Reklama

Reklama

Tonoucí se stébla chytá

  • Francie Le Petit Baigneur (více)
TV spot

Pan Fourchaume (Louis de Funès), majitel loděnice, v záchvatu vzteku vyhodí svého geniálního konstruktéra plachetnic. André Castagnier (Robert Dhéry) ale zanedlouho dostává prestižní cenu za vítězství v závodě se svou lodí Plaváček a nabídky z celého světa se jen hrnou. A s nimi samozřejmě i peníze. Pan Fourchaume najednou chce, aby se k němu André vrátil a je ochoten kvůli tomu podniknout nejeden bláznivý kousek. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (193)

vesper001 

všechny recenze uživatele

Zaměstnavatel Fourchaume alias dobytek, zaměstnanec Castagnier alias moula, kocábka náram náram alias Plaváček, Michel Galabru alias Pejsánek, obojživelný kajak alias papoušek po tornádu, zelený kůň alias… zelený kůň, a šílený traktor alias svinská mašina, táhnoucí za sebou velké prádlo a kadiboudu alias domeček. :) ()

ondrula 

všechny recenze uživatele

Je to taková typická funésovská taškařice poplatná humoru své doby (typicky například ženská u šraněk marně točí klikou a závory se nehnou; když pak točí klikou rumpálu u studny, šraňky se zvednou). Občas jsem se pobavil, ale jinak je to spíš podprůměrná bláznivá komédie. Potěšila mě zajímavá role Michela Galabru, kterej hrál výborně, ostatní herci mi spíš překáželi. Na filmu je taky myslím krásně vidět atmosféra 60. let; je pozoruhodný, že když se v dnešní době snaží někdo vytvořit film z této dekády, nepůsobí to vůbec věrohodně. ()

Reklama

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Vynikající francouzská komedie, která patří k těm nejlepším Funésovkám. Film obsahuje tolik humorných scén, že by byl můj komentář příliš dlouhý, kdybych je měl všechny popsat, ale k mým nejoblíbenějším patří například ta s tubusy, destrukce Plaváčka lopatou, kázání v kostele, výstup na maják, či jízda nezastavitelným traktorem. Prostě skvělá letní zábava ve společnosti francouzského mistra. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

No jo, Plaváček.:-))) Jak se tak koukám tak tohle je nejvtipnější Funésovka která sice nemá zrovna nějak exra zápletku (dalo by se říct že ve druhé polovině ani žádnou nemá) ale když máte záchvaty smíchu a žasnete nad nápady typu obojživelného kajaku tak je vám to prostě úplně jedno. Ach, jak já mám tento film rád a jak se mi k němu píše težko komentář.:-))) ()

Ydrosten 

všechny recenze uživatele

Po mnoha Funésovkách, byl tohle myslím ten "zlomový" kdy jsem začal mít Funese míň a míň rád, protože už to nebylo o herectví ale o ksichtech, řvaní, ponižování a o tom že Funes hraje opět Funese. Pár věcem se pořád zasmát jde, je to prostě humor který umí být humor ale už to byl ten "183" film kde dělá to samé (samozřejmě tím nemyslím chronologicky řazený) Není to tak dlouho co byly v TV četníci a už toho prvního jsem někde v půlce vzdal a raději jsem sledoval "krokodýlí rezervace" někde mám pocit na exploreru. Tady se hodí ono známé "méně je někdy více" (třeba komisař Juve je pro mě vyloženě už otravná postava) Ono to bude asi věkem ale čím jsem starší, tím méně těch "super komedií" z mého mládí mi přijde humorných. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (6)

  • Ve scéně, kdy Louis-Philippe Fourchaume (Louis de Funès) stojí u polorozpadlé zdi a křičí: "Kastaně", spadne kus zdiva a jeden velký kámen, u něhož je možné si všimnout, že je popostrčen dřevěnou tyčí. (offlineman)
  • Mnoho situací ve filmu je inspirováno gagy Funèsova a Dhéryho oblíbeného dua komiků Olivera Hardyho a Stana Laurela (napříkald Laurelův pláč, v který většinou propukal na konci grotesek). Robert Dhéry jej napodobil tak mistrně, že Louis de Funès musel svůj nezřízený smích zakrývat pod přikrývkou. (Komiks)
  • Ve scéně, kdy Fourchaume (Funes) a Scipio (Galabru) plují na lodi se záchodem skrze Toulonský přístav, je možné za nimi spatřit francouzskou bitevní loď Jean Bart. Ta byla spuštěna na vodu v roce 1940. Po porážce Francie byla posádku odvlečena do marocké Casablanky. Při vylodění spojenců v Africe roku 1942, byla potopena. Po válce byla vyzvednuta a roku 1952 opravena, aby mohla sloužit opět Francii. Ve roce uvedení filmu (1968) byla odepsána a o dva roky později rozebrána. (Martensson35)

Reklama

Reklama