle“. ,,VY JSTE RUSKÁ ŠPÍNA“ (hmm, jak chceš…) Lidi nehodící se do tohohle světa. Kteří? Myslím, že je poznáte…. P.S.: Jo a Bůh …ten tam tenkrát taky nebyl. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju filmy, kde sekyra není za dva zlatý, ale důležitej nástroj. 2.) Páč v pořádným filmu musej bejt aspoň dvě hromadný šukačky (jo gruppen sex? …no spíš ,,групповой секс“). 3.) Protože Eine Frau in Berlin na mě bylo zbytečně romantický. 4.)Thx za titule ,,rushid“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()

Reklama

lucascus 

všechny recenze uživatele

Po technické stránce velmi dobře zvládnutý film, kdybych to však bral ze svého individuálního pohledu, film na mě působil velmi syrově a chladně - ano, zřejmě tak nějak to doopravdy po válce bylo, ale ta beznaděj, která z toho filmu čišela byla moc silná. Ale jinak velmi velmi skvěle zvládnuté dílko. Poláci se v poslední době vyznamenávají.. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Nezažila jsem to, ale slyšela jsem o tom. Ano, možná je to tím, že kolem mého místa bydliště jsou polské hranice a hodně jejich občanů zde bydlí. A ještě pár let nazpátek jsem měla možnost mluvit se starší ženou, která něco podobného zažila. To, že je okrádali ruští vojáci o všechno, co bylo poblíž, hlavně o zlato, byla už jen maličkost, vzhledem ke krutému znásilňování žen bez ohledu na věk. Pochopitelně tady to bylo hodně zhuštěné a místy snad až příliš vyhrocené, ale já v této oblasti nemám vůbec žádné problémy uvěřit tomu, že těch obrazných Tadeků bylo spoustu a o těch ženách ani nemluvě. A i když se zdá někdy nepochopitelné, co dokázala lidská nesnášenlivost mezi Poláky a mazurskými Němci, tak stačí obrátit pozornost na současnost a některé státy, kde je to možná ještě horší. Ano, je to hodně syrový film, ale když jedu někdy do Polska, tak hned za hranicemi mívám pocit, že jsem v jiné době, která není tak vzdálená od té, co jsem viděla ve filmu...... tím myslím ty pochmurné exteriéry. Vytvořit atmosféru té doby se tvůrcům povedla na výbornou. ()

Aidan 

všechny recenze uživatele

Zdálo se to nejprv přepjaté a patetické, jako by kdos bez Vláčilova citu pro výtvarno a nedořečeno zkoušel natočit Adelheid. Nefungovalo to zejména ve chvílích, které měly naznačit prchavou idylu (vyjížďka na ryby nebo hrátky s kolem jak ukradené z Butche Cassidyho). Ale nakonec se nedalo polské (respektive mazurské) tragice nepodlehnoutl. Tadeusz je vzorový vzor chlapa a smělý kandidát na nejkladnějšího necomicsového hrdinu v dějinách filmu. Jeho neústupnost tváří v tvář mnohotvárnému poválečnému zlu, tváří v tvář všem těm hrubým, hrbatým a slizkým řešením, jeho schopnost být skutečný muž a nebýt macho, zatímco byl obklopen machovitými nemuži, si mě získala, takže i občasnou polopatičnost bylo filmu snadno odpustit. Za vyždímané emoce jsem se nestyděl. ()

Galerie (46)

Zajímavosti (1)

  • Väčšina natáčania prebiehala na autentických miestach vo Varmsko-mazurskom vojvodstve, ktoré sa nachádza na severe Poľska. Časť natáčania však prebehla aj v poľskej metropole, Varšave. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama