Šinsekai jori

Když jsem se zpočátku mrknul na vystavený plakát s několika šťastnými dětičkami, tak jsem předpokládal úplně něco jiného. A ono se nám z toho vyklubalo existencionální drama/sci-fi plný velmi nepohodlných morálních a filosofických křižovatek. Jenže ono se to i po 1/3 epizod stále tváří na něco úplně jiného (i když mírné hinty nám jsou naznačovány v momentech, kdy dáváme nejmenší pozor), takže jsem zpětně překvapen, mile, kam až jsme došli. Zpočátku jsem byl díky hodně hutné astmosféře a solidnímu napětí přikován očima k monitoru, snažil se rozluštit a dopídit oné záhady..najednou střih, přepneme již do sekvence, kdy již trochu tušíme jádro pudla a postavičky se nám začnou rychle hemžit. Připomíná mi to, jako kdybych viděl komorního Vetřelce a jeho akčního následníka Vetřelci hned po sobě; takový je to skok. A pak přijde konec ve formě posledních dílků do skládačky, vymaluje Vám na obličej již spoustu známých fakt a vy stejně v mírném úžasu a hlavně znepokojení si budete promítat, co jste to viděli. Nebudu zde hodnotit pár zvláštnějších věcí typu sexuální přitažlivost, místama skutečně mocná lidská naivita (nelogická rozhodování a chování) a až nepřirozená dětská zvědavost (drobný SPOILER: rodiče se strachují jak blázen o své dítko a stejně ho nechají odejít kam si zamane a na jak dlouho chce? konec SPOILERU), trochu přetažená předfinální tunelová sekvence a ankonec i místama trošilinku divnější počítačová animace. Nicméně! Příběh má v sobě tolik poselství, krtiky naší společnosti a zárověň i jisté moudrosti a ponaučení, že půjdu téměř jen kvůli tomu k maximálnímu hodnocení. Časté znění Dvořákova mistrovského díla též zahřeje. Závěrem musím umocnit, že to není dílo dokonalé; každopádně se jedná v rámci anime tvorby o počin velmi neobvyklý. Doporučuju. (18.05.2015)

Dlouho jsem nic neokomentoval, proto cítím potřebu učinit tak u tohoto díla. Ke shlédnutí Šinsekai jori jsem se musel dlouho přemlouvat, přestože jsem na něj slyšel samou chválu. Bál jsem se, že se jedná o takový ten typ anime ze školního prostředí, kde se dokola řeší sociální vztahy ve třídě a ti největší outsideři nakonec všem vytřou zrak (v jakémkoliv kontextu). Z tohoto paradigmatu jsem byl vyveden hned v úvodu, což mě příjemně překvapilo. Oceňuji také poměrně depresivní svět, ve kterém se příběh odehrává. Najdu zde ale také spoustu věcí, se kterými jsem spokojen nebyl... upřímně, vizuální stránka mi přišla velmi podprůměrná a nemyslím si, že museli "krysáci" vypadat tak nechutně, nicméně chápu ten záměr. Taky mi vadila Dvořákova symfonie Z Nového světa, která tam byla pouštěna stylem tzv. na random. Příběh postupně odhaluje docela creepy historii daného světa, s tím, že závěrečný plot twist vás má donutit k zamyšlení "Are we the bad guys?" – což se v mém případě bohužel nekonalo, jelikož jsem podobnou pointu očekával cca od 3. dílu. Nechci to nějak dál kritizovat, sice bych mohl říct, že tak třetina dílů byla absolutně zbytečná – např. díly, kde si všichni studenti na škole začnou tvořit gay páry (wtf?). Každopádně, za zhlédnutí to stojí. (27.10.2021)

mirne SPOILERY !!! S nadsazkou se da rict, ze "Z noveho sveta" je ukazka toho jak by dopadl svet Marvelovskych X-men pote, co mutanti v tom Erikove nevyhnutelnem konfliktu s mudly zvitezili. Po Japonsku. A je to poradna kocovina i kdyz se to na povrchu tvari jako roztomila harmonicka utopie. Nejsilnejsi anime za poslednich par let. Latka zcela nevhodna pro deti, ani tak ne grafickym nasilim (i kdyz i to se najde), jako spis tim ze to nepoberou. Temne, mrazive - skvele! Jedine drobne vady na krase jsou prumerne graficke zpracovani (coz mi nevadi), a snad to ze zaver mohl mit lepsi spad / byt vice vypointovany. I tak ale nemuzu nez padnou na zem a vzdavat diky, ze se Anime zas jednou probralo z marazmu hloupych ecchi komedii a nevyraznych shounen akci vsech tvaru a barev. (08.01.2014)

Podobně jako Casshern Sins k nedoceněnosti předurčený klenot, který pod tíhou konvenčních anime snadno zapadl. A pravdou je, že bych si jej možná ani já nevšiml, kdyby mě coby Čecha přirozeně nezaujal jeho název, jenž je přímým odkazem na Dvořákovo opus magnum (které v seriálu hned několikrát působivě zazní). Právě s již zmiňovaným Casshernem má Šinsekai jori mnohem víc společného než jen režiséra – v obou případech se jedná o postapokalyptické dílo, v němž je mistrovsky budována atmosféra za pomoci vynikající audiovizuální stránky a které nejednou podněcuje diváka k zamyšlení. Zároveň však ani jedno nepředstavuje nějaký smrtelně vážně se tvářící pseudoart, pod jehož nakrášlenou vizuální schránkou by se skrývaly vlastně jen vyprázdněné věty; obojí je bez problémů přístupné obyčejnému divákovi, jemuž jen stačí se naladit na tu správnou notu. Já se na ni naladil velmi rychle a na konci si z nedokonalé ukojenosti přál, aby seriál byl býval delší a dostalo se mu někdy pokračování, což jsem si naposledy přál u… hm, možná právě onoho Cassherna. Anime, které místy mrazí, místy nechává diváka v neskutečném napětí, místy v úžasu, místy diváka uvolňuje…, ale nikdy jej nenechává úplně klidným a netečným vůči dění na obrazovce. Fůra zajímavých nápadů, nejedno překvapení, sympatické, propracované postavy, potenciál, který nejen že byl plně využit, ba dokonce jej ještě trochu zbylo na pokračování, které se – žel bohu – asi již neuskuteční. Leč kdoví, možná je to tak lepší. Každopádně nejlepší práce z dílny s názvem A-1 Pictures, jež jindy tvoří díla poskytující zcela konvenční zážitek, ale která nyní poskytla zážitek nezapomenutelný na všech frontách a v mé top 10 seriálu zaručené místo. (29.11.2014)