Noční jízda

Schválně kolik herců si umíte představit na Hardyho místě. Ivan Locke jedné noci vezme vůz, telefon, svůj seznam věcí, které musí udělat a vyrazí směr Londýn. Divák má to štěstí že cestu absolvuje s ním a může přemítat zda-li by neudělal některé věci jinak. Tom Hardy o sobě dal zase jednou pořádně vědět. 75% (19.08.2014)

Film o týpkovi, kterého bych nechtěla mít za manžela, rozhodně bych s ním nechtěla čekat dítě, nechtěla bych být jeho podřízenou ani nadřízenou a zcela určitě bych nechtěla vedle něj sedět v autě jako spolujezdec. Nápad natočit film jako rozhovory vedené během jízdy v autě je dobrý, i když možnosti kamery nejsou veliké. Základem úspěchu je scénář a výkon hlavního (a vlastně jediného) protagonisty. Nemohu říct, že by bylo oboje špatné, jen mě Noční jízda prostě nezaujala. (05.11.2016)

Dlouho jsem se vzhledem k obsahu rozhodoval, jestli si Locknu nebo Nelocknu. Nakonec jsem si teda Locknul a chutnalo to přesně tak, jak to vypadalo. Jako ranní moč pacienta se zánětem ledvin. Čuměl jsem na to jako gynekolog do chámovodu a nevěřícně si říkal, čeho se ještě asi tak jednou můžeme dočkat. Po tomto už mě napadá snad jen dvouhodinový film složený z faxových objednávek zápustkových výkovků pro vysokotlaké hydrokrakovací technologie, jejich potvrzování a polemice o tažnosti použitých materiálů, proložených emailovou roztržkou nevěrného provozního mistra s jeho starou, které jednak došly lahváče a druhak mu dává sežrat, že loni na oslavě MDŽ ohnul s trojkou v žíle na hajzlech stokilovou fousatou obsluhu bucharu, jež se zrovna těší na svůj první potrat. Viděl už jsem pár takových těch obyčejných lidských příběhů, které byly i záživné zejména proto, že nepřipomínaly něco, jako kdyby Alfréd Strejček procítěně předčítal v kulturním okénku na ČR3 manuál na obsluhu domíchavače. Ač je Tomáš Tvrdýy sympaťák a mám jej v oblibě, tohle neutelefonoval dokonce ani on, nehledě na scenáristicky sofistikovaný fuckt, že vylívat základy pro mrakodrap spárovacím potěrem C6, když se i pro obyčejnou latrínu doporučuje minimálně C20, to si říká o jedno velké WTF a po postavení budovy i o zcela zřejmé WTC. Tohle doma rozhodně nezkoušejte, jinak se proberete ve špitále celí od hoven a s plnou prdelí třísek! (20.03.2015)

Zajímavá one man show Toma Hardyho. Je zvláštní, jak vás film, který je celý natočený v autě může udržet napnuté. Tom pracuje jako stavby vedoucí a během této necelé dvouhodinové jízdy autem do Londýna se mu téměř rozpadne celý život. A za vše může jeden drobný přešlap. Během své cesty stihne být vyhozen z práce a stejně se mu daří stavbu nadále řídit. Co je ale účelem jeho neodkladné cesty? To se dozvíte až ve filmu... Je to nabité emocemi. "Nemiluju tě." (29.10.2019)

"Všechno zvládnem. Na to dohlídnu. Uvidíš. Prostě vezmeš věci do svých rukou a makáš a makáš, dokud to není, jak to má být. Držíš se plánu. Vidíš? Život. Ano, doživotní rozsudek. Takže co? Udělám, co je třeba, ať už mě za to budou nenávidět nebo milovat. Musíš být spolehlivý a nezáleží na tom, co si o tobě kdo pomyslí." Atmosférická hra světel na noční dálnici a zásadní životní telefonáty, při kterých jde osamělému hrdinovi o život, ale jinak než v komorních telefonických thrillerech jako Telefonní budka nebo Pohřbený, protože tohle není thriller, ale drama. Obě ženy hrdinova života jsou sice pro potřeby scénáře otravně labilní, ta historická betonovací krize zase trochu úsměvná a celé je to dost vykonstruované, ale s Locke a jeho stejnojmenným, i pod největším tlakem sympaticky a inspirativně zodpovědným, odhodlaným a konejšivě klidným hrdinou (spolehlivě charizmatický Hardy) se nudit nebudete. (23.08.2014)