Reklama

Reklama

Ohňostroj

  • Japonsko Hana-bi (více)
Trailer 1

Láska beze slov a smrt bez varování v dojemném příběhu plném krve. V pořadí již sedmý film jedné z nejpopulárnějších a nejvšestrannějších osobností japonské mediální scény, Takešiho Kitana (Takeshi Kitano). Herec, režisér, scenárista, střihač, bavič, výtvarník a básník, v Japonsku populární již od 70. let, kdy vystupoval jako polovina komické dvojice The Beats a dodnes používá každému srozumitelný pseudonym Beat Takeši, se na mezinárodní filmové scéně poprvé významně představil právě filmem Ohňostroj. Příběh bývalého policisty, který trpí výčitkami svědomí za zmrzačení svého kolegy, smrt jiného a také lítostí nad smrtelnou nemocí své vlastní ženy a který se rozhodne, že dá do pořádku všechno, co bude možné, získal na MFF v Benátkách Velkou cenu Zlatého lva, Cenu kritiky na MFF v Sao Paulu, Cenu pěti kontinentů časopisu Screen International, Ceny ruských, francouzských a australských filmových kritiků a na MFF Camerimage v polské Lodži Stříbrnou žábu pro kameramana Hidea Jamamotoa.
Zcela kitanovský mix hluboko skrytých a cudně prožívaných citů s bezohlednou brutalitou bývalého policisty, který si svou spravedlnost musí krutě vybojovat s jakuzou, je pro evropského diváka, neznalého krutých stránek života v japonské společnosti, jistě trochu šok. Pro diváky, jimž jméno Takeši Kitano nebo Beat Takeši již něco říká, je naopak tento film překvapivě cudný a láskyplný. Hlavními rysy Kitanovy osobnosti jsou totiž osobitý smysl pro humor, kamenná tvář (v Evropě by se řeklo poker face, v Japonsku však tvář, neprozrazující naprosto žádné emoce, patří k dobrému vychování), jíž však dokáže – a jako v tomto případě – i beze slov vyjádřit mnoho, a osobitý přístup k zobrazování násilí, které však nastupuje vždy jako odezva nikoliv provokace. Ve srovnání s jeho ranými filmy jako Brutální policista (Violent Cop), či Sonatine, je Ohňostroj rodinným filmem o poslední společné cestě manželů, o splácení dluhů blízkým a přátelům a zároveň elegií o lásce a smrti, jež obě jsou přirozenou součástí života...
Malou perličkou svědčící o všestrannosti tohoto tvůrce je i fakt, že autorem všech kreseb, ve filmu použitých, je sám Kitano. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (96)

H34D 

všechny recenze uživatele

Takeshi Kitano má zvláštní smysl pro absurdno, projevuje se v humoru, v poetice, v expresivní brutalitě, zkrátka v celé, zvláštní, atmosféře, přičemž jej Kitano nechává spíše subtilně proplouvat filmovými detaily, než aby jím mlátil diváka přímo do oči (jak někdy dělají bratři Coenové). Z Ohňostroje se tak stává pro nás kulturně mírně vzdálený mix vzteku, utrpení i krásna se špetkou něhy a to ne v klasickém uspořádání, kdy za drsnou maskou filmu se skrývá něco milého, ale spíše naopak cítím, že za krásnými obrazy a hudbou se dusí ublížený a bezmocný Kitanův/Nishův hněv... Zajímavé, ovšem po odstupu ne až tak strhující... 7/10 ()

sniper18 

všechny recenze uživatele

Je to dosť dobrá čiastočne kriminálne ladená dráma od Takeshiho Kitana. Má veľmi dobrý príbeh o drsnom policajtovi, ktorý trávi čas hlavne prácou, pričom jeho manželka pomaly v nemocnici umiera na leukémiu. Ale keď v práci zažije niekoľko nepríjemných situácií, z ktorých sám síce vyviazne, ale jeho kolegovia boli ťažko zranení, obzvlášť priateľ, ktorý skončil na vozíku, z práce odíde. A tak si zaobstará peniaze a vydá sa so svojou ženou na posledný výlet. Spracovanie sa mi páči, film by sa dal rozdeliť na dve dosť odlišné polovice, prvá je výrazne kriminálne ladená s niekoľkými zaujímavými flashbackmi a už toto ma dosť bavilo, keďže tých vydarených situácií je tu mnoho, ale ešte viac mi sadla druhá polovica. Tá je tak príjemne melancholická, celý tento výlet pôsobí tak zaujímavo, je tu skvelá chémia medzi hlavným hrdinom a jeho manželkou, ktorí nepotrebujú ani slová, toto mi skutočne sadlo. K tomu samozrejme tradične výborný hlavný hrdina s množstvom svojich trademarkov, čo sa postará ešte o ďalšie výnimočné scény. Jedine musím vytknúť všetky tie občasné myšlienky muža na vozíku, ktorý vidí obrázky s kvetmi a podobne, toto mi tu vôbec nesadlo, ale inak je tá celková poetika dosť kvalitná. Pochváliť musím aj akciu, moc je tu samozrejme nie je, ale všetky tie nekompromisné zneškodnenia gangsterov ma zaujali, hlavne prestrelka v aute. A výborne zvládnuté je aj celkové žánrové prevedenie, žiadny neprevláda, ale je to taký príjemný mix humoru, drámy a tej krimi. Herecké obsadenie je výborné, opäť perfektný Takeshi Kitano, veľmi príjemná postava jeho manželky a z vedľajších postáv ma potešili hlavne Ren Osugi a Susumu Terajima, ktorí sú už v KItanových filmoch takmer samozrejmosťou. S réžiou a technickou stránkou som nadmieru spokojný, Kitano tu skvelo zvláda vizuálnu stránku, svoju tradičnú poetiku a aj ten spomínaný mix žánrov, tu nemám čo vytknúť. Kitano má na svojom konte mnoho vydarených filmov a Fireworks patrí medzi tie najzaujímavejšie. Veľmi príjemný zážitok. 78% ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Jeden okamžik může trvat věčně. Kitano opět pokouší smrt, opět je na několika místech k smrti vtipný a opět nehraje podle pravidel. Prostě si hraje. Nesází na klasickou dramatickou výstavbu zápletky. Před distribucí děj posunujících informací upřednostňuje náladotvorné záběry. Gangsterské prostředí je podáno stejně nevzrušivě jako záběry moře, režisérova oblíbeného místa začátku a konců. Vrchol apatičnosti ve vztahu k žánrovým vzorcům představuje neakční bankovní loupež, částečně snímaná tichou bezpečnostní kamerou. Stejně tiše, klidně a smířené působí protagonista. Samozřejmě mimo ty chvíle, kdy někomu jakoby nic jídelními hůlkami vypíchne oko. Asi žádný jiný režisér nedokáže přejít od smíchu ke smrti ve zlomku vteřiny. Vpády zdánlivě nesouvisejících záběrů a „mrkni a mineš mě“ gore chuťovek narušují souvislé plynutí melancholického toku a činí film nejednoznačným v pocitech i postavách. Zklidnění přichází ve scénách bytí pro sebe. Vykreslení skoro bezeslovného vztahu je v kontrastu s ostatním děním nádherně neagresivním útokem na smysly a bezcitnost světa. Pokud byste jej chtěli vnímat jako obvyklé lineární vyprávění, bude vám Ohňostroj zřejmě připadat stejně nečitelný jako hlavní hrdina. Stoický, naprosto se vším smířený muž, který možná přešel na temnou stranu a možná jenom mezi bílou a černou přestal rozlišovat. Film má těch barev každopádně mnohem více (nejen zásluhou obrazů, jejichž prostřednictvím jedna z postav zkouší navázat dialog alespoň sama se sebou). 80% ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Triviální masterpiece o naději v beznaději a o váze jediného momentu. Lakonické melodrama, které (jak bývá u Kitana zvykem) rozbíjí žánrová očekávání a vypráví prostřednictvím fragmentů, které si divák musí pracně skládat. Fantastické, jak ostrý kontrast střízlivého Kitanova stylu a velmi rozjitřené Hisaishiho stopy utváří zvláštní melancholický příkrov nad světem, v němž vládne zdánlivá nesdílnost a uzavřenost (charakterů i jejich příběhů). Zbytek vyhodnocuji, každopádně vedle mytického Zatoichiho jasný Kitanův (intimní) vrchol. ()

PinokKio 

všechny recenze uživatele

Co všechno udělá člověk pro druhé .. bez potřeby mluvit, bez sebemenšího projevení se emocí (což Takeshi úspěšně zvládá ve všech svých filmech) .. za cenu nejvyšší. Kitano v roli mlčenlivého chlápka, kterého si neradno proti sobě poštvat. Do uší lahodící soundtrack Joe Hisaishiho a nádherné obrázky (ať už filmové či ty kreslené rukou režiséra). ()

Galerie (10)

Zajímavosti (6)

  • Dívka, pouštějící draka v poslední scéně filmu, je ve skutečnosti Kitanova dcera Shoko. (Raztubyl)
  • Jak známo v roce 1994 měl Takeši Kitano velmi vážnou nehodu na motorce, kdy se ocitl na hranici života a smrti. Vyjádřil se o tom jako o „neúmyslném pokusu o sebevraždu“. (AlDelon)
  • Akira Kurosawa, který se znal jak s Takešim Kitanem, tak s jeho tvorbou, mu po zhlédnutí Ohňostroje zaslal dopis, ve kterém „svěřuje osud japonského filmu do jeho rukou“. (AlDelon)

Reklama

Reklama