Smolař

Mělo jít o vychytralý plán, nakonec se z toho stala bláznivá sledovačka – během které vlastně nebylo jasné – kdo je ve skutečnosti ten „smolař“. Zpočátku to byla vážně prdel - Bourvil perlil nejen slovně, ale i svými trampotami, balením holek a naivitou, Louis de Funès zase coby šéf povedené partičky gangsterů, kteří se sami často dostávali do problémů. Užíval jsem si to co to jen šlo, humor, postupné ztráty cenného nákladu i atraktivní děvčata – ovšem v poslední třetině tomu začal pomalu docházet dech. Možná to bylo tím, že to v TV končilo až po půlnoci a mě se chtělo už chrápat, možná tím, že tvůrcům začali docházet vtipné nápady – no nevím, každopádně lepší průměr. 60% (27.06.2018)

Kapku méně ztřeštěná, o to však výpravnější, road movie. Klasicky rtuťovitý De Funès dostal k mému zklamání docela málo prostoru Bumbrdlík Bourvil onu zbývající větší část nenaplňuje zrovna "srandou k popukání" a svým slizkým přístupem k ženám mi přišel chvílemi až otravný. A tím se dostávám k dvěma velkým , i když vcelku upozaděným, plus - krásným Danielle Rocca a Alidě Chelli. Svou přirozeností a krásou dokázaly alespoň trochu zjasnit vcelku šedivý film. Ale abych byl spravedlivý, tak i prostředí slunné Itálie a jižní Francie mělo svou působivost a některé pasáže byly, když už ne k "zabřichopopadání", tak alespoň k širokému úsměvu, v tomto ohledu se dá vzpomenout zejména přestřelka u fontány. Silnější trojka. (04.05.2015)

Bourvil a Funes jsou výborný pár. Jejich nejlepší film je bezesporu Velký flám. Tato gangsterka je poměrně povedená, i když kvalit Velkého flámu nedosahuje díky řadě hluchých míst. Když už to ale začíná nudit trochu moc, začne se vždycky něco dít, pár fakt povedených gagů to vše napraví. Slušná komedie, kterou si ale do filmotéky nezaložím. Něco tomu přece jen chybí. 70% (10.12.2015)

S radostí jsem si zopakoval Smolaře s nedlouhým půlročním odstupem a tentokrát projekci doplnil i dokumentem ze zákulisí (v délce cca 20 minut), přiloženém v bonusech na DVD. Bourvil byl v době premiéry hvězdou filmových komedií už necelých 20 let, ale teprve až zde se mu dostalo prvního účinkování v daleko výpravnějším pojetí tohoto divácky oblíbeného žánru, a vzájemné spojení s Funèsem coby tentokrát již rovnocenným partnerem rozhodně neminulo skvělým účinkem. Musím říci, že mě oba pánové nesmírně pobavili jak v akci na plátně, tak civilně, když v černobílých dokrutkách představovali tenhle film pro tehdejší diváky. Nádherně se u toho doplňovali, rozuměli si i přes značně rozdílnou povahu, a bylo na nich poznat, že z natáčení a vzniku takového filmu mají obrovskou radost. Já jí měl během sledování filmu vlastně taky, protože po celé dvě hodinky se to neslo ve znamení velice příjemné a zábavné jízdy, která ve srovnání s jinými dobovými kousky dle mého názoru moc nezestárla. Nemohu si pomoct, navyšuju na plný počet! Tvůrcům se povedla úsměvná komedie přesto, že skutečná kriminální příhoda, jíž se režisér Oury inspiroval, nebyla v tisku zařazena mezi veselými historky ze života, nýbrž v rubrice Černá kronika. ;o) Ve filmu alespoň měli i to štěstí, že je smůla stihla oba potkat na závěr ve stejnou chvíli. 90% (09.01.2020)

Skoro se ani nedá říct, že Bourvil a Louis DeFunés hrají spolu. Po celou dobu se pohybují jakoby vedle sebe, ale málokde dojde k interakci. Smolař by se dal chápat i jako symbolický přelom mezi starým typem francouzské komedie, kde všem stačil k veselí jen nějaký ten dobromyslný venkovan a pár nedorozumění k tomu, a tou novou, dravější a s promyšlenějším humorem. Bourvila zkrátka musíme nějak přetrpět (mimochodem, proč se film jmenuje Smolař, když v něm hraje hotové dítě štěstěny?), zato všechny scény, kde vystrkuje růžky Ludva, jsou k popukání. Třeba hudební etuda v autolakovně, ale taky scéna v opravně, kde se skrývá před Bourvilem. Má na hlavě svářečskou kuklu, takže mu vůbec nevidím do tváře, a přesto ho na první pohled poznáme podle pohybů. :-) Vida ho. Zábavný i bez grimas. 60% (22.06.2006)