Šinsekai jori

Šinsekai Jori vykresluje apokalyptickou budoucnost, v níž jsou lidé i uspořádání světa – hlavně díky quasimagickým schopnostem, Cantu – v mnoha ohledech odlišné, avšak některé otázky přetrvaly, ba naopak vystupují ještě naléhavěji. Jedná se zejména o hledání hranice mezi zájmy jednotlivce a společnosti a mezi svobodou a bezpečím, a podobně nosné je rovněž téma soužití lidí s podřízenými, nicméně inteligentními tvory queeraty. Fiktivní svět je ve svých základních rysech popsán přesvědčivě a navíc oplývá podmanivě tajemnou atmosférou plynoucí z částečně neznámé historie i utajování řady informací v zájmu fungování společnosti. Nejvíc na seriálu oceňuji, jak suverénně jsou veškerá témata pojednána z pohledu různých aktérů a v průběhu jejich vývoje po dobu několika desetiletí; to je v anime značně neobvyklé. Divákovo vnímání světa okolo se tak vyvíjí spolu s hlavními protagonisty od prvotní snahy o odhalení všudypřítomných tajemství a pociťování zásahů dospělých do svého života jako nepřijatelných manipulací a krutostí až ke konečnému pochopení, proč k takovým zásahům dochází. Na rozdíl od řady jiných seriálů se Šinsekai Jori neskrývá alibisticky za závoj stěží proniknutelných metafor a symbolů, ani nespoléhá na šokující odhalení; své these předkládá sice poněkud rafinovaně, ale srozumitelně, a odpovědi nechává na divákovi. Zejména závěrečné „urovnání vztahů“ lidí s queeraty je podáno značně věrohodně… a mrazivě. Za pozornost stojí i několikerý žánrový posun, v němž jsou všechny žánrové polohy zvládnuty stejně bravurně a jenž činí výsledný zážitek ještě pestřejší. V tuto chvíli se mi Šinsekai Jori jeví jako nejlepší anime, které jsem dosud viděl. (30.12.2015)

Když jsem se zpočátku mrknul na vystavený plakát s několika šťastnými dětičkami, tak jsem předpokládal úplně něco jiného. A ono se nám z toho vyklubalo existencionální drama/sci-fi plný velmi nepohodlných morálních a filosofických křižovatek. Jenže ono se to i po 1/3 epizod stále tváří na něco úplně jiného (i když mírné hinty nám jsou naznačovány v momentech, kdy dáváme nejmenší pozor), takže jsem zpětně překvapen, mile, kam až jsme došli. Zpočátku jsem byl díky hodně hutné astmosféře a solidnímu napětí přikován očima k monitoru, snažil se rozluštit a dopídit oné záhady..najednou střih, přepneme již do sekvence, kdy již trochu tušíme jádro pudla a postavičky se nám začnou rychle hemžit. Připomíná mi to, jako kdybych viděl komorního Vetřelce a jeho akčního následníka Vetřelci hned po sobě; takový je to skok. A pak přijde konec ve formě posledních dílků do skládačky, vymaluje Vám na obličej již spoustu známých fakt a vy stejně v mírném úžasu a hlavně znepokojení si budete promítat, co jste to viděli. Nebudu zde hodnotit pár zvláštnějších věcí typu sexuální přitažlivost, místama skutečně mocná lidská naivita (nelogická rozhodování a chování) a až nepřirozená dětská zvědavost (drobný SPOILER: rodiče se strachují jak blázen o své dítko a stejně ho nechají odejít kam si zamane a na jak dlouho chce? konec SPOILERU), trochu přetažená předfinální tunelová sekvence a ankonec i místama trošilinku divnější počítačová animace. Nicméně! Příběh má v sobě tolik poselství, krtiky naší společnosti a zárověň i jisté moudrosti a ponaučení, že půjdu téměř jen kvůli tomu k maximálnímu hodnocení. Časté znění Dvořákova mistrovského díla též zahřeje. Závěrem musím umocnit, že to není dílo dokonalé; každopádně se jedná v rámci anime tvorby o počin velmi neobvyklý. Doporučuju. (18.05.2015)

Dlouho jsem nic neokomentoval, proto cítím potřebu učinit tak u tohoto díla. Ke shlédnutí Šinsekai jori jsem se musel dlouho přemlouvat, přestože jsem na něj slyšel samou chválu. Bál jsem se, že se jedná o takový ten typ anime ze školního prostředí, kde se dokola řeší sociální vztahy ve třídě a ti největší outsideři nakonec všem vytřou zrak (v jakémkoliv kontextu). Z tohoto paradigmatu jsem byl vyveden hned v úvodu, což mě příjemně překvapilo. Oceňuji také poměrně depresivní svět, ve kterém se příběh odehrává. Najdu zde ale také spoustu věcí, se kterými jsem spokojen nebyl... upřímně, vizuální stránka mi přišla velmi podprůměrná a nemyslím si, že museli "krysáci" vypadat tak nechutně, nicméně chápu ten záměr. Taky mi vadila Dvořákova symfonie Z Nového světa, která tam byla pouštěna stylem tzv. na random. Příběh postupně odhaluje docela creepy historii daného světa, s tím, že závěrečný plot twist vás má donutit k zamyšlení "Are we the bad guys?" – což se v mém případě bohužel nekonalo, jelikož jsem podobnou pointu očekával cca od 3. dílu. Nechci to nějak dál kritizovat, sice bych mohl říct, že tak třetina dílů byla absolutně zbytečná – např. díly, kde si všichni studenti na škole začnou tvořit gay páry (wtf?). Každopádně, za zhlédnutí to stojí. (27.10.2021)

K tomuhle se mi bude psát komentář asi těžko, je to dosti složité. V značné míře to člověka nutí zamýšlet se nad vlastní nicotností a smyslu bytí jako takového až si začnete připadat jako krysoběs. xDD Mno..animace byla velice pěkná, svět do níž byl příběh zasazen byl taky velice zajímavý. Příběh sám o sobě byl ale hrozně složitý a pro plné jeho pochopení by byla třeba asi obsáhlejší série. Takovéto vhození do vody a plav. Už jsem se s tím setkala u několika anime. Z počátku je dost nepříjemný pocit, hledíte na to, nechápete co se děje, proč se to děje a v hlavě vyskakují otázky. Díl po dílu se prokoušete k jistému pochopení situace, ale pořád to není ono. Jste udržováni v neustálém napětí a zmatku. Závěrem je vám darován zdánlivý šťastný konec. V půlce série jsem si říkala, že to bude tak na tři * ale po shlédnutí dávám 4*. Pro filozoficky založené povahy je to vcelku pastva. ;p (30.09.2013)