Dvojče

Musim se priznat, ze takhle hezke herecky jsem jeste nevidel. A co vic, je to komedie, lehce vulgarni, tezce sexy a clovek si muze hrat s predstavou, co by asi delal, mit obe dve jako Richard... Jednou jsem se zasmal, parkrat pousmal, ale bavilo me to a az na tak trochu zdlouhavy a bezzuby konec se mi to moc libilo. Az uvidim DVD, urcite si ho koupim. (26.10.2008)

Tak tohle je těžce inspirativní. Sám sobě nasadit parohy zvládne fakt jenom Richard. Až budu v podobné situaci zachovám se naprosto stejně, ale aby to mělo grády vymyslím si dvě dvojčata. Budu tak mít skutečnou jistotu že se vyspím opravdu s oběma dvojčatama. Přeci jenom vymyšlený dvě dvojčata tedy celkově trojčata mají u dvojčat větší šanci než vymyšlené jedno dvojče, tedy dvojčata. Mám rád jasný situace a píšu výhradně jasný komentáře. (27.05.2007)

Oproti Veberovým filmům i vlastním Richardovým režiím se Robertovu Dvojčeti nedostává náležitě sebeironického hrdiny, který by dokázal od sebe sama poodstoupit a „rozdvojit se“ i jinak než jen pouhou lží. Zatímco mnozí Richardovi roztržití a (v dobrém slova smyslu) blázniví hrdinové ustavičně problematizují první dojem, který vyvolávají, donchuán Matthias jen příležitostně naznačuje, že se jeho osobnost nepředvídatelně vrství, a právě tak i tyto záblesky opravdu jen zajiskří a do vývoje postavy se nepromítnou.  Tak i všechno to kličkování kolem vymyšleného sourozence vyznívá poněkud monotónně a pointa působí dost uměle. (11.06.2023)

Pierre Richard v nezvyklé roli svůdníka, po kterém ženy prahnou. Zpravidla to bývá ve svých rolích ztřeštěný asexuál, ale nyní dokonce sám sobě nasazuje promyšleně parohy, když "získává" zámožná atraktivní dvojčata, a předstírá sebe a své dvojče. Spousta zajímavých a veselých situací, z nichž mezi nejlepší řadím současné ranní probouzení obou sester v protilehlých ložnicích.. (31.01.2010)

Mít vychcanost Pierra Richarda a okolo sebe ty dvojčata asi si pískám hodně dlouho, jelikož závidět mu je opravdu hodně. Ale co bych, této komedii vytkl, tak rozhodně zmatenost, se kterou si nevěděl rady jak Pierre, tak já. Nakonec jsem se chvíli v příběhu dost ztrácel, to on, ale vlastně taky, tak to tak nějak vyšlo nastejno. Nejhorší na tom ale bylo, že jsem čekal trochu víc na to, že tam hraje komedient takového formátu. Běhá sice ze strany na stranu, hraje ztřeštěnce, takového jakého umí jen on, ale opravdu těch vtipných scén je pomálu a na to jak je to dlouhé, je to chvílemi příliš rozvleklé a utahané. --- Je těžké se podvádět. (27.05.2007)