Pravá a levá ruka ďábla

První Spencer-Hillovka, která se blíží klasikám, co si pamatuju a první co jsem už viděl. Je to poměrně vážná variace na Sedm statečných - tentokrát s Mormony versus banda bohatého chovatele dobytka, ale více se fackuje a vtipkuje než střílí a Spencer s Hillem nehrají takové drsňáky jak předtím. Spencer je nabručený zloděj koní Bambino, který je donucen dělat šerifa a Hill jeho poťouchlý a vychytralý bratr Trinity, který mu leze na nervy. Tedy víceméně to, jak jsem je znal ve většině filmů. Nedosahuje to ještě zábavnosti pozdějších filmů, ale záverečná bitka je absolutně nepřekonatelná. (14.09.2014)

Jeden z nejlepších filmů s Terencem Hillem a Budem Spencerem. Opravdu vynikající a ta nejtypičtější zábava pro tuto dvojku. Tentokrát jako bratři, bránící chudé mormony před bandou majora Harrimana a bandou zloděje koní Mezcala. Zvláště konečná bitka je velmi dobře propracovaná s vynikajícími originálními nápady. A nechybí samozřejmě fazole, krásné dívky a hlášky ("Dobrý večer, šerife."-"Drž hubu!"). (23.10.2005)

Westernová taškařice jakž takž fungující díky chemii mezi Hillem a Spencerem. Špagéťáky máme spojeny s revizionistickým subžánrem westernů, které jsou násilné a demýtizující. To však nejspíš neplatí pro italské westerny s tímto hereckým duem. Celé je to velmi rozvolněné, lehké a když už se to semele, tak všichni odhodí zbraně a začnou o sebe rozbíjet židle a stoly. Hlavní záporák, major snažící se vyhnat farmáře z jejich země, by mohl být zastřelen ve třetině filmu, ale to by se nehodilo. V závěru, když jsou jeho muži přemoženy, tak je mu navrhnuto, aby radši odjel do Nebrasky a on tak laskavě učiní. Konec dobrý, všechno dobré. Sračka. Osobně si ani neužívám ty jejich vyumělkované pranice trvající několik minut, což je problém, protože je to jejich trademark a tudíž to bývá hojně užito. Rovněž vidím problém ve slabém příběhu, tedy i slabém dramatu i v tom, že smysl celého filmu je bavit diváka tím, jak si postavy vyměňují hlášky a jak tlustej Buddy vypíná nepřátele na facku (-akorát že vůbec). Barboniho o dva roky mladší Man of the East mě bavil více - i když je to taky taková pohádka. Oba filmy však obsahují krásné hudební téma - to, které vyhrává zde, si Tarantino vypůjčil do svého Djanga (...stejně jako si vypůjčil hudební motiv z Corbucciho Djanga). Sequel They Still Call me Trinity je prakticky tím stejným, ale už bez kvalit, které to u mě u originálu vytáhly na ty 2/5. (05.12.2023)

Přestože by se nějaké drobné chybky našly, dávám za pět, kvůli: 1. naprosto dokonalému Spencerovu motivačnímu monologu, přecházejícího v neméně geniální dialog ohledně volného času 2. nádhernému šťastnému konci, kde ... zavrhne poctivou ... a rozkoše se dvěma ... a radši odcválá na ... do ..., a zůstává tak navždy ... (to aby mě zase někdo nenařknul, že jsem mu zkazil zážitek z filmu) 3. a nakonec to nejlepší, Zajímavost: V jedné bicí scéně používá Hill coby bicí nástroj pánev. Tato scéna se musela mnohokrát opakovat, protože při prvním úderu se pánev přilepila na padouchovu tvář rozpálenou sluncem a nešla bez následků na vousech a kůži odstranit. Režisér byl již naprosto zoufalý, nechal vyzkoušet mnoho výrobků od mnoha renomovaných výrobců, a nic. Již se rozmýšlel, že tuhle scénu vynechá, když tu se k němu přitočil jistý mladý švihák, pan Fuchs, a nabídl mu kromě náušnice a prstenu i svůj nejnovější vynález, pánev Biolux s nepřekonatelným lotosovým efektem, díky němuž se nic nepřilepí! Čímž zachránil celý film. No, a já k tomu připojuji, že ten padouch měl velký štěstí, že pan Fuchs v té době ještě nevymyslel svůj proslulý smůzí mejkr, nemluvě už vůbec o noži Contour s ostřím broušeným z obou stran, kaleném v ledu a oleji podle nové technologie, kterým stačí mávnout dva metry od čehokoli a ono se to samo strachem rozpůlí. (11.10.2015)

První film, který natočil Enzo Barboni ještě pod jiným pseudonymem. Dvojka Bud Spencer a Terence Hill zde hrají bratry, kteří ochrání komunitu mormonů před vyrabováním jejich vesnice bandou mexikánů a chlápkama majora Harrimana. Finále vrcholí bitkou, která je vpravdě výborně natočena. Ve filmu se mihne spousta herců, kteří se s touhle sympatickou dvojkou melou i v dalších podobných italských snímcích. Výborná je hudba Franca Micalliziho, která v určitých aspektech připomíná Morriconeho motivy, ale vůbec to nevadí, naopak to sedí k ději moc dobře. Ještě bych rád zmínil český dabing, Trávníček jako Hill a Zahajský jako Spencer mají grády. Pohodová zábava, vtipné gagy a klasická kladiva Buda Spencera :). (19.07.2021)