Unaveni sluncem

Nebudu se tady rozplývat tak, jako většina hodnotících, ale nemůžu upřít filmu některé kvality. Ze začátku mírně nudný, ale to po chvilce přešlo a ani mi nepřipadal dlouhý dvě a půl hodiny, utekl celkem příjemně. Z čeho hlavně těží je scénář, který v podstatě za půlkou úplně změní žánr a herecké výkony, mezi kterými jednoznačně vévodí naprosto úžasná malá Naďa. Znova si tohle dílo už asi těžko někdy pustím znovu, ale poprvé bylo opravdu zajímavé. (23.11.2006)

Najlepsi film charizmatickeho rezisera a herca Nikity Michalkova! A neuveritelny herecky vykon Michalkovej dcery, vtedy len 5rocnej Nadezdy (v porovnani s nasim oskarovym Koljom). Samozrejme, niektore sceny skor vyzeraju ako nejake domace rodinne video, ale velmi autenticky vystihuju uvolnenu atmosferu pokojneho a bezstarostneho zivota na ruskom vidieku v 30tych rokoch. V priebehu filmu pozorujeme len okrajovo naznaky zacinajucej stalinistickej absurdne posobiacej propagandy, kultu osobnosti a teroru, aby nas to na konci v plnej miere totalne ohromilo. Ja by som velmi ocenila, keby sa v nasich televiziach aspon raz za tyzden odvysielali podobne kvalitne ruske alebo ine zahranicne filmy, namiesto tolkych podpriemernych americkych brakov! (30.04.2015)

Michalkov dokáže být neuvěřitelně lidský (jakkoli strašně to zní). V režii (spousta milých detailů v chování postav dělá film "opravdovější") i v samotném hraní (vztah s dcerou sice hrát nemusel, ale stejně jim to spolu prostě ladí). Obrazy, hudba, herci... Politika stranou, jeden z nejkrásnějších filmů. (21.08.2006)

Když jsem snímek viděl poprvé před 20 lety, hluboce na mě zapůsobil a posléze ode mě dostal nejvyšší hodnocení. Opakování je ale matka moudrosti, přece jen mám dnes jiná měřítka a napodruhé už jsem si všiml některých kazů, které mi poprvé unikly. Snímek je rusky rozvláčný a výraznější střih by mu jenom prospěl. Zkrátit snímek o 20 minut by rozhodně neznamenalo připravit diváka o cokoliv zásadního, zejména v prostřední části se totiž opravdu drama utápí v dialozích. Kdysi se mi zdálo, že Michalkov si s divákem pohrává a velmi dlouho ho udržuje v nejistotě, která hlava padne, dnes mi naopak přijde, že odhaluje zbytečně mnoho a že by se dramaturgicky dal snímek ošetřit líp, aby úder přišel takříkajíc zčistajasna. Rovněž Michalkovova záliba v melodramatu a sentimentu párkrát zbytečně překročí míru, byť jsou to jen drobné kazy na kráse. A konečně, zpětně viděno, se i tady projevují Michalkovovy politické názory, které by dokonale zapadly do éry perestrojky, tedy jakási kritika stalinistických výstřelků, aniž bychom se dotkli legendárního odkazu bolševické revoluce a zpochybnili tradiční ruské autoritářství. Na druhou stranu, herecké trio Meňšikov, Michalkov a maličká Naděžda snímek neustále udržují vysoko nad průměrem. Michalkov navíc umí krásné obrazy dobové společnosti a v poslední třetině, kdy NKVD naplno vstoupí do hry, snímek získává opravdu mrazivou atmosféru. Pro ruskou společnost, kde Stalin pořád představuje nezpochybňovanou autoritu a symbol ruského impéria, je to i přes výše zmíněné výhrady hodně potřebný film se silnou uměleckou výpovědí o krutosti doby. Celkový dojem: 85 % (06.11.2017)

Hned v úvodu si zahrajeme ruskou ruletu. Autor a režisér filmu Nikita Michalkov si zahrál i hlavní roli vojevůdce Kotova. CITÁT - Mami! Babičko! Tanky!.......... Jediný den volna a já nemám klid. Unavené slunce sbohem dávalo moři.......... Po půl hodině sledování můžu napsat, že je to možná až moc komické. Takové nepřirozeně parodické. Poukazuje na to, že i v té době měli lidé (asi) smysl pro humor. V dnešní době toho humoru hodně ubylo. CITÁT - Dnes je den něčeho hodně Sovětského........ Druhá půl hodina mi připadala lehce psychologická a trochu zmatená. Skoro celá se odehrává u řeky. (jedna scéna je pak několikrát použita i v následném pokračování) CITÁT - Chemická obrana. Nasadí ti masku....... Třetí půl hodina je celkem smutná. Přiletí i kulový blesk. CITÁT - Taťka říká, že kriket a tenis jsou buržoazní. Fotbal ne.......... Poslední, čtvrtá, půlhodina už je totálně smutná a dramatická. Příběh samotný se odehrává v jednom jediném dni a to v již zmiňované neděli. Jeden jediný a poslední den vlády soudruha generála Kotova, kterého jsme si vlastně po dobu sledování snímku docela zamilovali. Tady já alespoň jo. CITÁT - Máme červánky. Zítra bude pěkný den........... Ve 134 minutě jsem si musel zastavit obraz. Je tu celkem nádherná scéna, která čítá balon, Stalina a jedoucí auto - velice zajímavý kamerový záběr, snímaný z odrazu v zrcadle. Konec jedné a začátek další éry. Jen čas ukáže, která éra byla pro lid lepší. Sergej Kotov, velitel divize Rudé armády byl zastřelen 12. 8. 1936 a rehabilitován 27. 11. 1956. Tak alespoň tvrdí závěrečný titulek. Jenže pak byla natočena druhá část - ale to až za chvilku. (23.08.2012)