Režie:
Yves RobertScénář:
Francis VeberKamera:
René MathelinHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Pierre Richard, Bernard Blier, Jean Rochefort, Mireille Darc, Colette Castel, Jean Carmet, Yves Robert, Robert Dalban, Paul Le Person, Michel Duchaussoy (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Když se šéf tajné služby Louis Toulouse dozví, že se jeho náměstek, plukovník Bernard Milan, snaží intrikami dostat na jeho místo, nastraží mu léčku. Pověří spolupracovníka Perracheho, aby na letišti vybral libovolného člověka, kterého budou vydávat za tajného agenta. Perrache vybere prvního houslistu symfonického orchestru, Françoise Perrina, který přiletí z Mnichova s jednou černou a druhou hnědou botou. Jeho osobními strážci se stanou Pouchet a Chaparon. Od okamžiku, kdy vstoupí do letištní haly, je Perrin neustále sledován jak Pouchetem a Chaparonem, tak Milanovými muži vedenými Botrelem. V jeho bytě Milan umístí odposlechy a kamery. O tom všem, co se kolem něj děje, nemá Perrin ani tušení. Ve středu jeho zájmu je jen jeho milenka Paullette, harfenistka a manželka jeho kolegy z orchestru Mauriceho, se kterou se tajně schází. Maurice nic netuší, až jednou zastaví za Milanovou dodávkou, kde si pouštějí odposlech Perrina právě v okamžiku, kdy je u něj Paullette. Maurice zjistí, že v té době byla Paullette doma, a Mauricemu řekne, že má vidiny. Perrin náhodou uniká ze všech Milanových nástrah. Podle Milana je Perrin vodí za nos a vysmívá se jim. Vyšle za Perrinem agentku Christine, aby ho svedla a získala od něj informace. Oba spolu stráví noc. Ani tato akce nevyjde a Perrin s Christine se do sebe zamilují. Milan nařídí, aby Perrina unesli. Perrache sdělí Toulousemu, že má obavy, aby Milanovi muži Perrina nezabili. Toulouse je spokojen, podle něho Perrin už úkol splnil. Nařídí odvolat jeho osobní strážce. Perrache je však naopak požádá, aby Perrina víc hlídali. V bytě u Perrina se sejdou jak Milanovi muži, tak Pouchet s Chaparonem a navzájem se postřílejí, naživu zůstane jen Pouchet... (TV Prima)
(více)Recenze (176)
Klasický a dokonalý Pierre Richard ve své nejslavnější roli. Staré francouzské komedie nemají chybu. ()
Nemám rád Pierra Richarda a jeho styl, a tenhle film není výjimkou, ač je z těch snesitelnějších. ()
Skvělá komedie. Mně se nejvíc líbí scéna jak ten plešatý malý agent s neuvěřitelně natvrdlým výrazem rozdělává matrjošku.... ()
Kultovní film, takže rovnou 5 hvězd a 100% ... nic víc nic miň ()
Taková nějaká průměrná komedie založená na omylu. Pierre je dobrej, ale žádnej extra film to není. ()
Klasika spionaznich komedii a zaklad pro vsechny, kteri maji radi komedialni ekvilibristiku vlasateho Francouze Pierra Richarda. Skvele gagy, dotazeny pribeh k same hranici absurdity a nepostradatelna krasna zena, to je parada, ktera se nesmi minout. ()
Nevídaná francouzská komedie s výborným Pierre Richardem. ()
Jednou jsem se taky uhodil o dudy. Byly to čtyřky. ()
Začátek filmu vypadal slibně, ale nakonec z toho žádná fraška nebyla. Ale koukat se na to dalo, protože Pierre Richard zahrál svou roli celkem mistrně. ()
Dnes už to tak nepobaví,jako před 44 lety,ale Mireille Darc je neustále sexy.55%. ()
Francouzské komedie z dvacátého století podle mne patří k tomu nejlepšímu, co tento žánr v historii evropského filmu mohl nabídnout. Mám je už od malička velmi rád a dá se říci, že jsem na nich vyrůstal, přičemž jednou z jejich nejvýraznějších postav tehdy byl Pierre Richard. Po právu jsem si jej zařadil mezi oblíbené herce a na každý jeho film jsem se velice těšil. Během jeho nejbláznivějšího období sedmdesátých let natočil roku 1972 vynikající film s poněkud dlouhým názvem Velký blondýn s černou botou, na němž jsem sice nebyl v kině, ale v televizi jsem jej viděl nejméně dvakrát. Abych tomuto špionážnímu snímku mohl dát objektivní počet hvězd a zároveň napsat zasvěcený komentář, po letech jsme si jej pustili doma na naší TV znovu. Znovu jsem tak obdivoval vynikající práci francouzských filmařů, kteří si udělali velkou legraci ze všech tajných agentur a špionážních centrál na světě. Dokázali vše dovézt až do absolutního absurdního humoru a já se tak dokonale pobavil u tak starého snímku, který by mohl některým komediím půjčit pár deka vtipných situací. Vše začalo v pařížské centrále výzvědné služby, které šéfoval plukovník Louis Marie Alphonse Toulouse, jehož ztvárnil můj oblíbený a zároveň legendární herec Jean Rochefort. Toho chtěl z jeho místa vyšoupnout různými intrikami jeho podřízený plukovník Bernard Milan, kterého si zahrál Bernard Blier a tak na něho šéf vymyslel lstivý plán. Poslal svého jiného podřízeného Perrache, kterého si střihl Paul le Person, na letiště v Orly, kde si měl vybrat jakéhokoliv náhodného cestujícího, který se v 9-30 objevil v letištní hale. Chvíle napětí a kde se vzal, tu se vzal, na eskalátoru přijížděl Pierre Richard jako Velký blondýn s černou botou alias nic netušící houslista François Perrin s blonďatými rozčepýřenými vlasy, na nohách měl jednu botu černou a druhou hnědou a pod paží nesl pouzdro s houslemi. Od té chvíle geniální komik Richard rozehrál svou bláznivou roli roztržitého hudebníka, který se mezi agenty plukovníka Milana a bodyguardy Perrache pohyboval jako slon v porcelánu, aniž by věděl, že jej Milanovi lidé pořád sledují, prohledali jeho byt a dokonce mu podstrčili do postele svou agentku Christianu. To bych si věru nechal líbit, jednoduše získat tak krásnou blondýnu s pěknýma očima, protože herečka Mireille Darc bývala opravdu velmi atraktivní. Celou situaci kolem domnělé špionáže komplikoval milenecký vztah mezi Perrinem a kolegyní z hudebního orchestru Paulette Lefebvre, která byla manželkou Maurice Lefebvre, který byl Perrinův kamarád. Došlo tak na tradiční bláznivé situace, které dokázaly rozhýbat naše bránice a o to hlavně v tomto filmu šlo. Za pouhých 90 minut pak celý příběh skončil, což mi bylo docela líto, ale naštěstí režisér Yves Robert, který si zde zahrál dirigenta, natočil o dva roky později pokračování, které podle mého názoru bylo ještě lepší, než první díl. Jak vše dopadlo neprozradím, ale rozhodně film doporučuji ke shlédnutí. Suma sumárum, Velký blondýn s černou botou ode mne získal tři černé hvězdy ***. () (méně) (více)
Francouzské komedie mám rád,a toto nebylo vyjímkou. Taková kriminální komedie,která diváka slušně pobaví nejen Pierrem Richardem,ale i ostatními herci,kteří zde výborně zahráli. Pravdou je,že hlavní hrdina zde nepředvádí tolik svůj typický humor,jak jsme u něj zvyklí v jiných filmech. Divák jistě očekával více. Přesto film neztratil kouzlo humoru a je vidět,že francouzká mentalita je nám velmi blízká. ()
Není to vůbec špatné, ale má Richard lepší filmy, ale jako taková lehká komedie na sobotní večer to bylo postačující. ()
Hneď na úvod uvediem, že jednotka "Veľký blondín s čiernou topánkou" je kvalitnejšia, než jej menej podarené pokračovanie. Nápad filmu (využiť ťulpasa k odhaleniu zákeráka vo vlastných radoch) je zaujímavý, no z deja sa dalo vyťažiť viac, niektoré scény sú vtipné, niektoré menej a nájde sa aj pár trápnych momentov. Z môjho pohľadu nepatrí medzi top komédie, ale dá sa pri tom čiastočne pobaviť. ()
Tak jsem sel po nejakem ctvrtstoleti do teto komedie a priznam se, ze trochu s obavami... Ale prekvapive to porad funguje... Pierre je porad fajn, Mireille krasna a scenar vtipny. Francouzke komedie v tehdejsi ere vazne staly za to... A k tomu ty genialni cerne saty.... 25/10/2020 75% ()
Tohle jsem měl v paměti jako dobrý film, ale asi šlo jenom o nostalgii... Pasivní sledovačka života obyčejného člověka se rychle omrzí a další hodinu tvůrci jenom vaří vodu a dokola opakují to, že Richard dělá něco naprosto obyčejného, agenti to hlásí a jejich šéf to nechápe a hledá v tom něco sofistikovaného. Trocha akce přijde až na konci. Z toho nápadu by se dalo vytěžit desetkrát tolik. ()
Reklama