Hrátky s peklem

Další neskutečnej Sonův nářez.Od dramatu přes komediální linku až po krvavý jatka.Se skvělou hudbou a jednou obzvlášť chytlavou písničkou.Skvělej vizuál a hlavně herecký obsazní.Plno známých herců(aspoň teda pro mě).Film je potřeba brát s velkou nadsázkou a pak si ho neskutečně užijete.Hlavně musíte přistoupit na Sonovu hru ale na tu já už přistoupil dávno a teď se u každýho jeho filmu parádně bavím.Sono je prostě úleťák jen jeho tvorba nesedne každýmu.Ale já ho prostě žeru a vždycky mě dokáže překvapit.Každej jeho film je jinej ale přesto je na každým znát že ho svým osobitým stylem natočil právě Sono.A hlavně opět parádní a neskutečně promyšlenej scénář.Pro mě zatím Sonova největší ulítlost.PS.Sono opět nezklamal a jedna z postav se jmenuje Mitsuko (17.08.2015)

Satiricky oslavný meta-mix žánrů nejen japonské kinematografie ve kterém už beztak těžce nekonformní Sono posunul hranice své kreativity ještě o stupeň či dva dál. Sono si filmem zřejmě plní svůj sen, míra vášně s jakou je snímek natočen a které je patrná na první pohled se viditelně přenesla i do naprosto špičkových výkonů celého hereckého ansámblu. To že Sono měl scénář 15 let v šuplíku je ale možná důvodem toho, že tempo uprostřed občas mírně klopýtne nicméně filmu to lze zalívat jen stěží. Obratem totiž hned přijdou scény, které přímo přetékají originalitou. (19.03.2014)

Fakt mazec.. Sono je srdcař a šílenej vědec, kterej vezme Cecil B DeMented a klasické Yakuza Papers, zavře je do místnosti se svíčkama, červeným vínem a romantickou hudbou a čeká co z očekávaného spojení vášně vyleze. Výsledek pak pokropí esencí z killa billa aby v šílené šermovačce vrátil žlutej overálek s černým pruhem zpět Bruceovi. Že z tohodle komentu nejste moc moudří? Nevadí.. Sono vám to vysvětlí s bezstarostnou lehkostí, která vám nitrožilně vpíchne dávku nadhledu na týdny dopředu. FUCK BOMBERS!! (03.02.2015)

[AFF 2014] Japonský film si už preskákal všeličo a v súčasnosti sa to zaujímavé sústredí len v bezprostrednej blízkosti pár výstredných, neslávne (a poniektorých slávne) známych mien súčasnej scény, medzi ktorých sa radí aj pološialený génius Šion Sono. Uprostred ďalšieho bizarného úletu v štýle Love Exposure o partii filmových nadšencov, pomedzi useknuté končatiny, komické postavy, absurdné scény reflektujúce popkultúrne trendy a vývoj kinematografických prúdov nenásilne vkladá (paradoxne vzhladom na obsah filmu) kritiku filmového priemyslu a ekonomiky, a nostalgickú poctu tradičnému spôsobu natáčania (odsudzovanie videa a vyzdvihovanie 35 mm formátu). A samozrejme desiatky odkazov, citácií, štýlový humor, brutálne akčné scény a množstvo parodicko-cinefilných momentov, vyjadrujúcich Sonovu ultimátnu lásku k filmu nekomerčnému a nekonvenčnému. Dokonalá nepredvídateľnosť a nálož nápadov z neho robia nákazlivo vtipnú a znovupozerateľnú záležitosť, ktorá neomrzí. 95% (30.06.2014)

Explózia nápadov, umožnujúca divákovi zažiť pocit ako keď videl svoj prvý film, vôbec netušíte, čo sa bude v nasledujúcej scéne odohrávať a nechávate sa unášať pevnou rukou režiséra a scenáristu v jednej osobe. A navysše ide o jedno z najkrajších vyznaní lásky k filmu (hlavne 35mm) a pamfletu za obrodu kvalitnej japonskej kinematografie. To všetko korunované obrovskou porciou zábavy. Osobne najsilnejší filmový zážitok na Berlinale/EFM 2014 a jeden z ašpirantov na film roka. (11.02.2014)