Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Obsahy(1)
Film STALKER režiséra Andreje Tarkovského je alegorické sci-fi, stejně jako jeho předchůdce, drama Solaris. Příběh sleduje tři muže - Profesora, Spisovatele a Stalkera - kteří cestují napříč záhadným a zakázaným územím ruské divočiny zvaným Zóna. V Zóně nic není takové, jaké se na první pohled zdá. Předměty mění svá místa, krajina se sama přesouvá a přeskupuje. Vypadá to, jako by neznámá inteligence aktivně mařila každý pokus o proniknutí za hranice této oblasti. Říká se, že se v Zóně nachází bunkr, v němž je kouzelná místnost, která dokáže splnit každé přání. Stalker je najat jako průvodce, který si díky svým opakovaným návštěvám Zóny zvykl na její složité pasti, nástrahy i záludná zkreslení. Jen pokud jej budou následovat (což často znamená podstoupit tu nejdelší, nejnepříjemnější cestu), dostanou se Spisovatel s Profesorem k bunkru a kouzelné místnosti živí. (Cinemax)
(více)Recenze (776)
Udělal jsem chybu, že jsem před zhlédnutím filmu hrál stejnojmennou pc hru. Nemohlo mě to už potom zasáhnout tak mocně, abych dal plný počet bodů. Znal jsem totiž Zónu jak své boty :). Ve filmu se mohla trošku zredukovat stopáž, na druhou stranu dlouhé záběry ke Stalkerovi patří a líbilo se mi, že tvůrce zabrousil i do psychologie postav, která nebyla jedna z nejjednodušších. Dobré, skutečně dobré. A nemyslím si, že by bylo nějak těžké pochopit, o čem v tomto filmu jde, je to přece o ... ale to si nechám pro sebe :) ()
Koukám jako puk a nevím, opravdu nevím, co k tomu napsat. Snad jen Tarkovskij je GENIUS. Takhle hluboký, filozofický film jsem ještě neviděl. Naprosto mě pohltil a uzemnil. Bravo!!!! ()
Zvláštní film, který si ale svým psychologičnem zaslouží absolutní hodnocení. Rozhodně se nejedná o film pro každého a předem upozorňuji lidi, kteří se budou na film dívat s očekáváním předlohy pro hru S.T.A.L.K.E.R., protože alespoň podle mě to s hrou nemá moc společného. ()
Film, který je nutno vidět od začátku až do konce, chvílemi jsem trpěl nad nesnesitelně dlouhými záběry, ale hloubka tam je, poselství také, zvláště na konci. Co se týče zpracování, je to umělecký obraz. Plné hodnocení mu, ale dát nemohu, protože v některých momentech jsem film musel chtě nechtě přetrpět, ale záleží asi taky hodně na nastavení se kterým se budete na film dívat. ()
božskej nátěr jako sviňa...dokonalá výtvarná i "filozofická"rovina... ()
Srhující film, prostě jsem jen zíral. Je to natolik nabité energií, v každém záběru, v každé větě. Při scéně tzv. stalkerova snu jsem měl pocit, že mě to prostě vcucne. Je to o silné víře a o velkých pochybnostech. Cesta ke štěstí je trnitá a štěstí se možná ani nikdo nedočká. Intenzivně pozoruji sklenici na stole. ()
Na první pohled by se mohlo zdát, že film Stalker je pouze 2,5 hodiny čekání na nějakou akci, která ale nakonec nepřijde, tudíž ztráta času. A pokud budete v tomto díle hledat jednoduchou zábavu nebo oddech, raději sáhněte po něčem z hollywoodské produkce. Stalker nás místo akce a trikových záběrů ze Zóny napíná neustále přítomným nebezpečím, které na hrdiny skutečně číhá na každém rohu a z každého záběru je to až neskutečně cítit (viz např. průchod „mlejnkem na maso“). Zároveň klade až filozofické otázky o smyslu života, bytí, samozřejmě o niterních přáních apod., přičemž často nechává odpovědi na divákovi. 90 % ()
Tak tohle jsem prostě nepochopil a nedal. Exteriéry pěkné ale jinak mě film vůbec nechytnul. ()
Film který vzbuzuje po shlednutí mnoho otázek, podmanivé zasněné scény s minimalistickou hudbou. Občas trochu nepochopitelné, až cizí. Takové filmy se už dnes netočí. Ještě tak někde sehnat Zkoušku pilota Pirxe a původní Solaris (i když i ten novější s Cloonym byl hodně dobrý! ()
tehdy byl v CCCP populární jakýsi politický "coming out" - prostě že ve skutečnosti není uplně všechno tak růžové a umělci mají svolení se k tomu nějak vyjádřit ( Zóna jako prostor za železnou oponou). v sovětské laboratoři špatně vyvolali Eastmana a Tarkovskij z toho učinil záminku, proč totálně překopat skvělou sci-fi bratrů Strugackých. nutno dodat, že za jejich plné podpory - bohužel. vznikl nám novodobý Višňový sci-fi sad s Dvěma bratry a Strýčkem Stalkerem. filosoficky naladění fanoušci omdlévají blahem, ostatní (tím myslím sebe) se cítí ošizeni ... ()
Co jsem se setkala s názory na tento film, tak se dle nich lidé dělí pouze na dvě skupiny.První skupina jsou ti, co film viděli a nepochopili, popřípadě se nudou uhryzali a bezmyšlenkovitě smazali, kdežto lidé z druhé skupiny jemu propadli a bez mrknutí oka sledovali napětí a atmosféru, která hrdiny příběhu obklopuje. Sám jsem byla pohlcena naprosto luxusním příběhem o tajemném prostoru, jenž je pro jedny nebezpečná, život ohrožující zóna, pro druhé je to místo plné dobrodružství a něco jako domov, který je jako magnet přitahuje a nutí dále prozkoumávat záhady a místa, která zóna ukrývá. Tímto se řadím mezi nadšené fanatiky z druhé skupiny a nemůžu dát filmu nic jiného, než 5 hvězdiček. S knížkou film samozřejmě nelze srovnávat, neboť onen "piknik" Strugackijch je pro milovníky tohoto žánru jedním z top favoritů. ()
Stalker je film na jednu stranu skutočne geniálny, krásny, na druhú stranu hrozne ťažký a komplikovane uchopiteľný. Tarkovskij nepracuje s divákom, ale len sám so sebou a interpretovať jeho filmy bude určite oriešok. Stalker je vo svojich posolstvách film nesmierne jednoduchý, pretvorený však do podoby nesmierne prepracovanej a komplikovanej. Všetko by sa dalo povedať určite za oveľa kratší čas, ale tým by sme sa ukrátili o viacero krásnych scenérii. Základným posolstvom filmu je to, že Zónu máme všetci v nás a je na nás, ako k nej budeme pristupovať, ako sa k nej budeme správať a ako ju budeme rešpektovať. Tarkovskij nám ukázal jeden zo spôsobov ako hľadieť na onu "myšlienkovú silu človeka", na nás je, aby sme si vytvorili vlastný obraz. ()
Dáma: "Řekl jste ale, že Zóna je produktem nadřazené civilizace..." Spisovatel: "Také musí být nudná, všechny ty zákony, trojúhelníky, žádní duchové, a samozřejmě žádný Bůh. Protože jestli je Bůh také trojúhelníkem, potom už nevím, co si mám myslet." ()
Pre mňa osobne, najlepšie umelecké, filozofické filmové dielo aké poznám. ()
Nejsem si jistej, jestli jsem pochopil pravý význam stalkera, ale stylem jakým jsem to pochopil nemůžu jinak než za 5 hvězdiček. Zdlouhavé pasáže a postupná přeměna z černobíle na barevnou byly perfektní. Celou dobu se hlavní hrdinové báli něčeho co je vlastně neznámé a neexistující. Každý si v tomhle filmu asi najde svůj kus obdivu a nebo nenajde vůbec. Film je asi pro většinu lidí nepochopitelný, když ho vidí po prvé. ()
Naprosto dechberoucí! Naprosto vyčerpávající! Nepochopitélné a zároveň zcela jasné! Ještě pořád mám husí kůži, ještě pořád je mi trochu úzko. Jeden z nejbizarnějších filmů, které jsem měla tu čest vidět. Skládám poklonu všem tvůrcům. Jen jedna věc mi ale nejde na rozum, jak tohle mohlo vzniknout v Sovětském svazu a nebýt zatraceno dřív, než to spatřilo plátna kin? ()
Ač jsem tento film viděl několikrát, nikdy jsem ho pořádně nepochopil ale jedno je jisté ... vždy se to dá shlédnout. ()
A tenhle znáte? "To jde takhle Víra, Věda a Umění skoro tři hodiny Zónou k prahu Komnaty...". Kam možná dojdou, možná nakouknou i dovnitř a najdou svatý grál, a nebo taky ne. A protože cestou plkají o nesmrtelnosti chrousta, tak jim to (a mně taky) docela rychle uteče. Ale pozor. Moje mysl sice vnímala čas subjektivně rychleji, ale to naneštěstí pro zbytek těla asi neplatí. Proč to zmiňuji... Neboť, vzhledem k délce snímku a četnosti scén, ve kterých je vytrvale slyšet kapkání vody, chtěl bych tento film silně nedoporučit prostatikům:) Takže ozvučení parádní, herci a "vižuál" také. Kdo mi první napíše, proč si teď musím pustit nějaký industriální metal, má u mě lízátko!:) ()
Já to nechápu :( ()
Nedávno jsem si to zase pustil z DVD. Říkal jsem si, hochu, už máš dost let a zkušeností, abys toho starého šarlatána Tarkovského odhalil. Pak jsem na to předlouho civěl. Občas mi už, pravda, šly na nervy ty věčné kecy a ruské vypjaté filozofování a poezie, ale, mordijé, ten film je úžasný! Od začátku do konce. Se vším všudy. ()