Kdo nastaví kůži

Kdo nastaví kůži, bude moct střílet po kom bude chtít. Tak trochu působí celý film s Alainem Delonem v hlavní roli. Jeho bývalý inspektor působí skoro jako neohrožený vůdce lidstva, který je ochotný zabít každého a pak utíkat po celém městě aniž by si ho nějaký policista všiml. Tato lehká nereálnost, která je však chvílemi u francouzských krimi filmů typická mě zde však dost udivila. Jinak jde o standardní Delonův film, kde opět má i nějakou tu pěknou "přítelkyni/ženu" a v zamotaném průběhu možná zapomenete, jak to celé vůbec začalo. (04.10.2008)

Delonova lehce sebeironická variace na americkou, či chcete-li Manchetteho francouzskou drsnou školu, ve které se povážlivě málo kouří, pije a souloží. Pokud nebudete zmateni z počtu jmen, kterých je víc než v telefonním seznamu Paříže, spolehlivě vás otráví dvě věci. Šílená hudba často užívaná v nepravý moment (obzvláště deprimující je ta anglicky nazpívaná odrhovačka s balalajkou) a zprasená noční automobilová honička. Typický atribut francouzské krimi je tady rámován tóny připomínajícími znělku majora Zemana a v podstatě spočívá jen ve zrychlených záběrech jedoucích aut, co během střihu stihnou navštívit autoklempírnu. V poznámce sekretářky směrem k postřelenému detektivovi, že by to Belmondo ve filmu snášel lépe, byl sympatický autorský nadhled, nicméně celek ukázal, že když dva dělají totéž, nemusí to být vždycky totéž.. (10.10.2019)

Určitě ne špatný, nicméně příliš rutinně napsaný a natočený kriminální thriller, který si Delon vyloženě připravil na tělo. Je to esence motivů a stylu, který Delona vynesl na vrchol, a zároveň se suverénní počínání hlavního hrdiny blíží postavám, které hrála druhá velká hvězda francouzského kriminálního žánru Jean Paul Belmondo. Inspektor Choucas prochází příběhem vyloženě nad věcí a jeho společníky, natož pak jeho samotného, nevykolejí nějaká ta střelná rána, nezaskočí zákeřný útok protivníka nebo nečekaná situace. Jeho partnerka při znásilnění prožívá méně emocí než když si zapálí cigaretu. Postavy se vlastně svou suverenitou blíží komiksovým postavám superhrdinů. Z obou Delonových režií jde nicméně o ten lepší pokus a v rámci jeho filmografie o lepší průměr. Za zmínku stojí extrémně půvabná Anne Parillaud, Delon měl ve výběru svých milenek skutečně vkus. Celkový dojem: 65 %. (24.11.2009)

Delon si pro sebe napsal scénář, v němž si především chtěl zahrát na Belmonda. Netvrdím, že je Delon špatný herec, věřila jsem mu celý film. Jenže humor mi k němu zkrátka nesedí, čiší z něj chlad. Být v hlavní roli Belmondo, zřejmě bych ocenila Delonovy scenáristické i režijní schopnosti. Takhle se jedná o zašmodrchanu kriminálku, v níž v každé nové scéně padne nějaké nové jméno, až z toho jde divákovi hlava vůkol. Delonův chlad sráží i všechny pokusy o vtip, které by v podání téměř kohokoliv jiného udělaly z tohoto filmu výbornou komedii. Snaha o komediální pojetí je též patrná z hudebního doprovodu, který jakoby z ucha vypadl italským komediím sedmdesátých let. (04.11.2012)

To mi docela sedlo, slušná krimináka marlowoské drsné školy doplněná spoustou hlášek, hlavně dialogy mezi Delonem a jeho "sekretářkou" jsou výborné, Nic světoborného, ale potěšilo, vytknul bych jen příliš mnoho postav, to aby si člověk kreslil graf, ovšem u tohoto fillmu není logika příběhu to hlavní. (13.04.2013)