Major

,,NIKDO Z NÁS TOHLE NECHTĚL, UDĚLALI JSME TO JENOM KVŮLI TOBĚ. ZAŠLO TO MOC DALEKO. UŽ NENÍ CESTY ZPĚT…“ /// Když vám policajt před vočima přejede děcko, můžete mluvit vo štěstí, že neskončíte zahrabaní někde u silnice, ale jen z vás udělaj idiota. Příběh, jak z rozvojový země, s mírou korupce, vo který nemá smysl přemejšlet, ale jen tupě zírat. Jestli ten chorvatskej ,,prcinář“ (svým způsobem) bavil, tak tady jde vo RUSKO, drsnou zemi, ve který policajti nepotřebujou zločince, páč si vystačej sami. Taky je tu zmínka vo složitým životě bezejmennejch lidí a o lítosti, která je na vině veškerýmu svinstvu. Aplaus sklízí Jurij Bykov, kterej se tímto stává stejným broukem Pytlíkem, jako Til Schweiger. Hodně slušný 3*, páč to má hloubku. Škoda, že to tam měl v závěru trochu časově nekrouhnul! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju Rusko, zemi, kde včera znamená loni. 2.) Chystám do Nšoči. Nebo do Soči…? 3.) Thx za titule ,,TomStrom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (22.01.2014)

Od začátku film stanoví jasný pravidla, ty si divák a já si budu brát tvoje emoce a jako správný diktátor je bral všechny. Vše se však zadrhne v okamžiku kdy se dění přenese na policejní stanici a realičnost ustupuje na úkor akce, která na mně tedy příliš věrohodně nepůsobila. Pak se film uklidní a začne trocha psychologie což baví, na druhou stranu chování majora v poslední části popírá jeho předchozí myšlenkový pochody. Pravdou však taky zůstává, že každej člověk nějak reaguje na vývoj situace. (23.11.2014)

Slušné gradovanie príbehu, kde všetko smeruje k tragickému koncu. A čo je hlavné, žiadne prestoje, od začiatku až do konca sa niečo deje a nešťastný osud matky čo prišla o dieťa ako aj tých policajtov sa pomaly napĺňa... Tiež prehliadka odporných charakterov ľudí, ktorých by človek nechcel ani opluť, škoda slín. Má to len jednu obrovskú chybu. Nebolo to reálne, aleže vonkoncom nie. Neverím na nejaké záchvaty svedomia a pod. Keď sa už raz človek do niečoho takého namočí, ide v tom až do konca. A nešaškuje potom. Ako povedal ten jeden kolega policajt, všetko sa malo vyriešiť už na tej zastávke... presne tak. Niečo také som čakal aj ja. Že sa stane nešťastie a potom divák vhupne do skorumpovaného policajno-právneho systému a začne sa mu otvárať nožík vo vrecku. No ale nestalo sa. Miesto toho adrenalínová jazda, nereálne, no pozeralo sa na to veľmi dobre. Na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 (15.01.2019)

Má-li režisér nějakou ideu, nebo lépe řečeno, má-li idea nějakého režiséra, pak se jí bude snažit zviditelnit v prostředí, které se k ní váže co nejúžeji. V tomto případě je to Rusko. Ale není to pouze Rusko... A na nás nejspíš chce vynutit doznání: ne, tohle se nám nemůže stát, tady se tohle nemůže stát! Ale pokud se vážně zaymyslíme, zjistíme, že to takhle odbýt nemůžeme. Možná stačí jen nešťastná shoda nešťastných náhod, špatně rozdané karty a mezi nimi pár falešných a pak celá kůže někoho jiného je méně než kousek vlastní. Major Sobolev (Denis Švedov) to ví od samého začátku (nehody) a kůže někoho jiného se postupně stává kůží vlastní - ne však docela, v závěru se jeho vědomí vrací opět na začátek. Film je postaven na bázi trojuhelníku, ne však milostného. Základnu tvoří interakce mezi Sobolevem a Pašou (nechme ho tu beze jména - Jurij Bykov, autor a jeho představitel, vrcholem je Irina Gutorova (Ирина Низина, matka zabitého Kolji); v závěru oba dva rekapitulují svůj vztah k ní: Sobolev ji zabíjí, Paša lituje, že se to nestalo hned na začátku (po nehodě). Vyvraždění rodiny Gutorovy je akční záležitost bojácných lidí; Sacco a Vanzetti, Milada Horáková, Nikolaj Bucharin (hrozili mu, že zabijí jeho ženu a právě narozeného syna, toto schéma je použito i v tomto filmu) a pod. jsou justičními vraždami stejně bojácných svědků a soudců. Co je méně odporné? - dal bych přednost akci před justicí, možná je při ní větší šance uniknout. Pozn.: Teprve teď jsem se podíval na plakát, a ten trojúhelník tam je, i když je složen z více trojúhelníků, poskládaných do hvězdy. (21.04.2017)

Tak jak se to má s tou legendou o laskavé, široké ruské duší? --- Že Rusko není zrovna ideálem svobody, to víme. Média tancují jak Vladimír píská. A přesto se tam najde nejen bumážka, ale i peníze, které umožní natočení filmu tak kritického. Ruská realita je tkaná z hrubšího plátna, a tak i záplaty jsou hrubší než u nás, ale bordelu a svinstva máme i tak až až. Jmenovitě u policie, když už jsme u toho. Kdypak se konečně dočkáme tvůrců, bumážek a peněz, které dohromady vydají na film podobně (sebe)kritický? Vypadá to, že naše věrchuška to má nakonec posichrované lépe než ten zatracený Putin. Jsme holt velmi krotké stádečko, takové vesnické střediskové... (08.12.2016)