Armáda stínů

Armáda stínů se mnou hodně pohnula už před dvěma roky, kdy jsem jí viděl poprvé a záhy si jí pustil opakovaně. Přesně stejný zážitek (včetně okamžité další reprízy) mne postihl i právě teď a už tři dny marně hledám slova, kterými svůj obdiv k tomuto FILMU s velkým F a jeho tvůrcům vyjádřit. Jsem stále plný emocí, které nedokážu plně popsat, smutek z tragických osudů postav se ve mne míchá s dojetím z vybraných scén a celkovým nadchnutím. Poetické vlající moře před blížící se popravou, spadlý klobouk na silnicí po osudovém zatčení.. Melville měl snad každý záběr do detailů předem promyšlený a Lino Ventura v stelesnění pana Gerbiera naplno prožívá každé gesto, stejně jako jedinečná Simone Signoretová, Meurisse, Crauchet a další. Pro mne nejen velice osobité a neotřelé zpracování hrdinství obyčejných lidí ve válečném odboji (bez pátosu, bez holduvzdání, zato s propracovanými charaktery jednotlivých postav), ale i dokonalá souhra brilantního vizuálu, zvuku, strhujícího dění na plátně a špičkového herectví. Pořád doufám, že se mi časem podaří napsat ucelenější komentář, jaký si tento film zaslouží... 100% (27.07.2020)

Další z důkazů, proč jsem nikdy nepřišel na chuť filmovému klasikovi Jean-Pierre Melvillovi (s jednou vzácnou vyjímkou – Delonův Samuraj). I tady je vyprávění podivně strojené, nepřirozené, nevěrohodné. A ano, neváhám říci, v některých momentech režijně a produkčně nezvládnuté (běh před samopaly, či proč zmlácení odbojáři musí vypadat jako Romerovy rozpadající se zombíci). Navíc, to co se tam stane, neospravedlňuje obludně přepálenou stopáž, a to mám jinak pomalu vyprávěné filmy v oblibě. Na druhou stranu, Lino Venturu a Simone Signoret vždycky rád uvidím. (08.02.2020)

Francouzský odboj za druhé světové války syrově realisticky, bez patosu, bez efektů, bez siláctví. Dokonalá práce se zvukem (zvony v pozadí, zvířata na farmě, kroky na ulici, projíždějící auta, šum moře...) i s kamerou (jak v aranži scény, nasvícení, tak podání přírody, města i ročních období). Neskutečná práce s detaily (přilepené brýle). Dokonalé, přitom uměřené herecké výkony. Postupné skládání každodenní mozaiky až k drsnému konci. (05.09.2010)

Druhá svetová vojna a film to sú príbehy vojakov z bojísk a príbehy utrpenia civilistov. Sem tam nejaký ten odboj a lúštenie šifier. Melville by som si teda z vojnovým filmom nikdy nespojil, takže prekvapenie je o to príjemnejšie. Samozrejme sa jedná o film, ktorý si vystačí bez bojísk a umierania civilistov. K Melvillovi totiž viac sedia tajné schôdzky, plánovanie ťažko uskutočniteľných plánov, tajomní páni v baloňákoch v zlovestných tieňoch. A ukazuje nám jednu z najoriginálnejších záchran na poslednú chvíľu. To by D.W.Griffith pozeral. Záverečné minúty sú veľmi silné, ukazujú inteligentných ľudí, riešiacich neriešiteľné morálne dilemy. Sme pár rokov pred koncom vojny, žiadne oslavy nás nečakajú. (10.06.2015)

Příběh neobyčejné síly. Lino Ventura s kamenným výrazem tváře, jako vždy skvěle uchopil roli. Troufám si říci, že jí zajisté měl takříkajíc ušitou na tělo. Prostě i tentokrát se zhostil postavy Philippa Gerbier s imponující jistotou. Totéž platí i o herecké práci skvělého trojhvězdí Simone Signoret, Jean-Pierre Cassel a Paul Meurisse, kteří ve výsledku nepopiratelně předvedli doslova extra herecký koncert, jenž svým napětím dokáže zrychlit i tep. (12.10.2014)