Lola běží o život

Ano, přiznávám se, Lolu jsem viděl poprvé dnes. A jsem z ní naprosto mimo. Co se týče německých snímků, je to určitě nejoriginálnější film v jejich dějinách a (po Ponorce) i druhý nejlepší vůbec. Takový nápad se prostě objeví jednou za X let.... A když je navíc podpořený senzační režií a kamerou a odzbrojujícím výkonem Franky Potente, jdou všechny zbytečné řeči stranou. Lola je dokonalá. (25.04.2010)

Po konci přijde začátek..... Příběh 1.: Bonnie a Clyde, aneb každej má někdy špatnej den. Příběh 2.: Už je to kapku nuda, která vyvrcholí ve finále. Jestli to stihne nebo ne, mě netrápí. Příběh 3.: Mám to vypnout nebo ne? Stále se opakující – byť pozměněný děj, aneb teď na téma ,,zázraky se dějí“. Nesedlo mi to. Čekal jsem nervydrásající souboj o čas a život. Nebo jsem to nepochopil? A Lola? Od pasu nahoru dobrý. Ale směrem dolů....nevěřím (že to uběhla). PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (11.01.2010)

Jenom člověk neinformovaný si může myslet, že v Německu nemůže vzniknout dobrý film a teď opravdu nenarážím na nic konkrétního. Nejdůležitější na tomhle je spád a jeho relativně krátká délka. Pokud je ale všechno tak do detailů promyšlené, zarazilo mě několik drobných logických chyb. P.S. předtím jsem si myslel, že půjde o nějakou psychologickou věc a byl jsem mírně zklamán, ale to už je můj problém. (22.11.2003)

Jestli bych měl vybrat nějaký film jako ukázku dobře zvládnutých postmoderních přístupů ve filmovém umění, pak bych zřejmě volil právě Lolu Toma Tykwera. Jeho typicky ,,špinavý" námět o hrdinech překračujících z různých důvodů zákon tvůrce vypráví hned třikrát a pokaždé s jemnou změnou některého z detailů, díky níž se celý syžet uhne a vytvoří zajímavou alternativu ke skutečnému příběhu (tím zřejmě reflektuje nejnovější teoretické poznatky o paralelních vesmírech z kvantové fyziky, tedy teorii paralelních vesmírů profesora Stephena Hawkinga...). V tom ale vězí tak trochu háček Tykwwerova autorského záměru - nedá se vlastně říci, která z těchto tří verzí je skutečná, všechny žijí v paralelních světech a čekají na svou šanci uskutečnit se (podobně, leč ne takto progresivně, nahlíží divák i na dějovou linku třeba i ve filmu Butterfly Effect). Leitmotivem je Lola závodící (originální název Lola rennt = Lola závodí) s časem. Tomu je pak podřízeno téměř vše - obrovská dynamika filmu, rychlý a téměř klipový střih, výběr hudby, synchronizace obrazu a zvuku... Za zmínku stojí i další postmoderní prvek - mísení forem, kdy hraný film je prokládán animovanými sekvencemi. Tenhle progresivní Tykwerův experiment se překvapivě netříští, ale jemným sémantickým posunem modeluje významovou rovinu filmu. Shrnuje v sobě mnoho vlivů - ať už hudební videoklip, fenomén MTv, detektivku, klasický thriller, nebo i německý sociálně laděný film. Zvlášť dobrý je i výkon německé herečky Francesky Potente (škoda jen, že svůj zřejmý talent později zahazuje ve škvárech, jako je třeba horor Anatomie). Zkrátka Lola běží o život je důkazem toho, že se Tomu Tykwerovi vyplatila odvaha experimentovat. Velmi, velmi vydařený filmový experiment... (01.02.2007)

Je “Lola rennt” generační výpovědí? Nebo jen formální hříčkou schopného režiséra? Není ani jedno, ani druhé - přesto nějakým záhadným způsobem v sobě spojuje oboje. Hlavně je příběhem o lásce, její síle a druhé/ třetí šanci. Strhující tempo, přesné herecké výkony a dokonalý hudební podkres vytvářejí jedinečný zážitek - a vyvolávají touhu žít ve stejném tempu. ”Lola, wenn ich jetzt sterbe, was würdest du machen?” - “Ich würde dich nicht sterben lassen.”.......ty Loliny vlasy. (08.09.2005)