Nepřítel

Je to dosť dobrý umelecky ladený mysteriózny psychologický thriller. Má celkom dobrý príbeh o univerzitnom profesorovi, ktorý žije úplne stereotypným životom, ale všetko sa zmení, keď si v jednom filme všimne komparzistu, ktorý vyzerá presne ako on. Preto sa ho rozhodne vyhľadať a čoskoro si uvedomuje, že nemajú spoločný len vzhľad, ale sú takmer úplne totožní a to jeho život začne radikálne ovplyvňovať. Spracovanie sa mi páči, síce som vzhľadom na pomerne obyčajne znejúcu zápletku pôvodne očakával skôr štandardnejšie prevedenie, o čom ma presvedčila aj pomerne obyčajná úvodná tretina, no následne je už jasné, že tvorcovia to predsa len pojali výrazne inak, čo ale rozhodne nie je problém, práve naopak, tieto netradičné filmy, v ktorých nie je všetko tak, ako vyzerá mám rád. Síce to na prvý pohľad dejovo pôsobí trochu chudobnejšie, keďže tých hlavných motívov je tu vlastne len pár, ale napriek tomu je to až prekvapivo zaujímavo spracované, hlavne ten samotný vzťah dvoch takmer rovnakých mužov, rozhodne aj dosť inteligentné, pričom sa musím priznať, že si nie som istý, či som všetko správne pochopil, hlavne ten symbol pavúka, ktorý sa tu opakuje v rôznych verziách a navyše to má aj výbornú atmosféru, aj v zdanlivo úplne obyčajných sekvenciách z toho cítiť taký pocit úzkosti. A pochváliť musím aj úplný záver, to ma prekvapilo. S hereckým obsadením som nadmieru spokojný, Jake Gyllenhaal ma hlavne v poslednej dobe dosť baví a nesklamal ani tentoraz a k tomu ešte sympatické ženské duo Mélanie Laurent a Sarah Gadon. A okrem nich tu už nikto nemá viac priestoru. Réžia a technická stránka sú výborné, Denis Villeneuve je nepochybne veľmi talentovaný, ideálny vizuál, veľmi dobrá atmosféra, ale aj to celkové prevedenie, tu mu nemám čo vytknúť. Síce v tejto kategórii mám radšej viacero iných filmov, tu mi tá hlavná zápletka predsa len nepríde až tak veľmi atraktívna, ale inak môžem len chváliť, zaujímavý film, ktorý si ešte určite pozriem. 75% (10.05.2014)

Nic pro xantofobiky, arachnofobiky a obecenstvo, které by chtělo přeci jen něco více než pouze solidní tuctovou lynchovinu. A moje teorie "wo co gou a co sakra ti svinsky vobří totalitní pavouci a ztráta (sebe)identity"? To chtěl jen Villeneuve udělat radost Jonu Petersovi. (29.03.2014)

Denis Villeneuve opäť nesklamal, aj keď Enemy je tak trochu boj! Veľmi dobre sa na to pozerá, jemne paranoidná atmosféra, spolu s "močovým" filtrom sú skvelé. Celé je to WTF, ale záver to zaklincuje. Pochopil som to celé síce, až keď ma Nunka odkázala na jeden koment v diskusii. Teraz úplne chápem režiséra, keď vraví, že na druhý krát to dáva celé úplný zmysel - je to tak!:) (18.12.2014)

Film s vámi jedná od samého počátku na rovinu (kupříkladu hned třetí plakát, kde se i vizuálně dopředu prozrazuje, že se to celé odehrává v jedné hlavě, to nemá být překvapující pointa, ale výchozí premisa), nic netají, nemysterizuje ani nezamlžuje, je to film o interpretační logice (viz uvozující citát, že každý chaos je jenom nerozluštěný řád) - pavouci se tam od oné první scény objevují neustále, aby připomínali, na jaké rovině se děj odvíjí, celou dobu máte možnost vědět, že je to sen, či přesněji sonda do pavučiny podvědomí, které se neustále připomíná i obrazně, dožaduje se pozornosti, nenápadně, i agresivně - žena s pavoučí hlavou, obří pavouk nad městem, pavučina na skle havarovaného vozu či závěrečná scéna, jíž snímek vrcholí... To není míněno jako žádné rádoby překvapivé finále, protože by to ani nebyla na nic odpověď - ta zajímavá interpretační hra, kterou film přiznaně rozehrává, se odvíjí odtud - první dobrá otázka, vedoucí k porozumění příběhu uvnitř snímku, zní, komu se ten sen o dvojnictví zdá a co je to za způsob úniku, co si nechce pustit do vědomí přímo - s čím se odmítá srovnat? Úvodní telefonát matky je poměrně návodný. *** Začnete-li se takhle ptát, můžete začít konstruovat, vodítka jsou nepočetná, a slušně disciplinovaná. Na fotce je třetí světlovlasá žena, spletitý sen se pravděpodobně zdá třetímu muži, který překryvem svých snových alter-charakterů probleskuje a prolíná, lecos vystupujícího se nedá přehlédnout, žije v novém, prázdném bytě, roztržená fotografie, možná po rozchodu? Další uzlové body: posedlost manipulačními strategiemi, fenoménem herectví, alternativního života; těhotenství, sítě vztahů, manipulativní matka (ví on sám, jestli má nebo nemá rád borůvky?), pavouk jako metafora mocenského spřádání a intrikování, ale i páření spojeného s hazardem vabank a symbol nebezpečné, proradné ženy lákající na svou atraktivitu (černá vdova, Pavoučí žena...) etc. Je oním titulním nepřítelem skutečně manipulace hrozící zvnějšku, anebo ta, která dávno probíhá uvnitř člověka a potlačuje onu "svobodu individuálního výrazu"? (kým je? kým chce být? manšestrové sako, nebo koženou bundu? triko, nebo košili? nebo staré auto, nebo motorku? borůvky ano, nebo ne? snubní prsten ano, nebo ne? ...) *** Film nenabízí jednoznačné řešení tohohle puzzle, ale rozvírá poměrně limitovaný rámec možností, jaký příběh muže z uzlových bodů pavučiny jeho stihomamů vystavět. Tak či tak se přiblížíte nějakému obrazu, rozmazanému, ale s konturami. Snímek nutí k velice konkrétnímu, byť neběžnému používání interpretační logiky, máte-li zájem pochopit celek, ale přitom do toho nikoho netlačí, předkládá se nenápadně pouze těm, kdo si nebrání být všímaví - ostatní to mohou s vnitřní úlevou stočit do tvrzení, že pokud to byl sen, není proč nad tím spekulovat. To by však byl laciný únik, na němž se nezbohatne. Film, zdá se mi, to ví, a dělí diváky na dvě skupiny. Na ty, kdo si budou sami zevnitř nepřítelem, a na ty druhé.*~ (22.03.2014)

Adam vyučuje históriu na vysokej škole. Keď nerátame občasné, nezáväzné stretnutia so sympatickou blondínkou, väčšinu času trávi o samote. Jedného dňa dostane od kolegu v práci tip na film, "Kde je vôľa, Tam je cesta". Snímok zoženie z miestnej požičovne, pričom jeho očakávania sú "nulové". O to väčšie prekvapenie v ňom vzbudí obsadenie jednej z vedľajších postáv. Sú si totiž na vlas podobný. Nakoľko vlastným pátraním natrafí na ďalšie hercove snímky, rozhodne sa ho vyhľadať. Tento krok spustí sled udalostí, ktoré navždy zmenia jeho život. Hm, trošku (trošku viac) som zmätený. Ten úplný záver ma úplne od rovnal. Nechápem. A to som myslel že chápem. Neviem čo si myslieť. Mal som dojem, že mám v tomto popletenom deji jasno, no zrejme mi niečo uniklo. Každopádne, zaujímavý snímok. "Boh vie" čo tým chcel rejžo povedať. akt. 2.5.2014 (myšlienku snímku dokonale vysvetlil užívateľ - Traffic) (25.04.2014)