Bezpečný přístav

Pravda, typický Nicholas Sparks. Ale není to právě to, co u jeho příběhů milujeme? Tu sladkou naivitu, nádherné slunečné prostředí a osudovou lásku. Člověk občas potřebuje vypustit a trochu si zasnít a tyhle filmy jsou na takové chvíle jako dělané. To, že to je předvídatelná sladárna neberu, protože to musí být jasné každému, kdo si přečte obsah nebo si povšimne jména autora předlohy. Mě osobně to zaujalo více než Zápisník (vida, tam nikomu klišé a kýč nevadil ) a krimi struna mě bavila a držela napnutou až do konce. A když už jsme u toho konce - ten trochu pokazil původní stoprocentní dojem .. Přesto je to příběh s pěkným námětem, sympatickými herci a především celkovou atmosférou, obzvlášt při pohledu na sluneční paprsky prostupující mezi listy stromů nebo přístaviště je to velice příjemné pokoukání. Neromantikům vstup zakázán. :) (13.06.2013)

Vezu se na vlně romantických filmů a velice rychle začínám zjišťovat, že natočit kvalitní, zajímavou a zároveň i něčím originální love story je asi fakt náročný. Nenechte se zmást, nečekám oduševnělá dramatická díla, ale jakožto zástupce něžného pohlaví vítám snímky naplněné prostou láskou, důležitými existenčními (alespoň pro samotné aktéry) otázkami a zajímavým partnerským životem. Nemusely by být tak často plytké a bez alespoň trochu zajímavého nápadu, jako byl konkrétně tento. Herecké obsazení tentokrát nebylo úplně špatné, ústřední dvojice v podání Julianne Hough a Joshe Duhamela byla sympatická, ladilo jim to spolu. Trošku navíc mi tam přišla kamarádka Cobie Smulders, ale zase se ve filmu neobjevuje moc často, takže to vlastně moc neva. Vývoj zamilovaného páru je kupodivu šmrncovně podaný, ale za navazující linku s pronásledujícím policajtem (David Lyons) bych sekala ruce, možná rovnou i hlavy. Jeho role je nudná, otřepaná a hlavně neuvěřitelně průměrná. Samotné finále, ve kterém má tenhle muž taky své prsty, už jen dovršuje pohár unylosti. Nicholas Sparks je generátor na růžovou knihovnu a podle ní se točí stejně barevně laděné filmy. Možná by už konečně někdo měl říct dost a zamyslet se nad zbytečností dalšího takového filmu na stříbrných plátnech. (13.02.2014)

Jeden z tych lepsich filmov rezisera Hallstroma, medzi tie plansie sa pocita Skandal 2006 a Hypnotizer. Josh Duhamel je vcelku sympatak, ma aj fajnu samicu Julianne Hough. No a velka hetero laska sa moze zacat - aby bolo jasne, zbuznelu homoromantiku treba strielat a sex a manzelstvo u mna musi byt len hetero. Plus sympaticky bol aj fakt, ze zenska musela riesit, ci si zvoli lasku alebo ju dozenu problemy z jej minulosti. Dialogy su normalne, na urovni par exterierov potesilo a film na seba zarobil, to je tiez plus : 75 % (10.01.2017)

Lasse Hallström si posledních pár let plní po allenovsku jeden film ročně. Dávno pryč jsou však časy Gilberta Grapea nebo Homera s doktorem Larchem. I když mě třeba předloňský Lov lososů v Jemenu potěšil, pobavil i dojal, stárnoucí Švéd má svá nejlepší léta za sebou. To americký spisovatel Nicholas Sparks, otec pěti dětí, si asi rád sedá na nějaký heboučký polštář, nalije si červené víno, pustí tklivou hudbu, otevře notebook a začne psát další bestseller. Sorry, ale autor, který nedokáže vymyslet příběh s pevnějšími švy, nemůže platit za to, čím za oceánem je. Ale k filmu. Pojďme se zasnít. Blonďatá a toho času vystrašená Katie zřejmě někoho odkrouhla. S kapucí přes hlavu a téměř bez osobních věcí (vystylovaná je ale permanentně dokonale) nasedá na autobus, který ji má zavést za lepším příštím. Třeba do idylického městečka, kde sluníčko svítí jasněji než kdekoliv jinde, kde jsou všichni nesmírně milí a přátelští a kde se natřásá i hezoun, kterému umřela manželka na rakovinu, který vzorně vychovává dvě děti, a který vyčkává na tu pravou. Přijde? Světe, div se, bude to napínavé, ale přijde. Největším zádrhelem jejich vztahu nakonec nebude povrchní spor o kolo, propadnuvší se podlaha nebo synek, který se se ztrátou matky stále nevyrovnal, nýbrž jistý polda (a tak trochu psychopatický opilec), který Katie nenechá žít její pohádku. Darebák jeden!! Ale konec ironie. Hallström a Sparks nechtějí diváky moc trápit a nalajnovali všechno přesně tak, aby si to dokonale sedlo. Ostřílený režisér má naštěstí svojí rutinu naučenou tak učebnicově, že postupně začneme odpouštět. Může za to příjemná atmosféra (tu Hallström servíruje prakticky s železnou pravidelností), malebné prostředí, líbivý hudební podkres, Josh Duhammel, Julianne Hough a vlastně i všechna ta milá škobrtnutí, která k tomuhle žánru už tak nějak patří. Neříkám, že tak snadno zapomínám, ale za ten optimismus tu třetí hvězdu dám. PS: I když za to prachmizerné akční finále by někdo měl dostat pořádně přes prsty. (23.07.2013)

Hallstrom nam ukazuje, ako sa to nemá robiť. Situácia je však o to horšia, že nekopíruje ani tak hollywoodske klišé, ako tuctové televízne filmy. Vlastne pre fanatikov filmovej teórie je to zaujímavý materiál. Ako podmaz popri učení na skúšku z Dejín kinematografie takmer až dokonalé, keďže som si práve čítal pravidlá klasického Hollywoodu. Btw v tom istom čase šiel do kín ďalší Lasseho prúser, nejaká švédska krimi. Asi mal blbý rok, snáď je už z toho vonku. (10.01.2015)