Decibely lásky

Pravděpodobně nejhorší režijní debut v historii české kinematografie. Jedná se o spleť na sebe špatně navazujících obrazů bez špetky vtipu, nápadu nebo alespoň náznaku zápletky. Výkřikům typu "Je to tak blbé, že se vám to bude líbit" nevěřte, jelikož Troškovy výlety do Kameňákova jsou oproti této slátanině studnicí inovativního humoru. Nikdy mi nebylo v kině tak stydno. Těch pár bodů je za tři snesitelné skladby Michala Davida 10 % (13.02.2016)

Po odchodu z kina jsem si nesla nemalé následky a ptala jsem se sama sebe, co sakra jsem udělala tak špatného, že jsem musela jít se svou mámou na Decibely lásky? Příběh je trapný, nelogický a negradující. Postava Ivy Janžurové na začátku filmu chodí o berli s tím, že má trvale poškozené koleno a na konci filmu jezdí vesele po městě na kole. Celý film je jedna velká reklama na Michala Davida. (20.02.2016)

Film se jmenuje Decibely lásky, ale tahle skladba v něm nezazní. Myslím, že tahle zmatenost mluví za vše. Musím se přiznat, že na rozdíl od Baarové jsem se nenudil - od začátku do konce jsem měl nasazený tupý a nevěřícný úsměv, jak blbě jde napsat scénář, který postrádá náznak zápletky a je v něm snad několik desítek unikátních postav, které si nejde zapamatovat. V kontrastu s tím podivně bohatá výprava a režisér, který si myslí, že je kříženec Michaela Baye a Orsona Wellese a musí s kamerou pořád dělat "věci". Opravdu bizarní kus, který jde doporučit s flaškou něčeho tvrdšího. (11.02.2016)

Chtělo by se procedit skrze zuby: Kurv@ Halík..! Kvalita českých filmů je čím dál niŽŠí, NIŽŠÍ!!! Neboť jde o další naprosto zbytečný filmový propadák s panoptikální hereckou squadrou, které vévodí Janžurka s vizáží Jokera, dále nestárnoucí diblík/doktorka/dancing queen, jejíž obsazení zaručuje pro každý film „smrtící polibek“, reklamní konsolidátor půjček coby konsolidátor půjček a jako bonus překvapivě herecky zdatná bývalá kopačka coby kápo plzeňských metařů. A na závěr... sám božský Kája! Ani to však film neodpíchne ode dna, kde se v bahně českých filmových rybníčků poslední dobou tlačí čím dál více podobných počinů. A jelikož se (s ohledem na českou filmovou bídu) zdá, že brzy nebude stačit ani Bezdrev, je načase začít napouštět Orlík. (26.05.2020)

Alternativní Diskopříběh 3? Ale co vás nemá, to jen tenhle (Sou)kup se jaksi minul hudebním účinkem. Jestli jste měli rádi předchozí vypalováky s Mišelem Doudym, můžete mít radost, že téměř padesátiletý dřívější kominický učeň se transformoval v šéfa popelářské party, táhne se za ním jakási křivda z minulosti (pořádně se divák nedozví jaká) a už vůbec se nejmenuje Horáček, nýbrž Hovorka, to je ale taky od H, že jo. Ale stále synchronně otvírá hubičku a pěje staré songy Mišela Doudyho. A má dceru. Naštěstí nechce kandidovat na prezidenta popelářů, ale má štěstí, že se kolem něj začne motat hodná krasavice, která vůbec nestříhá dohola, není to zlatokopka, nejmenuje se Jituš a má mírně problémového bratra z uměleckých sfér, co hov(n)í tanci i hudbě. Kdysi poddajné hudební těleso se jaksi minulo účinkem, když pár kusých písniček nezachrání scenáristický a režijní marast. Když je nejlepším hercem bývalý "šutér" Pája Horváth, dovedete si asi hravě představit, jak vypadá zbytek. Postavy, které dělí generace, se párují a všichni prožívají deci lásky. Ty "bely" už se asi do filmu nevešly, ostatně písničku "Decibely lásky" uslyšíte jen v koncertním podání mistra Mišela Upocence. Film absolutně nedrží pohromadě, ano, najdou se styčné body s Diskopříběhy, mezi něž patří hudba, láska, přátelství, přátelská felace a tak, akorát chybí normální scénář a režijní řemeslnost. Rudla Hrušínský a spol. už netrefili hudební blbohřeb jen mezi kozy natupírovaných náctek, nýbrž se jim podařilo oslovit všechny divácké generace. Snad jim ten prajednoduchý film přitancoval mládí a přišel jim k duhu. 3/10 (04.02.2017)