Samuraj

[SPOJLER] Samuraj. Hrdy, tvrdy, mlcanlivy, riadiaci sa neoblomnymi pravidlami, plniaci svoju pracu vzdy na 100%. Tento samuraj mal vsak tu smolu, ze sa nenarodil v stredovekom japonsku, ale v uliciach velkomesta. To ho odsudilo na cestu osameleho vlka. Zostava nepochopeny a od kazdeho si drzi odstup. Domovom je prenho prazdny byt, linky metra a jeho jediny spolocnik je vtacik v klietke. Stale vsak neochvejne nasleduje svoju cestu a ked spravi chybu, vie, ze musi zaplati smrtou. Smrt je vsak tak ci tak cielom jeho cesty. Zomriet ako samuraj.(10/10) (01.08.2008)

"Nemluvím s nikým, kdo na mě míří zbraní.." - "Váš zvyk ??" - "Zásada !!" John Woo kdysi řekl, že Samuraj je opravdu dokonalý film a mně nezbývá než mlčky pokývat hlavou.. Či snad jen stejně symbolicky smeknout klobouk.. Zdá se také velmi zajímavé, že právě takové snímky, v nichž filmaři s pokorou a obdivem k vlastní milované inspiraci, tedy bijákům již známým a slavným, jí vzdávají hold, platí za často ty vůbec nejlepší, a právě osamělý génius Jean-Pierre Melville takovým filmařem, takovým člověkem, byl.. Protože u Martyho to začalo a U Martyho i došlo naplnění, lze znovu mluvit o Osudovém kruhu, stejně přesném a brilantním příběhu o osamělosti a osudovosti, který v jistých okamžicích skýtá tragik(omik)u němé grotesky, a právě zde lze odhalit a pochopit i Samuraje, který pln minimalistických, leč nesmírně silných, antagonismů tu vaši směšnou, navíc naprosto mylně užitou logiku zavírá do klece.. Famózní snímek s jednou z nejpomalejších a nejneakčnějších honiček v historii filmu plný dlouhých objektivů, detailů a nevyhnutelné šedi vytváří napětí beze slov, bez zbytečných keců - Zvlášť to finále si o nějaký patetický proslov vycházeje z konvencí přímo říká.. - bez akce, jako by to byla ta nejjednodušší věc na celém světě.. A minimalistický nečitelný skvělý Delon do toho Melvillova brilantně natočeného a vymyšleného snu báječně zapadá.. Melville je jako malíř, jemuž k dokonalému dílu postačí pár mistrně vedených a promyšlených tahů.. Zkrátka méně je mnohdy více.. Ale já prosím jen více Melvilla !! (03.01.2016)

Jef Costello je ozaj divným človekom, pre ktorého práve nastávajú trochu krušné časy, keďže má v pätách najmä parížsku kriminálku, pretože sa ocitol na zozname ich hlavných podozrivých, ako č. 1, aj keď na druhej strane má rovnako dvojité a (ne)priestrelné alibi, čo zrejme nie tak vždy úplne postačí... Neoblomného komisára, ktorý sa od určitého momentu do neho zahryzol, ako taký buldog, absolútne nič nepresvedčí o opaku, lebo ho nielenže identifikoval daný svedok z miesta činu, no zároveň ho ale podržali i ďalší, ktorých identity vonkoncom neprezradím. V podstate nastáva akási hra „mačky s myšou” , pričom do centra diania, sa taktiež (ne)priamo zapája i tretia strana, ktorá môže byť totožne nebezpečnou. Nasledujúce kroky protagonistu sú mimochodom dosť logickými, no i napriek tomu, ma samotný záver filmu dosť prekvapil, až by som normálne povedal, že šokoval... / Zhliadol som ďalší Melvilleov snímok v priebehu dvoch dní, pričom ma oslovil o niečo viac, než povedzme predchádzajúci Udavač, ktorý mi nakoniec príde, ako mierne rozporuplný, kinematografický počin, ktorého zhliadnutie určite neľutujem. Pravdepodobne celková spokojnosť prevláda predovšetkým vďaka tomu, že v hlavnej úlohe vystupuje Alain Delon, ktorý ma svojim precíznym, hereckým výkonom → absolútne nenechával na pochybách, aký talent sa v ňom vlastne skrýva ? Skrátka, bol naprosto fascinujúcim. A vskutku, zrovna od tohto Samuraja by som to vonkoncom nečakal, že ma môže až takto zaujať, aj bez svojich typických znakov a prvkov, no za to sa očividne preniesli do budúcnosti, kde sa im dostáva dostatok pozornosti zo strany hlavného hrdinu, len v trošku odlišnom duchu, než ako bývame možno zvyknutí. Podľa svojho osobného názoru, sa naozaj jedná o mimoriadne zaujímavý film, s ktorým si režisér u mňa vylepšil renomé. (08.05.2022)

(1001) Myslela jsem si, že chladné a odtažité filmy jsou můj šálek čaje... No, očividně existují čaje, které ještě tak úplně nechápu a nebo prostě vůbec nejsou pro mě a nemá smysl zkoušet to a křivit si úsměv nepříjemnou chutí. Cathy Rosier je božská, ale víc jsem si z filmu neodnesla. Delon (pro mě celkem překvapivě) v sobě nemá dostatek charismatu, aby mě přiměl vkládat si do prázdného rámu vlastní obraz, jak to u podobných filmů bývá. (07.11.2018)

Delona nemám rozhodně natolik nakoukaného jako jeho věčného rivala Belmonda. Čekal jsem pecku, ve které se nemluvný hlavní hrdina postaví celému světu a přitom odklidí nějakého toho člověka.... Upřímně je to záživné jen občas, občas zdlouhavé a jestli jsem díky filmu něco objevil, tak se jmenuje Nathalie Delon. 60% (05.02.2024)