Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Léto 1936, víkend, rodina profesora Vsevoloda Konstantinoviče tráví prosluněné prázdniny na venkovské dače. Marusja kdysi milovala Dmitrije, ale to už je přes deset let. Teď je vdaná za Sergeje Petroviče Kotova, má s ním šestiletou Naďku a je prostě šťastná. Malá Naďa je krásná a bezprostřední po mamince a po otci chytrá. Kotov se v ní vidí. Otec rodiny Kotov – Stalinův spolubojovník, nyní velitel divize, požívá všeobecného respektu. Všichni spolu tráví jeden ze vzácných dnů odpočinku a vypadá to, že se jim nemůže nic stát. Téhož dne však přijíždí Dmitrij. Po deseti letech. Zdá se, že ho všichni vidí rádi, ale od chvíle, kdy vstoupí, jakoby vstoupilo s ním něco zneklidňujícího. A není to jen onen pomyslný milostný trojúhelník mezi bývalými milenci a současnými manželi. Do onoho domu s Dmitrijem vstoupila všechna hrůza a zlo Stalinovy pekelné samovlády... Přesto, že notoricky známé historické skutečnosti jsou tu sdělovány co nejúspornějšími prostředky, nabývají v kontrastu s vlídným světem Michalkovových postav otřesné intenzity. Diváka zastihují zcela bezbranného. Simulace skutečnosti je dokonalá. Michalkov natočil svůj vrcholný film, v němž zúročil všechno ze své předchozí tvorby a dovedl svůj um ještě dál – k osudové tragédii, která svou nevyhnutelností připomíná mechanický stroj. Podal zprávu o člověku v dějinách 20. století. Jednu z nejpravdivějších a nejotřesnějších zpráv, jaké byly na toto téma natočeny. O tom, že byl pochopen, svědčí řada domácích a světových ocenění, z nichž nejprestižnější je zcela jistě Oscar za nejlepší zahraniční film. (Česká televize)

(více)

Recenze (259)

Lima 

všechny recenze uživatele

V konečném výsledku geniální obžaloba stalinistických čistek v sovětské armádě konce 30.let. Ze začátku film klame tělem, Michalkov přehršlí humorných situací a zobrazením idylického rodinného zázemí plukovníka Kotova ukolébává diváka, aby ho pak na konci pořádně chytil pod krkem a ukázkou praktik agentů NKVD pořádně přidusil. Laskavý i hrůzný je Michalkovův a Imbragimbekův film a Oscar je v těch nejsprávnějších rukouch. A co bych také rád vyzdvihl, jsou herecké výkony všech zúčastněných, zejména samotného Michalkova a jeho skutečné dcerušky Naděždy, která je se svojí bezprostředností naprosto odzbrojující, jakoby stát před kamerou byla ta nejlehčí věc na světě. ()

Jossie 

všechny recenze uživatele

Michalkova filmová nádhera, nesmírně silný a citlivý příběh, který začíná velmi poeticky, humorně a příjemně a postupně graduje k hroznému konci. Nostalgické vzpomínky na staré časy lidí vržených do stalinistické doby, velmi citlivě podaná nejednoznačnost charakterů a chování Míti, Kotova a Marusji, nevinné dítě vržené do středu následujících tragických událostí, to vše dělá tenhle film tak silným. Herci v čele s Olegem Menšikovem jsou výborní včetně děvčátka v dětské roli, nádherná je kamera a hudba. ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Geniálně geniální film. Aneb jak se taky dá kvůli zásadním dvaceti minutám na konci natočit dvě hodiny před tím. Půvabné, mrazivé, šokující dílko. Vzpomínám, k čemu to připodobnit. K Slavnostem sněženek a Saturninovi asi nejlíp. Schválně si představte, jak by najednou, do toho ticha a kozího mečení ve scéně, jak "bezdomovec s duší" v Kersku pouští kozy z chlíva, najednou naběhli estébáci a začali vyslýchat a mučit... Zatímco my jsme obdivovali výkon malého Andreje v Koljovi, Michalkov "objevil" svou dceru, a malá Nadezhda Mikhalkova exceluje svou přirozeností a odzbrojujícím úsměvem. Krásná kamera i barevné ladění do světlebíla, výborná hudba, pasující herci. Za tohle se míň než pět nedává. Jak mohlo proboha vzniknout pokračování? Mé první setkání s NM. ()

Bachy 

všechny recenze uživatele

Nejsem si ani trochu jistý, zda jsem všechno pochytil. Myslím, že ne, ale rád si to nechám dovysvětlit, abych mohl přihodit i tu poslední hvězdu, jelikož ač jsem se trochu ztrácel, Unaveni sluncem se mi ohromně líbilo. Popisky k filmům nečtu a tak jsem první půl hodiny nechápal, v čem a kde je ta výjmečnost...ale měl bych být trpělivější - je tam. ()

jonyyy 

všechny recenze uživatele

Film je situován do nádherného prostředí ruského venkova. Příroda, lesy návštěva pláže u řeky, nádherné, neustále slunné počasí (do teď jsem si ruskou představoval pouze jako studenou krajinu), nekonečné pole na konci filmu – to vše působí naprosto uklidňujícím a bezstarostným dojmem, stejně jako harmonické prostředí rodiny Plukovníka Kotova. Opravdu se krásně koukalo na společné večeře, hraní na klavír, výlety, vztahy v rodině, pravidelné hraní her a fotbalu i na úžasný dům, ve kterém rodina bydlela. Na pohled dokonalý rodinný život. I když takto si asi v Rusku v té době žil málokdo. Tak nějak jsem měl v hlavě, že v tomto období trpělo v Rusku více rodin hladomorem než takovýmto blahobytem. Vůbec nejdojemnější na celém filmu byl podle mě herecký výkon malé Nadi, její poznámky, chování, zpívání, družnost, úsměv a hlavně vztah se svým otcem, který byl nejlíp poznat na výletu na lodi. Celý film byl velké herecké vystoupení, ale malá Naďa a její otec – opravdu velmi charismatický a sympatický, kterého ztvárnil sám režisér Michalkov a ukázal, že je universální filmovou osobností, tomu všemu opravdu dominovali. Humorná vložka v podobě řidiče, hledajícího čtvrť, kterou nikdo nezná, se taky moc povedla a aspoň diváka spolu s výstupy malé Nadi (např. Byl jste někdy v zoo?) donutí, během celkem vážného filmu, se pořádně zasmát. Děj filmu má pomalé tempo a po většinu své stopáže udržuje dobrou náladu. Přituhovat začíná až na konci snímku. Ale myslím si, že film by obstál a byl uznávaný, i kdyby se závěrečná čtvrthodina odebrala naprosto jiným směrem a film zůstal pouhým nepolitickým rodinným dramatem. I přes hodně dlouhou stopáž, se člověk nestihne nudit. Mně se film nakonec líbil a několikrát jsem s odstupem času jeho hodnocení zvýšil a Oscar za cizojazyčný film byl asi zasloužený, ale pravděpodobně si toto dílo už v budoucnosti znova pouštět nebudu. U mě za 70%. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (8)

  • Populárne tango "Unavení slnkom" bolo napísané až v roku 1937, dej filmu sa odohráva v roku 1936. Text bol pre film zmenený. (cica)
  • Letný dom, chata, kde sa natáčalo, patrila exprimátorovi Nižného Novgorodu, Dmitrijovi Bedňakovi. Dokonca mu patrilo aj zariadenie a osobné veci nachádzajúce sa v chate. (cica)

Reklama

Reklama