Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film o lásce mladé a krásné aristokratky z bohaté podnikatelské rodiny a stárnoucího cizince, jenž úspěšné a aktivní ženě lačnící po životě dokáže zprvu nabídnout jen smutek, ticho a otázky bez odpovědí, je zároveň filmovou básní o lásce jako takové. Godard užívá svého typického vyjadřovacího jazyka, od 80. let nadále umocňovaného, stojícího na nelineární struktuře vyprávění prostoupeném množstvím literárních i filozofických citací a myšlenek, stejně jako obrazové a zvukové cézuře. Vzniká tak mnohovrstevnatý obraz překrývajících se autorských reflexí a osudů postav, který stojí na setrvalém tázání se po podstatě života a mezilidských vztahů. (Dionysos)

(více)

Recenze (7)

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Úchvatné, jak Godard dokáže natočit film o konkrétní lásce a v tu samou chvíli rozvíjet diskurz o lásce obecně. Úchvatné, jak kamerová jízda spojuje v jednom směru zleva doprava diegetický i nediegetický prostor (dvě místnosti s dvěma páry postav v jednom domě s obrazem moře), aby v opačném směru propojila obě situace pomocí zvuku (křehotání racka, jež se spíš podvědomě usazuje ve vnímání diváka, protože tento je již nucen sledovat několik dalších vizuálních a zvukových linií). Úžasná hra rekontextualizace obrazových a literárních počitků a myšlenek. Skvělá nostalgická, podivně bolestně sladká Lubtchanského kamera. /// Láska to je být aktivním náhodným svědkem vlastní změny: jaké je to ohlédnout se zpět na dobu největší zamilovanosti, kterou jako takovou nikdy neprožíváme, to vždy až zpětně: "uchopením tohoto počátku štěstí jsme možná těmi prvními, kdo jej zničí". Cílené angažování legendy Alaina Delona a sebereflexivní název "La nouvelle vague" je jen dalším takovým "uchopením" filmařské doby již zaniklé (obdobně je cítit smutná godardovská ironie ve vztahu k postavám kapitalistů a sluhů - v roce 1990 již jen vědomě naznačen, neřešen, radikalita patří již zašlým desetiletím). ()

Pink.Panther 

všechny recenze uživatele

Dialog filmu je směsicí nepřiřazených citací z literárních děl, filozofie a ekonomie, což je technika, kterou Godard použil i v dalších filmech. A právě v těchto filmech nesouvislý příběh není snadné pochopit, zajímavost filmových obrazů a zvuků, dynamika střihu pro mnohé z nás bude tím co může film nabídnout především. No nicméně z názvu filmu snadno přečteme retrospektivní think-tenk, snad i ironický pohled na 60. léta. Leccos může naznačit Godardova teze, že bez nové vlny by kino zahynulo pod komerčními tlaky. Při pohledu na různé šaškárny s komiksovými superhrdiny a avengery inkasujícími miliardy by člověk mohl uvěřit že tato teze je myšlena vážně, ale rozkol mezi autorskými a komerčními filmy byl a bude a je otázka jak moc s tím nová vlna zahýbala. Tak snad bude pro někoho tato spolupráce Jean-Luc Godarda a Alaina Delona přinejmenším zajímavá. ()

vesper001 

všechny recenze uživatele

Symbolika je dobrá věc, tady ale Godard zapomněl vypnout sporák, voda z hrnce přetekla a obsah se rozvařil. To se stává i těm nejlepším. Podobenství o cestě k rovnoprávnosti, která podmiňuje pravou lásku, bohužel není tak sofistikované, jak mohlo být, výsledek působí odosobněle a nezúčastněně. Přeceňovaný film a ano, vím, že to se neříká. ()

Galerie (8)

Související novinky

Zemřel režisér Jean-Luc Godard

Zemřel režisér Jean-Luc Godard

13.09.2022

Na filmovém nebi nad Francií dnes přibyla další velká hvězda, ve věku 91 let totiž ve Švýcarsku zemřel významný francouzský režisér, scenárista, střihač, herec, producent a jedna z nejvýraznějších…

Reklama

Reklama