Tonoucí se stébla chytá

Zajímalo by mě, kam ta nezbedná Ústřední půjčovna filmů chodila na české názvy francouzských komedií, když i některé původní jsou dost bizarní (u nás neuvedeno např.: Nestrkejte dědečka do kaktusů, Ježíšek je neřád nebo Neplač s plnými ústy). No nic. Tonoucí je Louisovo poslední setkání s partou Roberta Dhéryho, z níž před lety vzešel. A je to už setkání dvou různých světů. Tehdy značně vyhraněná postava běsnícího podnikatele je příliš dominantní na to, aby se divácká pozornost dala dělit mezi víc komiků. Obligátní role krotkých trpitelů Funésovy nátury ale Dhéryovci hrát nemohli, takže mají přece jen víc prostoru, než bylo zvykem. A já si myslím, že to není to pravé ořechové. Ale za tu smršť gagů (scéna s výstupem na maják a rozšlapanými dorty mě vždycky sejme) 70% (06.05.2003)

Film: Prototyp nové lodi slavných loděnic Plaváček právě získal cenu na závodu jachet a regat a hrnou se první velké nabídky. Majitel loděnic (De Funés) však konstruktéra právě vyhodil. Ve filmu plném gagů De Funése dabuje František Filipovský. DVD: Pětiminutový trailer a film o filmu (13 minut, převážně rozhovor s Michelem Galabru, proložený ukázkami z tohoto a jiných filmů stejného režiséra) mají CZ titulky, následují trailer na celou edici (6 a půl minuty, CZ dabing), fotogalerie, vybrané filmografie tří herců. (06.06.2022)

Louis de Funès a jedna z mnoha nestárnoucích komedií, která je svým charakterem a dějovou linkou podobná snímku ´Senzační prázdniny´, který natočil ve stejném roce. Tam se coby ředitel školy hnal za svým filmovým a vlastně i skutečným synem, zde pro změnu coby majitel loděnice za svým konstruktérem v rámci kšeftu. To jen tak bokem zase připomíná snímek ´Jeden hot a druhý čehý´, kde kvůli honosnému výdělku jako majitel firmy rozšíří dílny až do svého domu. Ale to vzniklo až o hodně později. Při své cestě zažije nemalá dobrodružství a etud, kdy se divák muže uválet smíchy. Na to, že snímek vznikl v roce 1967, nijak nestárne a svým humorem a skeči dokáže pobavit i dnes. Louis de Funès ve spojení s hlasem Františka Filipovského je pro pobavení trefou do černého. (07.05.2017)

Film "Tonoucí se stébla chytá" potvrzuje stále věrnou oblibu jednoduchého klaunského humoru cirkusů a kabaretů. Základem je mimika, gesta a kopance, děj není nutností, ale pády a nedorozumění již ano. Navíc, u filmů s Funèsem se v českém prostředí upřednostňuje dabing. Pokud hovoří Filipovský, mnoho se odpustí. V opačném případě se film odsuzuje, přestože má i své nezpochybnitelné kvality. Tonoucí se stébla chytá patří ve Funèsově filmografii ke slabšímu průměru. Na druhou stranu proč ne, když to klape a přináší veselí, byť většinou ve škodolibější podobě. Především děti a fanatičtí zastánci Filipovského hlasu si na své přijdou. Na můj vkus je tento druh humoru příliš destruktivní, ale i nenáročná zábava je občas nutností pro odreagování. Hlava se vyčistí a tělo může kráčet odpočinutě opět dál a vpřed. Hlavní postavou příběhu je despotický výrobce lodí Louis-Philippe Fourchaume (příjemný Louis de Funès). Tento cholerik, nebezpečný všem svým zaměstnancům, se snaží zachránit vše, co svou unáhlenou neprozřetelností zpřetrhal a zahnal. Protihráčem i spoluhráčem diktátorského zaměstnavatele je André Castagnier (příjemný Robert Dhéry), geniální konstruktér lodí, nadšený zlepšovatel a dobrosrdečný popleta. Hlavní ženskou postavou je Marie-Béatrice Fourchaume (půvabná Andréa Parisy), smířlivý a reprezentativní protějšek chronického vzteklouna. Výraznou postavou je Charlotte Castagnier (sympatická Colette Brosset), Andrého sestra s ochotou pomáhat. Důležitou postavou je Marcello Cacciaperotti (zajímavý Franco Fabrizi), vynalézavý italský obchodník a obdivovatel krásných žen. Mezi výraznější postavy patří také zasmolený Charlottin manžel Scipion (Michel Galabru) a oba ohniví Andrého bratři, prosící farář Henri Castagnier (Jacques Legras) a méně smířlivější strážce majáku Jean-Baptiste Castagnier (Pierre Tornade). Z dalších rolí: prostý a ochotný vesničan Joseph (Henri Génès), z průběhu slavnosti rozpačitý ministr (Pierre Dac), či jeho silná manželka (Michèle Alexandre). Stará divadelní parta kolem Dhéryho se sešla, chtěli pobavili především sami sebe v tom, v čem byli nejlepší. Klaunský humor ve své jednoduchosti agrese a nehod slaví svůj úspěch. Navíc, když tam mluví Filipovský.... (14.07.2017)

Musim rict, ze nekolikrat jsem se u toho od srdce zasmala, napriklad u sceny s kazanim - napadne mi pripominala naseho Svejka. V nekterych chvilich uz mi ten kraval a vsechno prislo otravne, ale zkratka libilo se mi to. Dala bych i 4 hvezdicky, ale zase ve srovnani s Cetnikem... Take bych pripomnela bezva scenu se zelenou barvou, take parada! (18.09.2013)