Crows Explode

Sledovat necelých 120 min skupiny mladejch rváčů, jak si non-stop - non - stop pořád dokola rozbíjej tlamy, jak do sebe řežou hlava nehlava ... mezi tím poslouchat naprosto nesmyslný dialogy o ničem nebo o bezvýznamných věcech .... a zase a zase si rozbíjej držky, rány tak strašný, že po jedný, by tomu druhýmu ulítla palice jak rotující kedluben na oběžnou dráhu!! :)) Do toho nějakej ten kopanec do břicha, kolenem do hlavy, hlavou o zeď a zas a zas ... Koho tohle může proboha bavit??? Mě!!! :-DD Mě se to líbilo asi stejně jako předchodí díly. Změna režiséra měla za následek trochu jinou atmosféru, což bylo fajn, Miikeho moc nemusím. Navíc úžasnej vizual a úžasnej soundtrack, barvičky, kamera, kostýmy ... Je to sice blbost, ale mě ty třetí Vrány bavily stejně jako předchozí a neodtrhl jsem se ani na chvíli. Trochu mi to připomínalo málo známej, ale nejlepší "školní vybíjecí masakr" Doroppu / Drop (2009) ... (24.02.2015)

Vrány jsou zpět. Na Suzuranu se opět začíná dít plno věcí a nesmí u toho chybět mlátičky, nabíraní členů, soupeření škol a dobrý soundtrack. Výměna hlavních postav filmu moc neuškodila. Celkově hrdinové byli sympatičtí a ty jejich účesy( Wau). Na druhou stranu je to zase to samé dokola, kdy už víte po 5 minutách filmu jak to skončí. Bitky neprošly žádnou inovací a tak jsme svědky jen pěstních mlátiček(ikdyž na tom ta série staví). Výhodou celého filmu je soundtrack. Ten je bezchybný. Pro fanoušky Vran je tohle asi povinnost, ale nečekejte nic extra. Já u toho 3x usnul :D (31.01.2015)

Na první pohled by se mohlo zdát jako osvícené rozhodnutí, že režií třetího snímku z franšízy Crows o středoškolských rváčích byl pověřen Tošiaki Tojoda, jenž je podepsaný pod generačním kultem "Blue Spring", kde také mimo jiné šlo o soupeření mladíků o post školního kápa. Jenže, co bylo v Tojodově starším snímku pouhým rámcem pro symbolistní a empatické vyprávění o úzkostech dospívání, to v Crows představuje alfu a omegu. Vlastně tedy angažování Tojody na Crows představuje spíše totální popření jeho autorského stylu, ze kterého zde příznačně nezbylo vůbec nic (zůstaly sice zpomalené záběry, ale namísto dramatického vyprávěcího prvku jsou užité jen jako efektní formální prostředek). Sice se "Crows: Explode" snaží dodat jednotlivým figurám trochu větší plastičnost zdůrazněním jejich motivací a dokonce obsahuje některé shodné dějové motivy s "Blue Spring", ale na druhou stranu ty bychom našli už i v prvním filmu série režírovaném Takašim Miikem (který ostatně také již dříve natočil mnohem komplexnější variaci na rváčské snímky "The Way to Fight"). Ve výsledku ale i tyto tendence jsou stejně jen prázdným ozvláštněním filmu, kde se vše točí pouze kolem rvaček. Ve výsledku tak paradoxně nejzajímavějším prvkem tohoto dílu, ale ostatně i celé série zůstává fakt, že ačkoli se zde všichni tváří jako velcí rebelové, v samotném základu Crows představují až absurdně konformní dílo, kde rváči podléhají v zásadě stejným společenským tlakům na výkonnost, oddanost „podniku“ i maximální nasazení jako studenti elitních škol či zaměstnanci velkých korporací. Další nechtěně směšnou nadstavbu hraných filmů z Crows franšízy pak představuje fakt, že borce na vyšších stupních hierarchické pyramidy rváčských středních škol ztvárnili herci kolem třicítky, takže vlastně celá série glorifikuje repetenty. (27.02.2014)

Bohužel tohle mi už nesedlo. Třetí díl slavné série, která je pokaždé totožná ! Tenhle díl je úplně stejný jako první akorát s jinými postavami. Akce mě nudila, nezajímala, je podivně sestříhaná bez choreografie, připomíná to "hospodské rvačky", které nesnáším. Potěší pouze skvělé účesy všech zúčastněných, ale to mi k filmovému zážitku příliš nepřidá a hlavně je to táhnoucí nuda, to je snad největší filmův problém. Japonci nemají tyhle akčňáky v paži a měli by se spíše věnovat Anime. (29.10.2014)

Vrány jsem měla vždycky moc ráda, ale třetímu dílu chybí to navíc, co měly ty předchozí. Nějaké vazby, případně síla přátelství z toho vůbec není cítit. Je to takové nanicovaté, ploché a povrchní. Hudba je sice stejná jako u předchozích dílů, a tak to zní skvěle, jenomže to je jediné "skvělé" na filmu. Herecké výkony komentovat nebudu, o ty tu beztak nikdy nešlo, ale bitky už nevyznívají jako něco kůl, ani něco, co je důležité. Jsou jen jakýmsi prostředkem vyjádření puberty a srovnávání se s minulostí. Bohužel ale jak je film jen povrchní, vůbec to nevyznívá zajímavě. Působilo to na mě jako zobrazení smutného života několika postav protkaného bitkami středoškoláků. Nic moc. Masahiro je sice docela fešák se širokými rameny, ale to je v tomhle filmu úplně fuk. (30.10.2014)