Bažanti jdou do boje

Nedalo mi to a po shlédnutí prvního dílu, který byl velmi rozporuplný jsem si pustil toto pokračování a musím říct, že jsem byl zprvu mile překvapen, bažanti stále válčí na vojně, jejich oblíbeným místem je opět vojenské vězení a na rozdíl od prvního dílu dojde k veliteli tolik vytouženému ostříhání této skupiny mániček v uniformách. Rázem před námi stojí "jiná" parta vojáků, kteří bohužel mají pořád stejné umění pokazit na co sáhnou. Není proto divu, že pro jejich velitele je tato partička trnem v oku a snaží se pro ni najít adekvátní práci, kterou by nezpackali. Bažanti si ve filmu vyzkouší několik prací a nutno podotknout, že u některých jsem se hodně zasmál. Nejvíce vtipným momentem za celý film je pokus o útěk, nicméně od tohoto momentu začne film značně pokulhávat a opět se změní v trapnou frašku, kterou nezachrání ani povedený konec. Skupina hlavních představitelů se zmenšila o jednoho člena a opět zde řádí přísný seržant Bellec v podání Jacquese Seilera a nutno dodat, že jeho výkon je úžasný a tato role dokázala nejvíce pobavit. Celkově film hodnotím jako zajímavou komedii, která bohužel kvality předchozího dílu nepřekonala a potěší spíše milovníky bláznivého humoru a fanoušky této party bývalých hudebníků. Moje hodnocení 40% (14.05.2012)

Skvělá komedie se známou a legendární skupinou Les Charlots (podle mne byly lepší herci než-li hudebníci). Tento díl je pro mne asi druhý nejlepší (Bažanti jedou do Španělska). Skvělý humor a kanadské žertíky jsou v tomto filmu denním chlebem. Zkrátka tento film vřele doporučuji milovníkům Francouzského filmu a všem co se chtějí bavit. (06.02.2007)

V druhém „vojenském“ díle Bažantů, přesně řečeno v jeho první polovině, se povedlo jedinečným způsobem vybalancovat infantilní blbnutí, ležérní zacházení s realitou, logikou a fyzikou (vrcholem je skoro surrealistická honička na pouťových vozítkách), únosnou míru šikanózně-zlomyslného humoru a jakýs takýs příběh. Ke konci na statku už to sice lehce ztrácí dech, ale děcka se u toho včera zdravě řezaly od začátku do konce, k tomu silné vzpomínky na dobu, kdy se u toho v kinech řezala naše generace… Já bych se těch čtyř protentokrát nebál. (23.10.2011)

V době, kdy svět ovládl herecký spolek Monty Python z Anglie, nemohla přece velká Francie zůstat pozadu, anebo to byl celosvětový trend, který se vyznačoval třeštěním na druhou neboli humorem ad absurdum. Možná si to srovnání nezaslouží, ale přišlo mi po celou dobu, že to jaksi kopíruje snahu o nenávazný humor, skeče a gagy zasazené do různých ikonických prostředí, zde kasárna nebo venkov, oblíbená i u Monty Pythonů. Proč nebýt konkrétní. Bažanti procházejí martyriem vojny tak, že na sebe lepí jednotlivé skeče: výcvik, kasárna, u lékaře, přehlídka, vězení atd. To vše najdeme i u Britů. On už i obal DVD evokuje legendární montypythonovský skeč o sportovním programu pro pacienty chirurgie. O to víc mi přijde zvláštní, že v totalitním Československu tehdy pouštěli francouzské bažanty, ale britské krajty ne. Každopádně, když se divák odprostí od této srovnávačky, u filmu se vydatně pobaví. Některé nápady, zvlášť ty originální, stojí za to. Některá místa vyzní dost trapně, ale věřím, že tenkrát se tomu museli lidi strašně řechtat. (05.02.2014)

Claude Zidi si na Bažantech postavil kariéru, protože těmito filmy začal. Já míním, že má za sebou úspěšnější komedie, ale chápu, že své fanoušky mají. Mě bohatě stačí jeden nemotora v podobě Pierra Richarda. Čtyři mladí kluci jsou místy zábavní, ale místy taky ne a jejich vtipy jsou leckdy hodně předvídatelné. Tento film má navíc působit jako parodie na armádu aneb co všechno zábavného se v armádě také může přihodit. Jenže...pro Jeana-Paula Farrého jde o jediný jeho scénář, u Jeana Bouchauda zase první. Na první pohled navíc chlapci působí, že jsou každý jiný, ale při detailním zaměření je jasné, že jsou si hodně podobní a snad jen jeden opravdu vyčnívá. Filmy Les Charlots mě nikdy moc nebavili... (29.12.2022)