Jak vytrhnout velrybě stoličku

Jak vytrhnout velrybě stoličku stojí zejména na mile napsaném příběhu a hereckém výkonu Tomáše Holého, který člověku svým dětsky sobeckým, umanutým a potrhlým chováním mnohdy leze na nervy, ale děti už holt takové jsou, takže se to tak musí brát. Nicméně ani Jana Preissová, ani František Němec se vedle Holého neztratili. Líbil se mi koncept opětovného setkání po x-letech a situování do zasněžených hor - osudovost jako vyšitá. (30.07.2019)

Malý Vašek (Tomáš Holý) nikdy nepoznal svého otce, a o to víc obdivuje horolezce, když mu maminka (Jana Preissová) prozradila, že jeho otec zemřel v Himalájích. Ale nějakého tatínka by moc rád, klidně i náhradního - ale jeho pokusy sehnat nějakého maminka utíná hned zpočátku. Až do okamžiku, kdy na rodinné dovolené v Krkonoších potkají sympatického záchranáře Luboše (František Němec)... Je to až z podivem, že film je skoro stejně starý jako já, a přesto jsem jej nikdy dřív neviděl, až teďka. A přitom jej nepochybně vysílala televize mnohokrát do roka. Ale i přesto jsem se u filmu perfektně bavil, skoro stejně jako u Poledňákové majstrštyku - S tebou mne baví svět. Skvělý Tomáš Holý - škoda že už nezjistíme, jestli by u filmu zůstal, a jestli by exceloval stejně jako ve svých dětských rolích. A výborná Jana Preissová, František Němec ale i Vlastimil Harapes jako arogantní baleťák (nehrál nakonec on sám sebe?). A spousta zábavy, vtipů a tak vůbec - tento film určitě jen tak neomrzí... (15.04.2013)

Reziserka Marie Polednakova vzdy sla pekne po voli normalizacnym sudruhom a KSC a nikdy neukazala realny zivot ceskoslovenskej federacie, ako napriklad Vojtech Jasny svojim filmom Vsichni Dobri Rodaci alebo Jiri Krejcik filmom Prodavac Humoru /1984/. Za to bola tato reziserka pocas normalizacie doslova protezovana vladnou mocou a tocila jeden nenarocny film/komediu za druhym. Tieto filmy sli aj v kinach, lebo sudruhovia ich oficialne povolili /sranda vsak, ze Jak Vytrhnout Velrybe stolicku v kinach nebol/ a nemali s nimi problem /s filmami pani reziserky Chytilovej uz problem mali, to tu vsak nepatri/. Preto si nemyslim,ze film si zasluzi 5 hviezd, lebo ide o film, ktory dost skresluje zivot vo federacii a ukazuje len tie lepsie stranky zivota a horsie akosi prehliada. Film ukazuje zidealizovany zivot, akokeby ludia zili v akomsi pomaly az normalizacnom raji. Napriek tomu vsak slusna komedia, ktorej najlepsie casti sa odohravaju v horach : tam su najlepsie scenky. Jo jo, za normalizacie vznikali este stale kvalitne filmy, ktore sice uz nemali na 60. roky, ale aj tak su stale pozeratelne. 86 % (20.04.2013)

V případě volného cyklu polokomediálních, polocharakterních televizních inscenací Marie Poledňákové se podařilo a daří pojednat podstatné téma: odvrácenou tvář feminismu a nesnáze ženy, která našla odvahu sloučit své profesní představy i mateřské závazky do jednoho uceleného, vždy napjatě žitého života ženy socialistické práce bez odlehčující možnosti přídatných služeb. Zní to skoro frázovitě a hrozně ekonomicky a jakoby mimo komediální rámec díla; je to ovšem zavádějící pocit. Napětí, které se z těchto vzájemně se podpírajících i rušících klíčových poloh vytváří, se stává nosnou základnou pro celý gejzír polovážných, polokomických scén, jež dávají dítěti netušené možnosti. V Tomáši Holém a jeho výbojném chlapeckém mužství byl tento výchozí rámec dokonán. Zběsilost, s níž toto zdánlivě bezbranné děcko usiluje o emancipaci nejen vlastní, ale v rodícím se patriarchální dikci svého nitra i své milované mámy, odzbrojuje; okamžiky hlubokých bezděčných mouder se střídají s uličnickými příhodami nezvladatelného syna a je těžko odlišit, kdo koho trestá či odměňuje víc: zda rodič potomka, nebo naopak. Němcův part, úloha nevinného muže, jemuž bylo bez zlé vůle odepřeno otcovství, je v této uvozující inscenaci potlačena. Cesta k dotvoření vlastně existující úplné rodiny, řešícímu problémy všech jejích členů, je cíl, který poetice celého bezděčně vznikajícího volného cyklu dává směr, hloubku i výhled. Komediální je ve VELRYBĚ současně společensky kritické (připomíná o něco starší nájemnickou trilogii, která do Tháliiny náruče přivedla Ivu Andrlovou). Dobové strázně osamělé matky a neposedného nápaditého syna poprávu získaly - a dále získávají - svou nadčasovost v nových a nových generacích svých vděčných, rozradostnělých diváků. Myslím, že právem. (02.12.2007)

Příjemná televizní rodinná komedie Jak vytrhnout velrybě stoličku je pro mne hřejivou vzpomínkou nostalgie dětství bezstarostného a kouzelného. S kapkou hořkosti a sentimentu a hromadou veselí a radosti ze života. Ta roztomilá dětská rozvernost a celková optimistická atmosféra je odzbrojující, uklidňující a potěšující. Je to jeden z ukázkových případu, kdy film neztrácí svou zábavně osvěžující sílu ani po stém shlédnutí. Hvězdou příběhu je malý školák Vašek Benda (velmi zajímavý Tomáš Holý) s jediným přáním o úplném rodinném životě. Svou upřímnou a bezelstnou snahou přivádí jediného svého křehkého rodiče do slepé uličky vyčerpávajícího psychologického nátlaku. Ale s překvapující pravdou je občas těžké se smířit. Hlavní ženskou postavou je Vaškova starostlivá maminka a baletní tanečnice Anna (šarmantní Jana Preissová) ve vichru vzrůstajících nároků rostoucího potomka. A s množstvím nároků dochází potřebná zásoba energie k životu. Hlavní mužskou postavou je náčelník krkonošské horské služby Luboš Rychman (sympatický František Němec) s překvapujícím zjištěním, které navždy změní jeho poklidný samotářský život. Jen nalézt správnou cestu k zacelení hluboké propasti rozčarování. Z dalších postav: upjatý Annin milenec a náročný učitel baletu Jindřich (zajímavý Vlastimil Harapes s hlasem Jiřího Klema). Annina matka a pracovně vytížená zdravotní sestra (Jana Dítětová), socialisticky uvědomělá Vaškova učitelka (Gabriela Vránová), přívětivý mlékárenský řidič (Petr Kostka), či Vaškův spolužák s doplněnou rodinou (Miroslav Vydlák). Potěší taneční ukázky z baletních vsuvek Národního divadla. A laskavý a povznášející duch, který vytrvale vystrkuje z filmu svoji zábavou rozesmátou tvář. (20.11.2016)