Labyrint: Útěk

Relatívne nový žáner Young Adult sci-fi/fantasy , ktorému doteraz kraľovali Enderova hra, druhé Hunger Games, štvrtý a piaty Twillight ( čo je dosť smutné) má nového kráľa. A prevyšuje ich tak veľmi, že je ho možné už brať takmer ako regulérny film ( samozrejme popcornový). V ramci žánru s prihliadnutím na konkureciu jasná desina a ako normálny film silných 6/10 (takže férovo budem priemerovať). Veľmi, veľmi milé prekvapenie, teším sa na dvojku a ešte viac na to čo Wes Ball natočí ďalšie.Fakt som aj napriek dobrým ohlasom nečakal, že to bude takto napínavé, miestami fakt dobre natočené ( rejžo musí milovať Votrelca....ehm, Newt smile emoticon ) a na konci aj pôsobivé a prekvapivé - bál som sa že pointa ako býva zlým zvykom to celé pokazí a ono nie. 8/10 (25.02.2015)

Mám radost, že poslední dobou Američani točí jeden film za druhým na základě fantasy bestsellerů pro mladé, kterých je poslední dobou tuny. Za ty, co mě teď napadá třeba Hunger Games nebo Divergence. Každopádně i Labyrint: Útěk je dobrým filmem. Možná to na první pohled podle mého hodnocení nevypadá, ale já se u filmu fakt bavil. Ono totiž není zase tak jednoduchý dost rozdílný svět od toho dnešního představit do filmu. Tvůrci to ale zvládli dobře a jediný problém, který tak pro mě vznikl je samotný příběh, který mě místy štval, s čímž ale já vůbec nic neudělám. Naštěstí se do toho gay prostředí vměstnala jedna dívčina a tak to od druhé půlky filmu mělo alespoň trošku koule. (07.12.2014)

Jak se po Stmívání roztrhl pytel s vamp romancemi, tak po Hunger Games přicházejí post-apokalyptické světy s teenagery v hlavní roli a je to jen logické. Každopádně, co si budeme říkat, už trochu nudí ta neoriginalita tvůrců. Zatímco dříve co film, to unikát, dnes je to samý prequel, sequel, remake, filmová adaptace, kopie vedle kopie. Neměla jsem tedy valná očekávání, když jsem si pustila Maze Runner. A o to jsem byla překvapenější. Vůbec se nestydím říct, že ten film je daleko lepší než (filmový) první díl Hunger Games. Nenávidím dlouhé nicneříkající úvody, takže tady si mě příběh získal ihned, když šlo okamžitě do tuhého bez jakýchkoli vytáček a řečí kolem. Po celou dobu si udržel strhující tempo a já musím říct, že takhle jsem se už dlouho nebavila. Je to první film za dlouhou dobu, který jsem v průběhu nepauzovala. A to mluví za vše. Čeho jsem se však obávala je, jak si poradí s rozmotáním zápletky - a mé obavy byly naplněny. Konec si mě zkrátka příliš nezískal, připadal mi opravdu přitažený za vlasy a zkrátka jakoby vystřižený z jiného filmu. Plný počet přesto dám, už jen kvůli osvěžující absenci romantické linky. Ale je to s opravdu odřenýma ušima. Snad to už příště bude bez nich. (29.12.2014)

Co je to Rmut? To je něco jako slizká Odula na baterky, s kovovýma nohama ze stavebnice Merkur. Co je to pakárna? Pakárna je ležet v noci pod hvězdnatým nebem v hamace, se zády zalomenými jak hřídel a bát se usnout, protože pak mě ta pitomá houpací síť zaručeně vyklopí na zem. A pokud i člověk usne, po půlnoci ho vzbudí strašidelné skřehotání, jak se za zdmi labyrintu mezi sebou páří Rmuti. Což nasere o to víc, že chlapcům z Plácku žádné páření nehrozí, leda tak mezi sebou. Ostatně, když jim jednou místo zásob výtah přiveze samici, stejně neví, co s ní. Smysl jejich životů totiž nespočívá v zakládání rodin, ale jen v pěstování mrkve a šprtání základních pravidel komunity, z nichž tři nejdůležitější jsou: Nelez do labyrintu, Nelez do labyrintu, Nelez do labyrintu! Přitom bludiště je to jediné, kvůli čemu má smysl lézt na to do kina. Na jeho stavbu bylo spotřebováno víc betonu, než na Gabčíkovo-Nagymaros a po dokončení museli filmaři ještě půl roku počkat, než jim to celé poroste břečťanem. Ovšem na finální zdůvodnění kdo labyrint postavil a proč v něm nechal jinochy běhat jak laboratorní krysy, na to bylo spotřebováno víc scenáristické demence, než na leckterý majstrštyk od Asylum. Nejvíc mě v závěru vystrašila šéfka ústavu (to je ta baba, co se ani neumí pořádně zastřelit) svým: "Je čas na fázi dvě". Úplně to vidím. V Labyrintu 2 naše přeživší mládežníky zavřou do repliky labyrintu v Knóssos a tam budou mít za úkol odchytit a rozdojit býka Mínotaura. (02.10.2014)

Slibný debut... a zároveň nic, co by se mělo schovávat za úderným slovem hit. Tam, kde skvěle funguje jakás takás atmosféra, kde mladičtí herci kupodivu obstojně hrají a kde je vlastně docela dobře ztvárněná osada "bez paměti", boří naděje na vyšší level tuny otravných klišé a šablon. Zářivým příkladem jsou členové komunity, neboť po skončení si budete z postav pamatovat nejspíše jen mlhavou kolekci "Thomas, asiat, malej tlusťoch, zlej kokot a kluk, kterej radí... jo a ten černej, co je měl na povel". Nikdo se nedočká rozvinutějšího charakteru, s nikým nebudete soucítit. Podstatnou většinu vůbec nepoznáte. Sociologický prvek v podobě zásadního rozporu ve skupině (riskovat v labyrintu, nebo bránit pokojnou louku?) působí křečovitým, ba až násilným dojmem a divák si ho všimne jen proto, že tam prostě je - nikdo s ním nepracuje, nebo přinejmenším ne moc dobře. Smutnou tečkou je závěr filmu, jehož otevřenost je to poslední, co bych tvůrcům vyčítal (jedná se o film na motivy prvního dílu knižní ságy). Mnohem větším průšvihem se stala snaha finálně rozhřešit konflikt komunity, což se odehraje v podobě naprosto nepravděpodobné, nelogické, stupidní, trapné a všeobecně blbé scény. Co s tím? Užít si docela fajn teenage scífko pro nenáročné, jehož povrchnost a prázdné šablonky místo postav se dají přežít (stále váhám, zda jisté chvíle v příběhu doplatily na nedořečenost, nebo byly jenom debilní). Bonusem jsou hororem líznuté akční scény a jejich fungující kinetika. V kombinaci se záhadnou atmosférou labyrintu a všeho okolo to není zase tak málo - uvidíme, co se bude odehrávat v pokračování tohohle teaseru na druhý díl. (19.09.2014)