Únos

Aj keď dánsky film Únos vznikol skôr ako Greengrasovo dobrodružstvo s Kapitánom Philipsom, videl som ich v opačnom poradí. Samozrejme je to jedno, téma je rovnaká, len situácia a pohľad na vec rozdielna. Dánske spracovanie je podstatne civilnejšie, pôsobí naozaj reálne a konanie i správanie postáv vám príde absolútne prirodzené. Vyjednávanie a hádka o výkupné je nosným pilierom filmu a to taktické znižovanie výkupného a psychologický nátlak je tak trochu v kontraste s Greengrasovým príbehom, v ktorom je sled udalostí podstatne rýchlejší. Film je nenápadne rozdelený do troch zásadných rovín- piráti a zajatci, vyjednávacia skupina a trpiace rodiny zajatých. Dánske spracovanie ponúka solídny pohľad na situácie, ktoré sa i dnes bežne dejú a spolu s Greengrasovým filmom vám o tejto téme dá slušný a komplexný prehľad. 80%. (26.12.2013)

"Čas má hodnotu na západě. Pro ně neznamená nic." Ještě dříve, než se svým příspěvkem na téma somálská piraterie vpluje do kin Captain Phillips Paula Greengrasse, zakotvilo v nich dánské drama Únos. Jen co jsem se o tomto filmu dozvěděl, zvědavost mě ovládla. Jednak proto, že severské filmy obecně bývají vrcholně kvalitní co do popisu lidské psychiky a syrovosti, jednak proto, abych si mohl oba filmy porovnat (přičemž očekávám, že sotvaco s tak podobným základem bude tak rozdílné jako tyto dva filmy) a jednak proto, že za Únosem stojí Tobias Lindholm, autor scénáře k jinému nedávnému dánskému majstrštyku Hon. A po shlédnutí tohoto jeho díla jeho jméno začínám stavět na roveň svých nejoblíbenějších filmových tvůrců. Tady naprosto nejde o dynamickou akci, osvobozování, útěky a podobně (čehož si asi užijeme v americkém podání). Naopak středobodem filmu jsou záležitosti jako jednání pod psychickým tlakem, odpovědnost za cizí život, stupňování stresu a vůbec realistické podání situace s perfektně vystavěnými syrovými scénami, kdy i silnému a veskrze sympatickému řediteli dopravní společnosti nakonec ujedou nervy navzdory varování svého poradce. O poradci je ostatně dobře se zmínit (ředitele a kuchaře logicky zmiňuje kdekdo). Ten totiž do filmu vnáší ten naprosto realistický pohled na problematiku vyjednávání s někým, kdo má naprosto jiné vidění světa a komu není možno snadno kývnout na první požadavek (a vlastně ani na druhý a na třetí). "Nesmíte do toho dávat emoce," říká poradce a o několik scén dále se jasně ukáže, proč to říkal. Stejně tak je perfektní dialog při výměně faxů: "To dokazuje, že kuchař je naživu. - Ne, to dokazuje, že fax funguje." Film je výborný, se syrovou a dusnou atmosférou, výbornými výkony a působí až neuvěřitelně chlapsky ve smyslu souboj osobností. Jasné maximální hodnocení. P. S. Nemohl jsem při sledování nevzpomenout na film Kandagar, který je podobný, ale přecejen sází kromě psychického dusna i na (vydařené) vizuální hrátky a akci. (20.07.2013)

Výborné ve všech směrech. Autentický, pravdivý, brilantně natočený film. Popis únosu téhle lodi působí velmi věrohodně a asi nějak tak, jak se mohlo stát. Nestraní žádné straně konfliktu a je jen na divákovi, na jakou, se nakonec přikloní. Dost opravdu emočně vypjatých scén, (třeba, i ta úplně poslední), plus výkon hlavní mužské dvojice, to jsou všechno faktory, které nemohu a ani nechci ignorovat. (22.07.2015)

Napínavé a realisticky natočené drama o únosu nákladní lodě včetně posádky, somálskými piráty. Tématem zajímavé, herecky civilní, ale zbytečně vlažné a odtažité drama, které diváka nedonutí empaticky vniknout do filmu. Jsem zvědav, jak si s podobným tématem poradí Greengrass a Hanks v "Kapitánu Phillipsovi", který bude minimálně po vizuální stránce, určitě zajímavější. (14.09.2013)

Začnem od "konca". Každý kto očakáva "Prepadnutie v Pacifiku" či inú, omnoho väčšiu sračku, vyslovene, otrepane položenú na základoch patriostických, vlasteneckých prejavov, z ktorých sa chce človeku grcať, respektíve trápnych, akčných "mimo zmyslových" scénach, ako v "Páde Londýna", či ešte jebnutejšom "Páde Bieleho domu", nech odpráskne a ani ho nenapadne na "Kapringen" siahať. Toto je v prvom rade film, poňatý reálnym uhlom pohľadu, ktorý vykresľuje situáciu tak, ako sa veci "naozaj majú" a dejú. Samozrejme, nie som opitý "rožkom", aby som prehltol všetko sústo čo mi kto ponúkne na pekne vymaľovaný, keramický tanier, no je mi to rozhodne "rozumu" bližšie, ako vyobrazené scény v spomínaných "Pádoch" v úvode môjho komentára. Prečo by to nemohlo prebiehať práve takto? Prečo by som mal neustále čumieť na nejakého amerického kokotka, "bombardéra", ktorý holými rukami rozdrbe 40 člennú, vyzbrojenú, bývalými špeciálnymi jednotkami vycvičenú skupinu žoldnierov? Kurva, kto má tie hovna zabalené do americkej vlajky stále žrať?? Popravde, jediné čo ma mrzí je fakt, že po hereckej stránke nedostal väčší priestor Roland Møller, ktorého som mal tú česť vidieť vo viacerých filmoch severskej tvorby a bol proste skvelý. No inak - výborný film, ktorý bez akýchkoľvek problémov môže konkurovať "kapitánovi Hanksovi", ktorý zožal úspech len preto, lebo v samotnom filme skutočne hral akurát tak posledných 5 minút, keď sa musel rozrevať. (01.02.2017)