Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Televize je médium, které tak snadno láme charaktery. Philippe Noiret a Nicole Garciaová jako novináři ve francouzském thrilleru.
Fotoreportér Brunoli natočí tajně na video setkání francouzského ministerského předsedy s Alimem Džavauiem, vůdcem Fronty osvobození, bojující v jakési africké zemi proti vojenskému režimu. - Ve své kanceláři se připravuje na pravidelné večerní zpravodajství velmi schopná a oblíbená televizní moderátorka Catherine Carréová. Vrcholem dnešních aktualit je reportáž z místa zločinu. Catherine ještě netuší, jaký význam bude mít pro její kariéru i osobní život právě tato událost, která se zatím jeví jen jako běžná rutina. Sedmá velmoc francouzského režiséra Serge Leroye (Jako štvaná zvěř, Legitimní násilí), který se inspiroval zkušenostmi a osudem populární televizní komentátorky, nás zavede do atraktivního prostředí televizního zpravodajství. Doménou tohoto prostředí jsou nejen silné osobnosti, ale zároveń různé tlaky, snahy o manipulaci a zkrocení nezávislosti novinářů. I nezanedbatelné otázky svědomí a cti patří na jednu z misek vah této profese. Magnetem filmu je bezesporu herecké obsazení - Philippe Noiret a Nicole Garciaová. (Česká televize)

(více)

Recenze (18)

Skip 

všechny recenze uživatele

Další tak trochu zmařený dobrý námět. Noiret hraje, jak jen může, ale co naplat, když moc nemůže. Líbí se mi, jak Francouzi rádi šťourají do vysokých politických kruhů, ale ono je to celé spíš jen na efekt a ti pánové tam vysoko se mohou jen spokojeně usmívat nad naivitou tvůrců. A i kdyby někdy ťali do živého, tak se to stejně přejde bez mrknutí oka, protože oni moc dobře vědí, že je lepší zůstat v klidu a nijak to nekomentovat, protože potrefená husa nejvíc kejhá. Divácky je to docela atraktivní, ale tady se to moc nepovedlo. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Již Otto von Bismarck v 19. století, v době existence výhradně tiskových médií, označil média za sedmou velmoc. Televize v tomto politickém thrilleru 80. let představuje nejen médium s mocí ohledně veřejného mínění, včetně výroby omylů či zneužití k manipulaci, ale současně moc prověřující a lámající charaktery mediálních pracovníků a dalších lidí, kteří s mediálním prostředí mají zrovna co do činění. Médium, přetavující své principy se i do vztahu ambiciózní TV reportérky, zahleděné mimo televizní kamery do svého kolegy. Leroyův film je neskutečně zajímavý atraktivním tématem, propojením motivů mezi veřejným a osobním životem dvou lidí z oblasti spravodajství či rozuzlováním pozadí závažného případu z politického zákulisí a podsvětí. Upoutá i nahlédnutím do televizního studia v 80. letech, což se občas zajímavě promítne i do formy snímku. Přes svou nadčasovost a podnětnou reflexi („odvaha být zbabělý“) to ovšem není film, který by mě skrze téma dokázal zdeptat, pocitově rozložit, přinést cosi nečekaného a dlouhodobě poznamenat. Až na nějakou vyhrocenější scénu se mi sledoval docela „příjemně“ jako dobře napsaný a zahraný příběh, obzvlášť díky tradičně skvělému a charismatickému Philippu Noiretovi. To vše zdaleka není málo, přestože se Francie může pýšit i daleko údernějšími a kritičtějšími filmy s přesahem do politiky a dalších oblastí veřejného života. [80%] ()

Reklama

dopita 

všechny recenze uživatele

Filmy z novinářskýho prostředí mají své kouzlo, škoda jen zbabělosti hlavní hrdinky, která to v závěru vzdala a místo boje radši přiznala neexistující porážku. To by se v americkým filmu fakt stát nemohlo. Celkově spíš průměr. PS: je docela fajn, že moderátorka a tím pádem hvězda, se montuje do práce novinářům. Už vidím Borhyovou s rozšklebenou a od ucha k uchu roztaženou hubou, jak dělá něco, co by ji mohlo snížit popularitu.. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Investigativní žurnalista musí vyzpovídat třeba šestihlavého mravence, když je to potřebné k tomu, aby se prodaly noviny nebo aby koláčová sledovanost zpráv předstihla konkurenci. Tentokrát však není třeba si senzaci vymýšlet, neboť videodůkaz je příliš prokazatelný a tak můžeme v poklidu sledovat, kterak dlouhé pařáty demokratických politických špiček vypočítávají novinářce účet za svobodu slova. Jsem velmi spokojen s tím, že zástupci biologického druhu "politik úplatný" disponují hroší kůží i za hranicemi naší korupcí takřka nedotčené země. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Scénář z období kriticismu francouzského filmu vybočuje snad jen tím, že aktéři nemusí řešit velká morální dilemata, protože přesně vědí, za jakých podmínek jsou šťastní. Noiret dělá, co může, nebo spíše, co mu rutinér Leroy dovolí. Je vlastně dobře, že Leroy skončil u televizních filmů, neboť tam se jeho režijní nekompetentnost dala lépe přehlédnout. Zde bohužel ne. ()

Galerie (13)

Reklama

Reklama