Kdysi byli bojovníky

Jednim slovem drsnej film, tak se to dá zhodnotit. Ze skoro každýho kouktu tohohle filmu na vás dýchá neskutečně syrová a drsná atmosféra, že to neni ani možný. Hodně tomu napomáha i výběr herců, kterej je dost podobnej tomu, co předved Mel Gibson u Apocalypta. Tady se moc nehledělo na herecký kvality a známost, ale spíš na vzhled a skutečnou povahu, protože mi přišlo jako kdyby herci hráli skoro sami sebe a to ještě víc podporovalo ten pocit realističnosti a syrovosti. Příběh je taky výbornej, i když je dost jednotvárnej a Temuera Morrison a jeho záchvaty vzteku jsou neuvěřitelně působivý. Neni co vytknout, za 5 (12.10.2007)

Když jsem do tohoto filmu šel, věděl jsem, že to nebude divácky příjemný zážitek a čekal jsem něco drsného, ale tohle jsem opravdu nečekal. Once Were Warriors je opravdu hodně, hodně, hodně silné drama z prostředí Nového Zélandu. Drama, které se zaměřuje na lidi a jejich slabosti (alkohol), naděje ("snad se můj manžel změní a přestane mě bít") a jejich původ (zde se dozvíme, proč se film jmenuje tak, jak se jmenuje a že nejsou bojovníci jako bojovníci). Lee Tamahori vytvořil silný film, který se mu doteď nepovedlo překonat a nedivím se mu, dokonce mu to ani nebudu vyčítat, protože takovýhle film se nepovede každým rokem… Na syrovosti tomuto filmu hodně přidávají herci (většina z nich do té doby prakticky nestála před kamerou) kteří jsou neskuteční. Speciálně Temuera Morrison (mnohým známý jako Jango Fett z Star Wars II. - Klony útočí) podal neskutečný výkon. Na začátku vypadal jako sympaťák, pár minut na to jsem ho opravdu nenáviděl a před koncem filmu jsem ho (svým způsobem) pochopil. Opravdu neskutečný výkon v opravdu neskutečném a nevšedním filmu. 100 % dávám bez váhání, ale opravdu nevím, jestli si kdy budu chtít tuhle depresi dát znovu… (28.07.2011)

Jediným dojmom z toho filmu je poznanie, aké sú si tie "neprispôsobivé menšiny" podobné. Je úplne jedno, či sú to Maorovia, Aborigéni, Indiáni alebo tí premenovaní na Rómov. Všetci mali prijateľnú minulosť, v ktorej fungovali pravidlá, hierarchie a tabu. Dnes sú na okraji majoritnej spoločnosti, ktorá si s nimi nevie rady, pretože demokratické pravidlá na nich neplatia a iné sú pre zjemnenú väčšinu neprijateľné. Nakrúcajú sa o nich filmy, pretože je v tom exotika, násilie, drogy, skrátka to, čo väčšina chce vidieť, kvôli tej príchuti zakázaného. Ja necítim najmenšiu potrebu oboznamovať sa so životom "neprispôsobivých", ktorí sa úspešne prispôsobili využijúc slabiny života väčšiny. (18.11.2021)

Nahliadnutie pod pokličku spolunažívania jednej Maorskej rodinky. Teda skôr prežívania. Drsné scénky násilia, len podtrhujú surovosť snímku, ktorá spočíva skôr v beznádeji a zobrazení života sociálne najnižšej skupinky, než v mlátení hlava nehlava, ako by sa s okolitých príspevkov mohlo zdať. Ako tu niekto správne poznamenal týmto filmom si Tamahori (zaslúžene) otvoril dvere do Hollywoodu, žiaľ svoj tieň zatiaľ neprekročil. (15.12.2005)

Nejsem rasista, neboť lidi rozděluji pouze na ty, kteří mají pro společnost nějaký přínos a ty, kteří na systému bez skrupulí parazitují. Těch druhých je poslední dobou čím dál víc a tak mi vadí, když musím ve filmu sledovat sociální dramata opálených domácností. Proč musím? Protože spolek vážených csfďanů tento snímek zařadil mezi ty TOP a já chci vidět všechny TOP kousky, aby mi něco podstatného neuniklo. Film je však pro mne únikem od všedních starostí a tak mne to, že někdo dokáže natočit syrové drama ze života příliš nevzrušuje. Šel bych s hodnocením ještě níž, ale hodně zachránil nejlepší novozélandský vývozní artikl zvaný haka a taky cholerické výlevy svalouše Jakea stály za to. Jinak je to úplně stejné, jako běžný den na pavlačáku v blízkosti sociálky a tomu asi málokdo dá pět hvězd. (29.07.2013)