Hledá se prezident

Jako rekapitulace mánie, která během volby vypukla, viděná s odstupem a notnou dávkou nadhledu, především co se Zemanových lahviček, cigaretek a oplzlých bonmotů týče, Hledá se prezident splnil očekávání a pobavil. Jako rozšířený pohled na všechno dění a hlubší záběr do profilů kandidátů mi nestačil. (23.04.2013)

I když česká filmografie kulhá a je svátek, když se objeví nějaký opravdu dobrý náš film/seriál, tak v dokumentech jsme moc dobří. Dopředu musím upozornit, že Hledá se prezident není jen tak pro koho. Kdo se o volby a jejich průběh nezajímal, toho to neveme a bude se nudit, nečekaně. Kdo ale volby sledoval, či dokonce u voleb byl, tak dokument Hledá se prezident se mu myslím bude líbit a uteče mu jako voda. I když není nějak extra dramatický, což by někdo mohl brát jako zápor, tak naopak "odstup", který Kudrna zvolil je daleko lepší. Nechová se totiž jako typický bulvární novinář, který šťourá do všeho a do všech, všude musí být, všechno musí vidět a slyšet. Naopak do dění nezasahuje a pozoruje ho z povzdálí, čímž má divák až pocit, že za tou kamerou byl tenkrát on a toto je jeho dílo. Jsem také rád, že Hledá se prezident není nějak jednostraně zaujatý. Je ale logické, že někdo v pozdější fázi voleb byl více na očích, proto má, hlavně v druhé půlce, více prostoru a některé věci, které hází na někoho špínu v dokumentu být museli (aféra s Benešovými dekrety např.). Je ale pravda, že některé věci se do dokumentu nedostali. Zda schválně či omylem je již otázka. Hledá se prezident krásně a srozumitelně divákovi nabízí průlet volbami, kde ukazuje "Takhle to začínalo - Takhle to pokračovalo - Takhle to skončilo". Celkově tedy působí jako hezká tečka za prvními přímými volbami prezidenta a jako jejich poslední připomenutí. (28.04.2013)

Viděl jsem: jednoho hadrovýho panáka, pak senilního rovňáka, co dojel na to, že si nedal pozor na hubu a předčasně se odkopal, potom ženu za pultem, o níž nepadla jiná informace, než že je honěná v plísních, ruskýho ledoborce, co píchá dceru Kačenku, jednoho agenta CIA - zmrda s pyskem jak havajskej domovník, jednu hérečku z pražské havlistické lumpenkavárny, jednu dámu, co toho zemana fakt nedala, knírka, kterýho si nikdo nevšímal, a nakonec vopici zmalovanou od hlavy až k patě jak z pralesa. Všechno to byli kandidáti na prezidenta. Samozřejmě, všichni si byli, až do konečného vítězství, rovni, jen někteří si byli díky tomuto vyváženému dokumentu rovnější. Nakonec ale oceňuji nikoliv pohled do zákulisí, ale řekněme pohled do takového jeho veřejného předpokoje, protože celá ta šaškárna by mi nestála za to, abych se zvedal z gauče a šel se tam dívat osobně. (19.01.2015)

Místy kuriózní přehlídka Zemanova buranství a lásky k cigaretám. Ovšem, jinak nudný sestřih různých záběrů souvisejících s přímou volbou. To  píšu v únoru roku 2019, šest let po tom všem (a rok od druhé volby). Takže nadčasovost a zajímavost po letech nulová. A nehejtim jenom z frustrace, že já tím prezidentem zatím být nemůžu. (14.02.2019)

Skvěle zkonstruovaný český melodram, ve kterém se režisér se scénáristou stahují do pozadí, aby mohlo dostatečně vyniknout herecké mistrovství všech hlavních (i vedlejších) aktérů. Těžko říci zda je dokument ve výsledku skutečně natolik nestranný, jak režisér Kudrna před premiérou tvrdil. Hlavně v poslední třetině je z filmu cítit velká inklinace ke knížeti, což mě osobně je sympatické, na druhé straně to může zavánět mírnou manipulativností s fakty. Naopak některá fakta získávají nové a zřetelnější souvislosti (Šlouf, Fischer, Schwarzenbergova prohra ad.). Problém představují především samotné hvězdy filmu, u kterých se divák až do samého konce může jen domnívat jak moc velké divadlo hrají a do jaké míry se do své role skutečně vžily. Šokující podívaná se nekoná. Spíše úsměvná česká groteska o tom, jak Miloš k hradu přišel, pravda ke konci s krapet mrazivějším podtónem. Snad dříve nebo později nebude národ parafrázovat jednu českou píseň, o tom že jsme v prdeli a zvolili jsme (jste) si ho sami. (24.03.2013)